Luhačovice tentokrát z pohledu alergologů a pneumologů
Česká společnost alergologie a klinické imunologie ČLS JEP a Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP ve spolupráci s Lázněmi Luhačovice uspořádaly 18. a 19. března již XXIII. luhačovické dny. Dvoudenní odborný seminář se konal v kongresovém sále Společenského domu za významné podpory mnoha farmaceutických společností. Kromě lékařské sekce, jíž se aktivně účastnili předsedové obou odborných společností a další význační čeští odborníci z řad mnoha společností, mělo toto setkání i sesterskou sekci s velmi zajímavým obsahem.
Nezralé plíce a oxidativní stres
Z přednesených sdělení je těžko vybrat. Jako pediatra, který se kdysi věnoval i neonatologii, mne zaujala přednáška profesora Františka Kopřivy (Dětská klinika LF UP a FN Olomouc) Bronchopulmonální dysplazie a oxygenoterapie nezralých novorozenců – následky a souvislosti. Ve své prezentaci podrobně vysvětlil mechanismus kyslíkového paradoxu, kdy jsou tkáně významně poškozeny vysokými koncentracemi kyslíku po prodělané hypoxii. Oxidativní stres (volné kyslíkové radikály) nutí buňky k apoptóze, čímž je vyvoláno poškození při reperfuzi plicní tkáně. Zrychlený intracelulární metabolismus kyslíku produkuje zvýšené množství kyslíkových a dusíkových radikálů. Dochází k přesmyku membránových proteinů, změnám (peroxidaci) membránových lipidů a k inhibici intracelulárních fosfatáz. Oxidativní stres způsobuje změny tvaru a funkce buněčných organel: například zvětšení a prodloužení mitochondrií, zmnožení mitochondriálních lamel. Významná je pak především fragmentace DNA. V současnosti trpí nezralé plíce (v postsurfaktantové době) zejména menším množstvím alveolů (porucha alveolarizace), a tím i menší plochou, kde probíhá výměna plynů. Oxidativní stres a zánět jsou základní rizikové faktory, které přispívají k poškození plic nezralého novorozence. Zralý novorozenec má zpravidla již dostatečně vyvinuté ochranné mechanismy, které pomohou překonat přechodnou hypoxii.
Kontrola astmatu těhotných
Pro praxi velmi přínosné sdělení přednesla MUDr. Bronislava Novotná (LF MU a FN Brno) o bezpečnosti léčby astmatu v těhotenství. Toto onemocnění je nejčastější chronické onemocnění v graviditě a postihuje asi osm až devět procent žen. Pro obavy z nežádoucích účinků terapie jsou nedostatečně léčeny nejen exacerbace astmatu, ale také není správně vedena dlouhodobá léčba. Obavy mají jak lékaři, kteří o těhotnou pečují, tak samotné ženy, které často medikaci svévolně vysazují.
V populaci (celkové) se vyskytují vrozené vady (různé závažnosti) u dvou až čtyř procent novorozenců a další se mohou objevit do jednoho roku. Jen jedno až pět procent z nich je způsobeno účinky léků, u 65 procent vrozených vad zůstává příčina neznámá.
Pro stratifikaci teratogenního rizika je ve světě uznávána kategorizace FDA (kategorie A až X, viz rámeček), která u jednotlivých léčivých přípravků zcela přesně určuje, kdy je možné (za jakého rizika) přípravek u těhotné použít. V ČR jsou pro tyto případy závazná doporučení uvedená v souhrnné informaci o léčivém přípravku (SPC), avšak za bezpečnost léčby i při dodržení těchto doporučení odpovídá ošetřující lékař.
Na základě stratifikace rizika podle FDA se i v ČR dává přednost budesonidu a montelukastu (FDA kategorie B), v případě těžkého astmatu lze použít i terapii léky z FDA kategorie C (fluticason, momethason, beclomethason, theofyliny, LABA – salmeterol i formoterol), které není vhodné vysadit, pokud by přerušení léčby vedlo ke ztrátě kontroly nad astmatem.
Z novějších léků spadá omalizumab do kategorie B podle FDA a tiotropium do kategorie C. Fixní kombinace také patří do skupiny FDA‑C (kvůli obsahu LABA, bez ohledu na inhalační steroid). Systémové steroidy patří do skupiny FDA‑C. Specifickou systémovou alergenovou terapii nelze v těhotenství zahajovat, lze však pokračovat ve stávající v udržovacích dávkách.
Exacerbace je však nutné v graviditě léčit agresivněji a včas. Pravidelné kontroly, a to včetně spirometrie, je u těhotných doporučováno provádět každý měsíc, při zhoršení i častěji. Nesmírně důležité je včas zahájit terapii komorbidit: rýmy (v těhotenství u 30 procent žen), sinusitidy (v graviditě šestkrát častější) a gastroezofageálního refluxu. Pro léčbu rýmy v těhotenství volíme cetirizin a loratadin (FDA‑B), případně levocetirizin a rupatadin (FDA‑B). Desloratadin patří do skupiny FDA‑C. Lokální antihistaminikum azelastin patří do FDA‑C, budesonid do FDA‑B, ostatní (beclomethason, momethason, fliticason) do třídy FDA‑C. Do skupiny FDA‑B řadíme i kromony.
Zdroj: