Loňská i letošní pravidla úhrad doznají změn

Aby mohlo ministerstvo zdravotnictví vydat i letos kompenzační úhradovou vyhlášku, poslalo do sněmovny návrh nového zákona o kompenzacích poskytovatelům zdravotních služeb za rok 2021. V tomto návrhu ministerstvo vypočítává důvody, proč bude nutné i letos dopady pandemie COVID‑19 poskytovatelům zdravotních služeb kompenzovat. „Vzhledem k tomu, že v době tvorby a přijetí vyhlášky č. 428/2020 Sb. nebylo možné epidemiologickou situaci v roce 2021 zcela přesně předvídat, hrozila by její bezvýhradná aplikace při vyúčtování úhrad roku 2021 nejpozději v roce 2022 způsobit výrazné ekonomické problémy významné části poskytovatelů zdravotních služeb a poskytovatelů sociálních služeb poskytujících hrazené služby,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Ministerstvo zdravotnictví připomíná mimořádné opatření, kterým bylo nemocnicím od konce roku 2020 nařízeno zastavit příjem nových pacientů k plánované péči. „V segmentu akutní lůžkové péče i přes vysokou obsazenost nemocnic dochází začátkem roku 2021 k poklesu výkonnosti cca o 20 %, a to z důvodu odkládání operativy a elektivní péče a nedostatku personálu, který je v karanténě nebo na ošetřovném,“ uvádí ministerstvo. „Každý měsíc 20procentního výpadku produkce by přitom bez změny úhradové vyhlášky znamenal v segmentu poskytovatelů lůžkové péče výpadek příjmů o 3,2 miliardy korun.“

„Na základě současných odhadů lze očekávat, že nenaplněná produkce poskytovatelů bude jen za nemocniční sektor představovat 3,2 miliardy korun měsíčně za každý měsíc omezení poskytování plánované péče, a to zejména v důsledku mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví požadujících vytvořit kapacity pro pacienty s onemocněním COVID‑19. Poskytovatelé přitom i přes neposkytování selektivní, či chcete‑li odkladné péče musejí vyplácet mzdy personálu, pokrývat fixní náklady, starat se o pacienty s koronavirem, takže náklady jim poklesnou, jestli vůbec, tak pouze minimálně,“ řekl ve sněmovně ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Kompenzace má podle zdůvodnění ministerstva zabránit tomu, aby se nemocnice dostaly do vážných ekonomických problémů, které by ohrožovaly jejich existenci. Jinak by mohlo v roce 2022 podle ministerstva docházet k hromadnému ukončování činnosti poskytovatelů. „Na situaci lze také pohlížet tak, že vzhledem k omezením vyplývajícím z průběhu epidemie COVID‑19 a vzhledem ke sníženému objemu péče při zachování výše personálních a fixních nákladů dočasně stoupla jednotková cena poskytovaných hrazených služeb, což je třeba poskytovatelům kompenzovat,“ uvádí se v důvodové zprávě.

V roce 2021 dostanou nemocnice nižší produkční cíl

Kompenzační úhradová vyhláška na rok 2021 v první řadě sníží produkční cíle, které mají nemocnice stanoveny pro dosažení plné úhrady. Podobné opatření platilo i v kompenzační vyhlášce na rok 2020. Kromě toho má také stoupnout jednotková cena výkonů. Kompenzace bude zahrnuta částečně do záloh, její vyplacení až ve vyúčtování péče za letošní rok by podle ministerstva bylo pro některé segmenty pozdě.

Celkové náklady zdravotních pojišťoven na rok 2021 nemají proti původním plánům kvůli kompenzacím nijak stoupnout, ministerstvo odhaduje, že by naopak bez kompenzací klesly a kompenzační vyhláška je udrží v plánované výši.

Návrh prochází Parlamentem ČR v legislativní nouzi, tedy zrychleně. Sněmovna jej již schválila a návrh zamířil do Senátu. Při projednávání ve Sněmovně podotkl poslanec Pirátů Ing. Petr Třešňák, že by celkový objem kompenzací podle něj neměl jít nad plánované výdaje zdravotních pojišťoven na letošní rok. „Pokud zdravotní pojišťovna nevyplatí úhrady za odloženou a nerealizovanou péči, pak je jistě správné je použít na kompenzace poskytovatelům zdravotních služeb. Pokud by kompenzace měla být vyšší, pak není zřejmé, kde na to pojišťovna vezme. Nemůžeme přece systém financování zadlužit i na příští volební období, aby pak nebylo ani na tu standardní zdravotní péči. Až se společnost z covidu jednou vyléčí, nikoho pak už nebude zajímat, že systém na něco nemá peníze, protože zde byl covid,“ uvedl Třešňák.

Zároveň požadoval před schválením zákona předložení návrhu kompenzační vyhlášky pro tento rok, aby nemělo ministerstvo od Parlamentu ČR „bianco šek“, to ale sněmovna neschválila. Přijala ale k návrhu zákona dvě doprovodná prohlášení. V prvním žádá ministerstvo zdravotnictví zohlednit v kompenzační vyhlášce na rok 2021 odměny zdravotnickým záchranářům, ve druhé žádá ministerstvo zdravotnictví rozšířit možnosti poskytování lázeňské rehabilitační péče pro pacienty po prodělaném onemocnění COVID‑19.

Změna kompenzační vyhlášky na rok 2020

Zatímco se v Parlamentu debatuje o kompenzační úhradové vyhlášce na rok 2021, ministerstvo zdravotnictví poslalo k připomínkám návrh novely kompenzační vyhlášky pro rok 2020. Vydat ji chce do konce dubna, aby se změny promítly do blížícího se vyúčtování úhrad za zdravotní služby za loňský rok.

Změna kompenzační vyhlášky sleduje dva hlavní záměry, jednak zohlednit to, nakolik původní kompenzační vyhláška v tom kterém sektoru zajistila dostatečnou úhradu, a jednak poskytnout mimonemocničním poskytovatelům dostatek financí na odměny pro pracovníky.

„Po skončení roku 2020 se ukazuje, že v některých segmentech zdravotní péče byly propady objemu poskytnuté péče větší, než bylo očekáváno, což by bez dalších opatření u poskytovatelů způsobilo propad příjmů v rámci vyúčtování roku 2020,“ řekl k návrhu ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Dorovnání propadu produkce má být celkově v hodnotě 1 miliardy korun, z toho 690 milionů pro následnou péči, 178 milionů pro lázně, 103 milionů pro ambulantní specialisty a 47 milionů pro diagnostiku. Na navýšení kompenzace daného segmentu podle návrhu dosáhnou jen ty segmenty, kde došlo k většímu propadu proti očekávání v kompenzační vyhlášce a zároveň byl u nich také propad nákladů na celý segment v porovnání se zdravotně pojistnými plány zdravotních pojišťoven. Novela zároveň nikomu nesnižuje výši kompenzace, ani v segmentech, které považuje ministerstvo za překompenzované.

Významné navýšení hodnoty bodu se v návrhu přiznává odbornosti dětská otorinolaryngologie (+28,1 %), o 8,9 procenta se má navýšit hodnota bodu pro odbornost pediatrie, dále mají dostat navýšení mezi pěti a sedmi procenty ještě klinická hematologie, lékařská genetika, dětská chirurgie, cévní chirurgie, otorinolaryngologie, další čtyři odbornosti pak méně než pět procent.

Finance na odměny pro zdravotníky mimo nemocnice podle návrhu budou celkově stát zdravotní pojišťovny 11 miliard korun. Stejně jako u nemocničních pracovníků, pro které je na tento účel otevřen dotační program ze státního rozpočtu, mají i ambulance dostat finance na odměny ve výši až 75 000 korun pro jednoho zaměstnance.

Na vyplacení kompenzací určených na odměny je stanoven termín nejpozději do 31. května 2021. Kolik poskytovatel na odměny dostane, to záleží na počtu zdravotnických pracovníků s úvazkem alespoň 25 hodin týdně. Navýšení odpovídá 75 000 korun plus odvody na každého takového zdravotníka, uvádí ministerstvo. Podmínkou je vykázat ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku alespoň 75 procent objemu péče referenčního období. „Navázání na čtvrtý kvartál roku 2020 zaručuje, že na navýšení úhrady mají nárok pouze poskytovatelé, kteří během druhé vlny pandemie reálně poskytovali zdravotní služby,“ uvádí ministerstvo.

Dříve zvažovanou podmínku poskytnutí 90 procent péče proti předchozímu roku kritizovali zástupci soukromých ambulancí. První data ukazují, že v loňském roce, obzvláště pak v některých obdobích, došlo k významnému poklesu objemu vykázané péče. Při nižším výkonu přitom ambulanci většina fixních nákladů neklesá. I hranice 75 procent může být pro některé ambulance problém, zvláště proto, že se počítá pro každou pojišťovnu zvlášť. Sdružení ambulantních specialistů bude žádat o snížení této hranice na 70 procent.

Například na konferenci Prague Prevention 2021 prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. Ladislav Dušek data o vykázaných výkonech u ambulantních kardiologů v roce 2020. Data ukazují meziroční propad v březnu (–14,7 %), v dubnu (–26,3 %), následně zjevnou snahu o „dohnání“ odložené péče v jarních a letních měsících s výrazným nárůstem vykázaných vyšetření v červnu (+25,5 %), ovšem v poslední čtvrtině roku přišel opět propad, a to v říjnu o 18,8 procenta, v listopadu o 20,9 procenta a v prosinci o 9,6 procenta.

Kompenzace budou financovány ze zůstatků na fondech zdravotních pojišťoven, které jsou dostatečné, aby tyto jednorázové náklady dokázaly absorbovat, uvádí ministerstvo.

Zdroj: MT