Letní čas narušuje cirkadiární rytmicitu
Zhruba 1,6 miliardy lidí na celém světě dvakrát do roka pootáčí ručičkami hodinek, aby si na jaře zavedli letní čas a na podzim se vrátili k času, který odpovídá časovému pásmu, v němž žijí. Vliv změny času na lidský organismus je prostudován jen málo. Změna času nevyvolává průkazné zhoršení stavu pacientů s duševními chorobami. Nehodovost na silnicích podle některých studií po změně času mírně stoupá, ale podle jiných sledování není změnou času ovlivněna. Sledování jednotlivých osob prokázalo, že si lidé na změnu času obvykle zvyknou během několika dní. Individuální variabilita může být značná - od dvou dnů do dvou týdnů. Obecně mají lidé menší potíže s přechodem na přirozený čas
než s jarním zavedením letního času.
Tým vedený Tillem Roennebergem z mnichovské univerzity publikoval ve vědeckém časopise Current Biology výsledky sledování více než 55 000 osob, u kterých vědci sledovali harmonizaci denního režimu s přirozeně se prodlužujícím či naopak zkracujícím dnem během roku. Studii doplnili o detailní sledování 50 dobrovolníků. Zjistili, že podzimní návrat k přirozenému času proces harmonizace biologických hodin s délkou dne nijak nenaruší. Jarní zavedení letního času však má harmonizaci biologických hodin s délkou dne rušivý efekt.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 32/2007, strana A4
Zdroj: