Linagliptin pro léčbu DM 2. typu
Evropská komise schválila použití linagliptinu, nového inhibitoru enzymu DPP‑4 (dipeptidylpeptidáza IV), v kombinaci s metforminem, v trojkombinaci s metforminem a sulfonylureou 1 a jako monoterapii u pacientů, u nichž není úprava životního stylu a dieta dostačující a nemohou užívat metformin z důvodu nesnášenlivosti nebo kontraindikace.
Schválení léčiva linagliptin 5 mg je založeno na programu klinických studií, jehož se zúčastnilo přibližně 6 000 dospělých pacientů trpících diabetem 2. typu. Do programu byly zahrnuty placebem kontrolované studie, které hodnotily účinky linagliptinu jak v monoterapii, tak v kombinaci s běžně předepisovanými perorálními antidiabetiky, jako jsou metformin a/nebo sulfonylurea. V rámci obou studií v monoterapii prokázal linagliptin statisticky významné snížení HbA1c oproti placebu o ‑0,6 až ‑0,7 procenta. Také u pacientů, kteří nebyli dostatečně kompenzováni na léčbě metforminem či metforminem a sulfonylureou, bylo výsledkem přidání linagliptinu statisticky významné snížení HbA1c oproti placebu o ‑0,6 procenta. Hypoglykémie se objevila jen velmi zřídka, u pacientů také nedocházelo k významnějšímu kolísání hmotnosti.
Výsledek dvouleté studie srovnávající účinnost a bezpečnost přidání linagliptinu 5 mg nebo glimepiridu (v průměrné dávce 3 mg) u pacientů s nedostatečnou kontrolou glykémie při monoterapii metforminem (kdy průměrná hodnota HbA1c byla 7,69 %) ukázal, že linagliptin vykazoval podobné účinky na snížení HbA1c jako glimepirid (rozdíl 0,2 % ve prospěch glimepiridu). Četnost výskytu hypoglykémie byla u skupiny, jíž byl podáván linagliptin, významně nižší (7,5 %) než u skupiny, které byl podáván glimepirid (36,1 %). Pacienti léčení linagliptinem vykazovali významný relativní úbytek hmotnosti o ‑2,7 kg (linagliptin: ‑1,39 kg vs. glimepirid: +1,29 kg).
V souhrnné analýze výsledků placebem kontrolovaných klinických studií byl celkový výskyt nežádoucích účinků u pacientů léčených placebem podobný jako u pacientů léčených linagliptinem 5 mg (53,8 % vs. 55,0 %). Nejčastěji uváděnou nežádoucí reakcí byla hypoglykémie, která se objevovala v případech užívání trojkombinace linagliptinu s metforminem a sulfonylureou (14,7 % u linagliptinu vs. 7,6 % u placeba). Ani jeden z hypoglykemických stavů však nebyl klasifikován jako vážný.
„Oproti jiným DPP‑4 inhibitorům je linagliptin primárně vylučován v nezmetabolizované podobě žlučí, což znamená, že ani u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin či jater není nutná úprava dávky,“ říká profesor Anthony Barnett, vedoucí lékař Heart of England NHS Foundation Trust a emeritní profesor medicíny na University of Birmingham ve Velké Británii, a doplňuje: „To umožňuje, aby byl linagliptin podáván v jedné dávce všem dospělým pacientům s diabetem 2. typu.“
Zdroj: Medical Tribune