Lékaři poukazují na krizi, ministerstvo to považuje za přehnané

Mimořádný XXX. sjezd České lékařské komory (ČLK) byl poprvé po deseti letech svolán na 22. září s deklarovaným záměrem upozornit na ekonomickou a personální krizi v českém zdravotnictví. Věnoval se zejména krizovému plánu, který se soustředí na řešení nedostatku financí a změny ve vzdělávání lékařů a sester. Na programu byla kromě informací o průběhu kampaně ČLK „Zdravotnictví volá o pomoc“ i vystoupení o situaci praktických lékařů, mladých lékařů či lékařů – zaměstnanců nemocnic. Sjezdu se zúčastnilo přes 220 lékařů z celé republiky.

„Ve zdravotnictví se dosud neudělalo tolik jako za této vlády. Tvrdit, že se prohlubuje krize a vláda to neřeší, není fér. Celý svůj profesní život působím ve zdravotnictví a vím, jak vypadá reálná praxe. Neposuzuji je na základě mediálního obrazu, ale ani na základě mediálních kampaní. Považuji za chybu, že dochází k eskalování nátlaku některých sdružení. Zvýšení úhrad jedněch je možné jen na úkor snížení u druhých. Kampaň ČLK může oslabit pozici, kterou lékaři při vyjednávání mají,“ řekl na sjezdu ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Vyzval lékaře k jednotě při jednáních a připomněl úspěchy, kterých bylo dosaženo. „Zvýšili jsme tarifní platy v nemocnicích a je pravda, že kolegové z ambulancí se cítí ukřivděni, ale pomáháme tam, kde jsou větší problémy. Nedávno protestovali praktici, pak se ozvali zubaři, nyní hrozí komora… na veřejnosti pak vzniká obraz, že lékařům jde jen o peníze,“ obává se Němeček. Porozumění většiny lékařů se ale nedočkal.

„Všeobecné praktické lékařství v ČR je v dlouhodobé krizi, neodpovídá potřebám lékařů ani pacientů. Postavení oboru je spojeno s postavením primární péče, která je na tom u nás prabídně,“ uvedl v úvodu sjezdu Václav Šmatlák, předseda Sdružení praktických lékařů ČR. Jedním z důvodů nespokojenosti praktických lékařů je stagnace výše kapitační platby, kterou požadují zvýšit o šest procent, či omezení kompetencí zejména při předepisování léčiv a neúměrný nárůst administrativy.

Vzhledem k nedávné kompromisní dohodě s ministerstvem zdravotnictví zatím praktici upustili od plánovaného zavření ordinací, které původně chystali na 21. září. „Prvním krokem bude zařazení předoperačního vyšetření do seznamu výkonů. Zahájena má být i revize preskripčních omezení. Jsme rádi, že jsme mohli protest odvolat,“ vysvětlil Šmatlák. Podle něho ale není správné přidávání peněz jednomu nebo druhému subjektu bez zásadních změn systému.

„Vyzývám všechny zastupitele lékařských organizací, aby si sedli k jednomu stolu a jednali. Nepotřebujeme vyhrávat volby, jsme tady proto, abychom jasně pojmenovali problémy a navrhli řešení tam, kde z toho budou profitovat lékaři i pacienti,“ uzavřel.

Podle prezidenta ČLK Milana Kubka je zdravotnictví katastrofálně podfinancováno, trpí nedostatkem kvalifikovaného personálu a zdravotní péče je ve většině nemocnic zajišťována pouze za cenu soustavného porušování platných předpisů. „Zavíráme interní oddělení, chybí nám přes dvě stě kvalifikovaných odborníků jen v porodnicích. Roste počet lékařů, kteří odcházejí, aniž by vůbec začali pracovat, ročně jich odejde 350 až 400. Narůstá průměrný věk, dnes je každý čtvrtý lékař starší 60 let, dochází k výrazné feminizaci medicíny. Naše zdravotnictví je stále víc závislé na práci cizinců,“ shrnul situaci Kubek.

ČLK žádá navýšení financí plynoucích do zdravotnictví a jejich spravedlivé rozdělování. Více peněz by podle Kubka mohlo přinést například zavedení zdravotní daně na tabák a alkohol či pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce. „Je spravedlivé, aby ti, kteří si své zdraví dobrovolně ničí – a těmi kuřáci a alkoholici jednoznačně jsou, si takto připláceli na svoji péči. V ČR se vykouří přes 20 miliard cigaret ročně, kdyby z jedné cigarety šlo 20 haléřů do zdravotnictví, tak vybereme ročně pět miliard korun,“ domnívá se Kubek.

Zatímco valorizaci prosazuje i ministr Němeček, zásadně proti je ministr financí Andrej Babiš, podle něhož komora svými požadavky na zvyšování plateb za státní pojištěnce ohrožuje udržitelnost celého systému. V dopise zaslaném den před sjezdem komory jejímu prezidentovi kritizuje ČLK za to, že ho nepodpořila v požadavcích na větší transparentnost zdravotnictví a že se nezabývá klíčovými problémy, které způsobují neefektivitu a zbytečné plýtvání. Podle Babiše českému zdravotnictví chybí koncepce a představa o optimálním rozsahu a struktuře zdravotnických zařízení.

ČLK požaduje, aby byli zdravotníci lépe odměňováni (každoroční valorizaci o deset procent), a žádá novelu zákoníku práce, sjednocující pravidla odměňování zaměstnanců v nemocnicích podle tarifních tabulek. K dalším požadavkům patří i přeměna seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami v reálný ceník pokrývající náklady poskytovatelů zdravotních služeb či pravidelná valorizace ceny práce lékařů.

Bouřlivou diskusi na sjezdu vzbudila novela zákona č. 95/2004 Sb. o postgraduálním vzdělávání lékařů, který prošel ve Sněmovně druhým čtením. Jeho současnou verzi po 2,5 letech projednávání označil předseda zdravotního výboru PSP ČR Rostislav Vyzula za zpackanou. Jedním z cílů bylo původně zmenšit počet specializovaných oborů ze současných 46 na 29 oborů. Již nyní se jejich počet ale rozrostl na 43 a ani proklamované zkracování praxe nebude tak žhavé, jak se původně udávalo.

Zdroj: