Lékárníci si zvolili nového viceprezidenta
Ve dnech 8. až 9. listopadu se v jihlavském hotelu Mahler uskutečnil XXIII. sjezd České lékárnické komory. Jedním z hlavních bodů jednání byla volba viceprezidenta komory, kterým byl zvolen Mgr. Michal Hojný, vedoucí lékárník IKEM. Na programu bylo schvalování rozpočtu komory, změna některých stavovských předpisů a diskuse s pozvanými hosty.
Hlavními hosty jednání byli ředitel SÚKL MUDr. Pavel Březovský, MBA, děkan Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc., viceprezident PGEU (Evropský svaz lékárníků) PharmDr. Štefan Krchňák, zástupci ministerstva zdravotnictví a Svazu zdravotních pojišťoven.
Diskuse delegátů i přijaté usnesení sjezdu se věnovaly především současné situaci v oblasti financování zdravotnictví, zejména lékárenské péče. Na jedné straně jsou na lékárny kladeny stále vyšší finanční nároky v důsledku zdražování některých vstupů a povinností zavádět nové technologie, na straně druhé se začínají především menší lékárny zajišťující dostatečnou hustotu sítě v periferních a venkovských oblastech výrazně potýkat s finančními problémy. Řešením je celková změna financování lékárenské péče, která by omezila závislost příjmu lékáren na ceně vydávaných léčiv, jak je tomu dnes. Pro případ, že bude v zákoně č. 48/1997 Sb. zrušen regulační poplatek za recept, zavázal sjezd představenstvo ČLnK prosazovat jeho převedení na dispenzační poplatek za výdej léčivých přípravků na lékařský předpis, který by byl hrazen zdravotní pojišťovnou.
Delegáti sjezdu ve svém usnesení odmítli také případné zavedení registračních pokladen v lékárnách, neboť již dnes každá lékárna disponuje skladovým systémem léků umožňujícím jejich sledování kontrolní autoritou, včetně kontroly dodržování cenové regulace a pohybu jednotlivých léčiv.
Sjezd komory upozornil i na trvalé problémy s reexportem některých léků do zahraničí a jejich následným nedostatkem pro pacienty v České republice, který trápí celou řadu lékáren a představenstvo ČLnK mu v uplynulém období věnovalo dost času. Řešení spočívá v legislativních změnách, které se pokusí ČLnK prosadit v co nejbližší době. Jejich podstatou by mělo být zavedení možnosti zákazu vývozu léků, jejichž dostupnost pro české pacienty je výrazně omezena.
Dalším pro lékárníky problematickým tématem jsou pozitivní listy zdravotních pojišťoven. ČLnK se pokusila vyvolat jednání s ředitelem VZP o zavedení motivačních prvků pro lékárny. Vzhledem k tomu, že všechny návrhy komory byly vedením VZP principiálně odmítnuty, rozhodla se komora podat podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). První vyjádření ze strany ÚOHS sice nepotvrdilo zneužití dominantního postavení VZP, ale úřad nevyloučil další přezkum této aktivity. V současné době ÚOHS projednává obdobné podněty jiných institucí. Problematice reexportu se ve svém vystoupení věnoval také PharmDr. Štefan Krchňák, viceprezident PGEU. Poukázal zejména na fakt, že některé nové lékárny na Slovensku jsou otevírány pouze za účelem paralelního vývozu a veřejnosti neslouží. Masivní vývoz i levných léků dopadá citelně na pacienty. Přestože je paralelní export léků legální a nelze ho zákonem přímo zakázat, měla by se podle PharmDr. Krchňáka v tomto případě uplatnit „bruselská strategie“, tedy co není zakázáno, lze regulovat. Lékárníci ze Slovenska proto na ministryni zdravotnictví apelují, aby legislativně regulovala nejenom reexporty, ale také vznik nových lékáren, protože na Slovensku mají při polovičním počtu obyvatel téměř stejný počet lékáren jako v ČR. PharmDr. Krchňák dále připomněl, že mnohé farmaceutické firmy v důsledku stanovení maximálních cen léků (na příliš nízkou hladinu) ruší registraci, přičemž tyto léčivé přípravky nejsou na Slovensku dostupné přímo, ale pouze v režimu zvláštního dovozu. Jejich cena je v takovém případě mnohem vyšší než původní nesnížená.
Zdroj: Medical Tribune