Lékaři pro reformu: systém je neefektivní

Předseda sdružení Roman Flašar kritizoval současnou situaci. „K základním chybám systému patří to, že dosud není určen základní rozsah zdravotní péče, na kterou mají pacienti z veřejného zdravotního pojištění opravdu nárok. Chybí také zvýhodnění občanů, kteří se ke svému zdraví chovají odpovědně, chybí motivace k efektivnímu chování všech účastníků,“ uvedl R. Flašar. Poplatky jsou podle něj první vlaštovkou, která z dlouhodobého hlediska nic neřeší, pokud nebudou následovat výraznější změny.

Více peněz, vyšší ztráty

Roman Flašar upozornil i na klesající efektivitu českého zdravotnictví. Podle údajů, které má k dispozici, se finanční zdroje od roku 1995 více než zdvojnásobily, ale efektivita systému se zhoršila. Také ohodnocení praktických lékařů, ambulantních specialistů i nemocničních zařízení, která péči poskytují efektivně, není spravedlivé. „K efektivnímu chování na všech úrovních není důvod. Plýtvání a neefektivita při poskytování péče je vidět na všech úrovních počínaje pacienty přes praktické lékaře až po stát, který svými nesystémovými zásahy k tomuto stavu přispívá.“

Stát je podle R. Flašara i jediným viníkem kritizovaného stavu, protože v minulých letech na řešení problému zcela rezignoval. Systém by měl všechny účastníky motivovat k efektivitě, posílit roli pacientů i konkurenci zdravotních pojišťoven a výrazně omezit roli státu. Je prý nutno změnit financování nemocnic podle množství pacientů a diagnóz, mělo by dojít k restrukturalizaci a koncentraci péče do smysluplných celků a k postupné přeměně akutních lůžek na lůžka následné péče. Celý systém by měl motivovat výraznou část péče tak, aby se přesunula do ambulancí, a univerzitní nemocnice by se měly stát nadstavbou celého systému, měla by v nich být koncentrována superspecializovaná péče a výuka a výzkum.

Centralizace je v Evropě přežitkem

Další příspěvky účastníků setkání se zabývaly efektivitou řízení zdravotní péče, rolí pojišťoven nebo způsoby zajištění dostupnosti zdravotních služeb. Náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň srovnával různé systémy zdravotních služeb. Otázka „systém konkurujících si pojišťoven versus národní zdravotní služba“ dnes v Evropě podle něj není vůbec relevantní. Oba systémy se jednak sbližují, jednak hledají odpověď na tytéž otázky. K současným trendům podle něj patří decentralizace. „Nevím o jediné evropské zemi, která by chtěla řešit problémy ve zdravotnictví tím, že by centralizovala rozhodování a snažila se soustředit řízení do jedné organizace. To by vedlo k obrovské neefektivitě,“ uvedl P. Hroboň, který srovnal studie efektivity britské Národní zdravotní služby (NHS) se systémem Kaiser Permanente (USA). Ze srovnání parametrů vychází výrazně jako efektivnější americký systém. Důvodem je podle P. Hroboně to, že se Kaiser Permanente pohybuje ve velmi konkurenčním tržním prostředí – pokud by se jejich služby nezlepšovaly, ztratili by klienty, což Národní zdravotní službě nehrozí.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2008, strana B2

Zdroj: