Lékaři z Motola operovali tam, kde to nemělo být možné

Lékaři motolské nemocnice ošetřili vrozenou srdeční vadu šetrnou katetrizační metodou v místě, kde se předtím považoval za možný jen otevřený kardiochirurgický výkon. Pacientka ale klasickou operaci odmítla, takže kardiologové museli na přelomu srpna a září 2015 sáhnout k nestandardnímu řešení. Tým kardiochirurgů z Motola byl první na světě, kdo úspěšně uzavřel defekt síňového septa v jeho distální části.

Většina vrozených srdečních vad je v České republice diagnostikována již při narození nebo v dětském věku a také v této části života řešena dětskými kardiochirurgy. Některé vrozené srdeční vady však mohou být diagnostikovány až v dospělosti. Mezi nejčastější vrozené srdeční vady v dospělosti patří defekty síňového septa. V důsledku této vady dochází k levo‑pravému zkratu. To vede k dlouhodobému přetěžování pravé síně i pravé komory a nakonec k pravostrannému srdečnímu selhání. V dětství není hemodynamicky významný defekt síňového septa odhalitelný běžným fyzikálním vyšetřením a mladého člověka nijak neomezuje, proto se často diagnostikuje až v dospělém věku. Ve čtvrté dekádě života totiž většinou klesá poddajnost levé komory, a proto se zvyšuje tlak v levé síni, tím se zvyšuje i velikost levo‑pravého zkratu a objevují se první potíže: palpitace, dyspnoe, netolerance fyzické zátěže a únava. Pokud nedojde k uzavření defektu, mohou se tyto obtíže stupňovat v klidovou dušnost a otoky dolních končetin, tedy srdeční selhání. Důsledkem neléčené arytmie pak může být embolizace do CNS. V důsledku iktu a srdečního selhání tak dochází i k předčasnému úmrtí. Avšak pokud je tato srdeční vada u dospělých diagnostikována včas, neznamená pro pacienta v dalším životě žádné omezení kromě několikaměsíčního užívání antikoagulačních léků.

Léčba vrozených srdečních vad byla a do značné míry stále zůstává doménou kardiochirurgie. Pokud je vada zjištěna až v dospělosti (a to se u defektů síňového septa nezřídka stává), je možné zvážit i katetrizační léčbu. Tu lze provést za splnění některých podmínek, především příznivé lokalizace defektu. „Tento výkon se provádí bez celkové anestezie a průměrně trvá asi 15 minut. Ve FN Motol jsme jich na septu síní provedli přibližně tři sta,“ vysvětlil prof. MUDr. Josef Veselka, CSc., přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. „Dosud se mělo za to, že když není defekt umístěn ve střední části septa, je nutná kardiochirurgická operace v mimotělním oběhu za celkové anestezie,“ dodává prof. Veselka. To byl i případ třiasedmdesátileté pacientky, u které odborníci z FN Motol řešili, jakým způsobem ošetřit hned tři síňové defekty, přičemž jeden z nich byl umístěn v lokalizaci nepříznivé pro katetrizační léčbu, tedy v distální (výtokové) části.

Odmítavý postoj pacientky ke klasické otevřené kardiochirurgické operaci, přestože v důsledku srdeční vady prodělala před deseti lety iktus a měla i další potíže vyplývající ze srdečního selhávání, nakonec vyústil v unikátní zákrok, při kterém implantovali okluder i na defekt v distální části síňového septa. Výkon byl náročnější než standardní katerizační zákroky, trval tři hodiny.

„Kdyby pacientka neodmítala chirurgické řešení, k tomuto řešení bychom se neodhodlali. Nyní se zjistilo, že katetrizace je technicky proveditelná i v anatomicky nepříznivé lokalizaci,“ říká profesor Veselka, který tím kardiochirurgům celého světa dokázal, že i v distální části síňového septa lze uzavřít defekt okluderem.

Zdroj: