Lékařské fakulty se musejí připravit na více studentů

I když se zdá, že v současné době je situace stabilizovaná, a v roce 2015 dokonce došlo k mírnému nárůstu úvazků lékařů o 557, což je 1–2% nárůst, je třeba již nyní začít s přípravami na budoucí roky. „Stav roku 2016 nás nesmí ukolébat, protože krizi v oblasti stárnutí lékařů nesmíme začít řešit, až přijde, ale je třeba připravit se na ni a pokusit se hrozbu nedostatku zejména mladých lékařů odvrátit už nyní,“ říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Všechny prediktivní modely dokládají, že požadovaného stavu lze docílit zvýšením počtu absolventů lékařských fakult alespoň o patnáct procent. Proto ministerstvo zdravotnictví zahájilo spolupráci s ministerstvem školství a týmy obou resortů pracují na materiálu a krocích, které situaci pomohou řešit.

„MZ nás o této své obavě informovalo a my ji nepodceňujeme. Vyžádali jsme si od kolegů doplňující údaje a jsme ochotni, pakliže se potřeba zvýšeného počtu studujících zdravotníků potvrdí, přistoupit k navýšení kapacit. Je však nutné si uvědomit, že zvýšení materiálních a personálních kapacit na lékařských fakultách by vyžadovalo rovněž zisk dodatečných finančních prostředků pro vysoké školy vzdělávající lékaře,“ varuje ministryně školství Kateřina Valachová.

Ačkoli fakulty opouští každým rokem stále více lékařů, jejich počet stále nestačí. Z historie Národního registru lékařů je patrné, že do zdravotnické praxe nastupuje zhruba o 70 až 100 absolventů méně a dalších až šest procent jich zaměstnání velmi krátce po nástupu ukončí. Rovněž ne všichni nastupují v rozsahu plného úvazku. Prediktivní modely tak počítají s bezpečným odhadem 850 plných úvazků lékařů, které jsou každoročně produkovány fakultami a skutečně nastoupí do praxe.

Tři modely se shodným závěrem

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) již provedlo kritickou analýzu předpovídající dlouhodobé potřeby kapacit lékařů s ohledem na existující síť zdravotních služeb. Celkem byly provedeny tři analýzy s následujícími závěry:

• Demografický model – odhalil nelichotivý stav, kdy se ukázalo, že lékaři v ČR významně stárnou a u některých specializací jejich průměrný věk dosahuje 57–58 let. K jejich výraznému úbytku, zejména kvůli odchodu do důchodu, dojde po roce 2018.

• Tzv. síťový model – model předpovídající potřebný počet lékařů s ohledem na stav sítě poskytovatelů zdravotních služeb – potvrdil závěry demografických analýz, tedy očekávatelný problém zejména v lůžkové péči do zhruba tří až čtyř let, přičemž už nyní lůžkové péči chybí část kapacit lékařů. Dle minimálního personálního zabezpečení stanoveného vyhláškou č. 99/2012 Sb. a dle stavu sítě poskytovatelů ZS chybí již nyní ve zdravotnických zařízeních akutní a ostatní lůžkové péče minimálně 1 055 úvazků lékařů. Přitom je třeba počítat i s jistou rezervou na úvazky lékařů potřebné pro sociální či posudkové služby a pro revizní činnost zdravotních pojišťoven, kdy jde zhruba o 600 úvazků.

• Mezinárodní srovnání zaměřené zejména na situaci v Německu a Rakousku. Dle dat OECD disponuje ČR oproti vyspělým západním zemím, jako jsou Německo, Rakousko, Švýcarsko, Švédsko, Norsko či Itálie, méně úvazky lékařů na 1 000 obyvatel. Oproti Německu a Švýcarsku je to celkem o 2 000 až 3 000 úvazků.

Závěr všech tří modelů tedy podle ministerstva zdravotnictví shodně ukazuje, že je potřeba navýšit počty lékařů, zejména s ohledem na nadcházející demografické změny a stárnutí populace. Lékařskou profesi je třeba omladit a posílit skupiny do 40 let věku. Je ale zřejmé, že nedostatek lékařů, zejména v některých oblastech republiky, samotné zvýšení počtu studentů tohoto oboru nevyřeší. Lokální problémy s nedostatkem lékařů a sester je třeba řešit i na úrovni samospráv.

Vyřeší novela nedostatek sester?

Na stejný problém narážejí i nelékařské profese. Největší úbytek sester je v akutní nemocniční péči. ÚZIS evidoval loni 47 495 úvazků sester v akutní péči, což je o 1 530 méně než v roce 2010. Naopak v ostatní nelůžkové péči jich přibylo, úvazky ve stejném období stouply o 1 287 na 29 003. Ministerstvo věří, že ke zlepšení situace dojde nejen po zavedení novely zákona č. 96/2004 Sb. do praxe, ale i v souvislosti s navýšením platů. Ministr Němeček chce dosáhnout toho, aby odměňování sester rostlo rychleji než odměňování lékařů, a pro příští rok počítá s desetiprocentním nárůstem pro lékaře i sestry. Například loni ve státních nemocnicích i akciových společnostech stouply výdělky sester zhruba o pět procent. Naproti tomu platy lékařů ve státních nemocnicích stouply o 8,4 procenta a v akciových společnostech o 7,5 procenta.

Ministerstvo zdravotnictví se podle slov náměstkyně Lenky Tesky Arnoštové již nyní snaží přilákat do oboru více zdravotnického personálu. „Mnozí představitelé nemocnic a zdravotnických škol žádají podporu při zavádění změn, které přináší dílčí novela zákona č. 96/2004 Sb. o vzdělávání všeobecných sester. Chci tedy navázat spolupráci s ministerstvem školství a iniciovat setkání zástupců obou resortů s představiteli zdravotnických škol i profesních organizací. Tím vytvoříme potřebné podmínky pro nastavení vzdělávacího systému 4 + 1 tak, aby kombinace studia na středních zdravotnických školách s možností přijetí uchazečů do vyšších ročníků vyšších odborných škol dodala praxi skutečně dobře připravené lidi,“ domnívá se Arnoštová. Některé střední zdravotnické školy si podle ní stěžují, že někdy kvůli přípravě žáků ke státním maturitám chybí dostatečný prostor pro výuku odborných předmětů. Proto bude třeba právě tuto výuku zapracovat do systému 4 + 1 a prohloubit tím odbornou přípravu podle požadavků škol i poskytovatelů zdravotní péče.

Novela nastavuje právní rámec pro vzdělávání všeobecných sester, dětských sester a praktických sester (zdravotnických asistentů) a rozšiřuje působnost zdravotnického záchranáře v lůžkových zařízeních o všechna pracoviště intenzivní péče. Ruší také kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání a podle ministerstva dostatečně neplnil motivační roli ani nebyl dostatečně efektivní. Rozšíří se možnosti získání odborné způsobilosti pro výkon povolání všeobecné sestry, a to o studium v minimální délce jednoho roku v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších odborných školách, pokud uchazeč splní podmínky přijímacího řízení do vyššího než prvního ročníku. Tato možnost je určena absolventům oborů zdravotnický asistent, praktická sestra, zdravotnický záchranář, porodní asistentka nebo dětská sestra.

Zdroj: