Letargie v prevenci CHOPN rozhodně není na místě

„Celosvětově dnes CHOPN trápí 600 milionů nemocných a stala se celosvětově čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. Jenom v Evropské unii CHOPN trápí 6 až 10 % dospělých a přibližně 25 až 30 % seniorů. V České republice na ni jen za loňský rok zemřelo více než 2 400 osob.“ Aktuální statistika z prezentace prof. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., z Plicní kliniky FN a LF UK v Hradci Králové dokonale naplnila cíl tiskové konference konané u příležitosti Světového dne boje proti CHOPN, připadajícího letos na 14. listopad: seznámit s alarmujícími fakty a vyburcovat odbornou i laickou veřejnost.

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), která nevratně zužuje průdušky a ztěžuje dýchání, už v České republice trpí 800 000 lidí, na plicních odděleních se však léčí jen čtvrtina z nich. Jen loni přitom tomuto onemocnění u nás podlehlo na 2 500 pacientů a toto číslo rok od roku stoupá. „Zatímco astma kromě 10 % případů, kdy se jedná o opravdu těžké stavy, už vypadlo ze seznamu onemocnění, která pacienty přivádějí do nemocnice, CHOPN se již stala celosvětově nejčastější příčinou pracovní neschopnosti,“ varuje prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednosta Kliniky plicních onemocnění a tuberkulózy FN Olomouc.

Přibližně 80 % všech případů CHOPN, dříve označované termínem chronická bronchitida, je, jak známo, způsobeno kouřením. Dalšími nejčastějšími příčinami bývají práce ve znečištěném prostředí, výfukové plyny, kouř, pach, chlad a zvýšená vlhkost. Nejčastěji začnou pacienti pociťovat první příznaky ve věku kolem 40 let. Vleklý kašel spojený s vykašláváním a zadýcháváním se i při menší námaze však často přecházejí a plicního lékaře navštíví až v pokročilé fázi, jak potvrzuje prof. Kolek. A jedním dechem hned dodává, co plicní lékaře trápí ze všeho nejvíce – nedostatečná prevence. „Narůstá optimismus v oblasti léčby, v prevenci ale rozhodně nikoli,“ upřesňuje. „V poslední době přibývá celá řada nových léků. Přibývá i celá řada nefarmakologických léčebných postupů – máme k dispozici plicní rehabilitaci, kterou stále rozvíjíme, oxygenoterapii, dechové pomůcky, bronchoskopické či chirurgické metody včetně možnosti transplantace.“

Sebedokonalejší pokroky v léčbě však podle prof. Kolka nic neznamenají, pokud si lidé neodvykají kouřit. „V České republice je přes dva miliony kuřáků. Nekuřáctví je ale základní podmínkou prevence a léčby CHOPN. Mezi další preventivní opatření patří určitě i dodržování správné životosprávy. To znamená přiměřený pohyb a cvičení, pravidelné větrání v bytě a dostatečný přísun ovoce, zeleniny a bílkovin,“ připomíná předseda Českého občanského sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci (ČOPN) prim. MUDr. Stanislav Kos, CSc.

Nenechat se ošálit falešnými alibi

Základem pro diagnostiku je již dlouhodobě spirometrie, která v některých zemích patří mezi vyšetření, jež si patřičně edukovaný pacient po nácviku může provádět sám. „U nás to ale bohužel nefunguje,“ dodává prof. Kolek. Lékař by podle jeho slov při stanovování diagnózy měl zbystřit, je‑li anamnéza kouření doplněna věkem pacienta přesahujícím 45 let a minimálně některými z následujících příznaků: zhoršující se námahovou, později klidovou dušností, suchým, ale i vlhkým kašlem, vykašláváním hlenů různého zabarvení, sníženou tolerancí zátěže, zadýcháváním se při fyzické námaze vedoucím k omezení denních aktivit, pocitem staženého hrudníku a narůstající únavou a slabostí.

„Bohužel právě slabost, únava, zadýchávání se atd. jsou často podceňovány, a to zejména u pacientů s nadváhou či vyššího věku, jimž jsou jmenované potíže často mylně připisovány. Pokud zkrátka jdete pro nákup a dýchá se vám dobře, ale při návratu s nákupem se zadýcháváte, nejedná se o normální stav,“ upozorňuje prof. Koblížek. Doplňuje, že lidé do 45 let věku tvoří v celkovém počtu pacientů s CHOPN pouhé jedno procento. Právě falešná alibi, tedy omlouvání dýchavičnosti a únavy vyšším věkem či nadváhou, mají na svědomí největší počet úmrtí. „Pacienti se bohužel dostanou do nemocnice pozdě,“ konstatuje prof. Koblížek. Upozorňuje i na časté propojení CHOPN se dvěma dalšími závažnými onemocněními – diabetem a nemocemi kardiovaskulárního systému. „Moderní léčba CHOPN je dnes aplikována ve třech rovinách,“ uvedl dále. „Po eliminaci veškerých rizik nastupuje terapie paušální, při níž jsou podávána bronchodilatancia, probíhá vakcinace a pacient podstupuje pravidelnou aerobní zátěž, a posléze nastupuje léčba fenotypická, tedy cílená, ‚ušitá na míru‘ podle jednotlivých podtypů nemoci.“

Podobně jako mnoho dalších onemocnění vyvolávaných či podporovaných stavem okolního prostředí i přístupem lidí k životosprávě, také chronická obstrukční plicní nemoc má bohužel své světlé zítřky stále ještě před sebou. I v tomto bodě statistiky hovoří velmi výmluvně: „Vývoj ve světě vypadá následovně – v roce 2001 si tato nemoc vyžádala 2,67 milionu úmrtí a v tomto ohledu celosvětově zaujímala 5. místo. Do roku 2020 se s nejvyšší pravděpodobností posune na příčku třetí a v roce 2030 už počet obětí, které si vyžádá, přesáhne 3,4 milionu pacientů. Pokud s ní tedy nebudeme bojovat se vší vážností,“ doplnil závěrem primář Kos.

Zdroj: Medical Tribune