Letos v létě vyhráli simulanti
Za záslužnou lze tak považovat každou činnost, která by měla omezit plýtvání ve veřejném sektoru a zvýšit efektivnost vynakládání veřejných prostředků. Připomenu, že do veřejných financí se nepočítá pouze státní rozpočet, ale jejich součástí je financování veřejného zdravotního systému, penzijního systému a systémů dalšího sociálního zabezpečení. O tom, že musejí být nastavena velice přísná pravidla, která jak v sociálním zabezpečení, tak v zabezpečení veřejné zdravotní péče povedou k minimalizaci plýtvání, jsme se v realitě přesvědčili už během letošního roku.
V rámci dílčích úprav, které někteří politikové nazývají reformním batohem, bylo učiněno opatření i v oblasti placení nemocenské. Na základě statistických údajů a zkušeností z minulosti exekutiva navrhla a následně parlament schválil nová opatření. Ta jsou mimochodem uplatňována v mnoha státech EU, ale i v zemích mimo ni. První tři dny nemoci se z nemocenského pojištění neproplácejí. V našich podmínkách to vycházelo zvláště z poznatku, že výše prostonaných dnů a počet onemocnění je znatelně vyšší než ve srovnatelných zemích. Z toho byl učiněn zcela správný závěr, že pravděpodobně dochází ke zneužívání „měkkého“ systému vyplácení nemocenské.
Opatření, které bylo přijato od počátku letošního roku, již po několika měsících přineslo své výsledky. Došlo ke snížení nemocnosti. Podle předběžných údajů o 10 až 15 procent. V některých regionech a v některých odvětvích dokonce o 20 až 25 procent. To vše platilo v podstatě až do „úpravy“ na základě rozhodnutí Ústavního soudu. V našich podmínkách jsme naučeni tomu, že soud má „vždy pravdu“, proto i když se rozhodnutí Ústavního soudu, které rušilo neproplácení prvních tří dnů nemoci z nemocenské mnoha ekonomům nelíbilo, nějaké zásadnější protesty nebyly zaznamenány. Protože Ústavní soud zrušil určitou pasáž zákona o nemocenské, došlo k paradoxní situaci, že během prázdnin byla vyplácena nemocenská ve vyšší částce, než tomu bylo před zavedením změn, které začaly platit od začátku tohoto roku. Nastala situace, že během měsíce července a srpna došlo ke zvýšení nemocnosti řádově až o dvě desítky procent, někde i o tři, a to z toho důvodu, že se tzv. vyplatilo marodit. Nemocenská byla vyplácena za prví tři dny nemoci ve výši 60 % mzdy. Zároveň byla nemocenská vyplácena i za prostonané soboty a neděle.
Zaměstnavatelé, sociální a zdravotní systém tak celkově přišli během dvou měsíců platnosti tohoto opatření o více než miliardu korun. A to nejsou peníze, které by spadly shůry. Jsou to peníze, kterými přispívají všichni ostatní do společné kasy zvané veřejné rozpočty. A tak se ukázalo, jak nás nešťastné rozhodnutí Ústavního soudu připravilo sice o nějaké finanční prostředky, ale na druhou stranu jednoznačně potvrdilo správnost rozhodnutí o nutnosti zpřísnit určité zdravotní a sociální dávky a směřovat je jednoznačně těm, kteří je nejvíce potřebují.
Zdroj: