Lékaři pro reformu se představují
Podle předsedy sdružení R. Flašara byla bezprostředním důvodem vzniku platformy Lékaři pro reformu dále již neudržitelná realita českého zdravotnictví: „Hlavním problémem zdravotnického systému České republiky je jeho nízká efektivita, pohlcující přibližně 20 % finančních prostředků. Nedokončená transformace konzervuje situaci, kdy 200 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění nestačí na zajištění kvalitních zdravotnických služeb. Politici nemají odvahu říci voličům, že zdravotnictví nemůže být zdarma a že dobře nastavená spoluúčast vnese do systému nejen finance, ale i potřebnou regulaci,“ prohlásil R. Flašar.
Diskuse o transformaci se podle předsedy LpR zatím odehrává na úrovni osobních výpadů politických rivalů, nikoli faktických argumentů. Zklamán je i postupem České lékařské komory, jejíž vedení jen kritizuje jednotlivé aspekty předložených reformních kroků a nepřichází s vlastním řešením.
Občanské sdružení Lékaři pro reformu hodlá do diskuse věcně zasáhnout, a to ve dvou rovinách – jednak prováděním analýz návrhů reformních kroků ministerstva zdravotnictví (včetně vypracovávání komentářů, doporučení či alternativ řešení), jednak debatami o těchto návrzích s jednotlivými profesními skupinami českých lékařů (v dubnu a v květnu už debatní setkání proběhla v pěti krajských městech a chystají se další).
Nedostatek financí polarizuje lékařský stav
Zdravotní systém se musí podle LpR radikálně změnit téměř ve všech prvcích své struktury. Stávající „bismarckovský“ model organizace zdravotní péče vede již jen ke znevažování role pacienta, který je postaven do polohy „plať pojistné a mlč, máš přece vše zadarmo“. Mechanismy, které by směrovaly pacienty k úspornému čerpání péče, naprosto chybějí. Nedostatek financí a nerovnoměrné postavení lékařů ve zdravotním systému zapříčinily polarizaci uvnitř lékařského stavu. Praktický lékař, který by se měl stát podstatně důležitější (a profesně atraktivnější) součástí celého systému, je dnes v České republice téměř „druhem na vymření“. Ambulantní specialisté přebírají úlohu praktických lékařů a nemocnice úlohu ambulantních specialistů. Nemocniční lékaři jsou většinou finančně podhodnoceni a enormně zatíženi přesčasy.
Sdružení Lékaři pro reformu považuje za nutné řešit i značně přebujelou síť zdravotnických zařízení v České republice. V zájmu celkového zefektivnění diagnostického a léčebného procesu musí podle nich dojít k výraznému posílení ambulantní složky (jak praktiků, tak specialistů), kam se přesune maximum možné péče z nemocnic. Současně musí být nemocničním lékařům umožněno, aby se podíleli na této ambulantní péči.
Občanské sdružení Lékaři pro reformu (Lpr) bylo založeno 27. dubna třemi lékaři – brněnskými MUdr. romanem Flašarem a MUdr. Martou Holanovou a varnsdorfským MUdr. ivanem Suchardou. Na tiskové konferenci 30. května v Praze informovali zakladatelé o svých záměrech a cílech.
Podle předsedy sdružení R. Flašara byla bezprostředním důvodem vzniku platformy Lékaři pro reformu dále již neudržitelná realita českého zdravotnictví: „Hlavním problémem zdravotnického systému České republiky je jeho nízká efektivita, pohlcující přibližně 20 % finančních prostředků. Nedokončená transformace konzervuje situaci, kdy 200 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění nestačí na zajištění kvalitních zdravotnických služeb. Politici nemají odvahu říci voličům, že zdravotnictví nemůže být zdarma a že dobře nastavená spoluúčast vnese do systému nejen finance, ale i potřebnou regulaci,“ prohlásil R. Flašar.
Diskuse o transformaci se podle předsedy LpR zatím odehrává na úrovni osobních výpadů politických rivalů, nikoli faktických argumentů. Zklamán je i postupem České lékařské komory, jejíž vedení jen kritizuje jednotlivé aspekty předložených reformních kroků a nepřichází s vlastním řešením. Občanské sdružení Lékaři pro reformu hodlá do diskuse věcně zasáhnout, a to ve dvou rovinách – jednak prováděním analýz návrhů reformních kroků ministerstva zdravotnictví (včetně vypracovávání komentářů, doporučení či alternativ řešení), jednak debatami o těchto návrzích s jednotlivými profesními skupinami českých lékařů (v dubnu a v květnu už debatní setkání proběhla v pěti krajských městech a chystají se další).
Nedostatek financí polarizuje lékařský stav
Zdravotní systém se musí podle LpR radikálně změnit téměř ve všech prvcích své struktury. Stávající „bismarckovský“ model organizace zdravotní péče vede již jen ke znevažování role pacienta, který je postaven do polohy „plať pojistné a mlč, máš přece vše zadarmo“. Mechanismy, které by směrovaly pacienty k úspornému čerpání péče, naprosto chybějí. Nedostatek financí a nerovnoměrné postavení lékařů ve zdravotním systému zapříčinily polarizaci uvnitř lékařského stavu. Praktický lékař, který by se měl stát podstatně důležitější (a profesně atraktivnější) součástí celého systému, je dnes v České republice téměř „druhem na vymření“. Ambulantní specialisté přebírají úlohu praktických lékařů a nemocnice úlohu ambulantních specialistů. Nemocniční lékaři jsou většinou finančně podhodnoceni a enormně zatíženi přesčasy. Sdružení Lékaři pro reformu považuje za nutné řešit i značně přebujelou síť zdravotnických zařízení v České republice. V zájmu celkového zefektivnění diagnostického a léčebného procesu musí podle nich dojít k výraznému posílení ambulantní složky (jak praktiků, tak specialistů), kam se přesune maximum možné péče z nemocnic. Současně musí být nemocničním lékařům umožněno, aby se podíleli na této ambulantní péči.
Poplatky nic neřeší, ale mohly by být vyšší
Přesun péče z nemocnic do ambulancí by podle zakladatelů LpR měli vyžadovat jak pacienti, tak zdravotní pojišťovny. Toho lze docílit i dobře nastavenou spoluúčastí. Podle R. Flašara je systém pacientských poplatků v té podobě, v jaké by měl fungovat od příštího roku, marginální záležitostí, která dlouhodobě nic nevyřeší. Přesto se sdružení domnívá, že by mohly být vyšší než vládou navržených 30, 60 a 90 korun. „U praktického lékaře by poplatek mohl být například 50 Kč, u ambulantního specialisty 100 Kč, za první tři dny hospitalizace po 200 Kč a za každý další den stovka,“ navrhl jednu z možných kalkulací R. Flašar. Podle členů LpR je třeba docílit změn v chování zdravotních pojišťoven – pouze prostředí tvrdé vzájemné konkurence je prý donutí nabízet pacientům takové produkty (pojistné plány), které zajistí kvalitní péči za rozumnou cenu a přitom dobře zaplatí lékaře.
Občanské sdružení Lékaři pro reformu nehodlá svou činnost příliš formalizovat. „Nechceme budovat rozsáhlou členskou základnu, počítáme jen s regionálně rozmístěnými malými skupinami členů, kteří budou pracovat s okruhem, řekněme, sympatizantů,“ vysvětlila M. Holanová. „Naše náklady na činnost nebudou vysoké, zatím se financujeme sami a určitě nikdy nepřijmeme sponzoring, který by mohl ovlivnit naše postoje,“ doplnil další člen sdružení MUDr. Karel Blažek. Veškeré informace o sdružení Lékaři pro reformu najdou zájemci na webové adrese www.lekariproreformu.cz
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2007, strana B2
Zdroj: