Lékaři budou jednat s VZP o pozitivních listech

Lékaři žádají Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, aby upravila podmínky fungování takzvaných pozitivních listů. Podle ambulantních specialistů je systém zařazování léků na tyto seznamy netransparentní, nemá odbornou podporu, lékařům vnucuje jediný software na trhu a není ani jisté, že ve svém důsledku přináší veřejným financím slibovanou úsporu. Ambulantní specialisté naformulovali soubor podmínek, které chtějí s vedením VZP projednat začátkem prosince.

„Pozitivní listy jsou vlastně seznamy léků, jejichž předepisování je nejvýhodnější pro pojišťovnu i pro pacienta. Pokud je na určitou nemoc více zaměnitelných léčiv se stejnou účinnou látkou, které ale mají různou úhradu, je pro pojišťovnu i pacienta nejvýhodnější, když lékař předepíše nejlevnější přípravek. Pozitivní list obsahuje jeden až dva přípravky v definované terapeutické skupině, jejichž výrobce/držitel rozhodnutí o registraci nabídl pojišťovně slevu z úhrady publikované Státním ústavem pro kontrolu léčiv,“ vysvětluje výhody pozitivních listů Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Lékaři v praxi však mají ke stávajícímu stavu řadu výhrad. Daný lék je na pozitivním seznamu příliš krátkou dobu, lékař o zařazení léčiva není informován předem. „Má‑li být pozitivní seznam využit při jednáních se zdravotnickými zařízeními o regulacích, musí být informace o záměru i přesném způsobu provedení známá minimálně měsíc před započetím období, kterého se jednání má týkat,“ namítá Sdružení ambulantních specialistů. Lékařům se nelíbí, že pojišťovna zařazuje daná léčiva na pozitivní listy bez posvěcení odborné společnosti a bez otevřené veřejné soutěže. Veřejnosti není známa cena, kterou za lék platí zdravotní pojišťovna. Ambulantní specialisté dále poukazují na to, že pozitivní listy jsou vázány na produkt jediné softwarové společnosti. Pozitivní listy totiž mohou dnes používat pouze ti lékaři, kteří mají nainstalovaný speciální program Medikus od firmy Compu‑ Group. Lékaři žádají, aby software daný lék uživateli nijak nevnucoval, ani graficky, ani zvukově.

Sdružení ambulantních specialistů poukazuje na další problém. Pokud zdravotnické zařízení předepíše lék z pozitivního seznamu, ale lékárník jej vymění za jiný, je právě ten lékárník odpovědný za negativní finanční důsledky svého zásahu. Alternativou může být to, že by lékárník měl generální zákaz vydat jiný lék, pokud je na receptu uveden přípravek z pozitivního seznamu. Lékaři dále žádají, aby po celou dobu existence pozitivních listů existovala komise složená ze zástupců zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven, která by průběžně vyhodnocovala vše, co s existencí pozitivních seznamů souvisí, a racionalizovala pravidla pro příští období. „Tato pravidla se smějí v průběhu roku měnit jen ve výjimečných případech. Cílem je, aby v daném roce byla zajištěna maximální stabilita systému,“ namítají ambulantní specialisté.

Nejasnosti v pozitivních listech

Jedním z hlavních problémů současného systému pozitivních listů je to, že podle kritiků opakovaně dochází k zvýhodnění stejně drahého léku před ostatními léčivy. Stává se, že doporučený lék je stejně drahý nebo dokonce dražší než lék se stejnou účinnou látkou, cenou a úhradou. Česká asociace farmaceutických firem v minulém čísle MT upozornila na některé konkrétní příklady. „Například léčiva Atorvastatin a Torvacad jsou dnes na pozitivním listu VZP, zatímco Atoris, Sortis, Tulip a další přípravky se stejnou účinnou látkou, cenou a úhradou jsou v systému označeny jako nedoporučená léčiva,“ uvedl šéf asociace Emil Zörner.

Všeobecná zdravotní pojišťovna tuto situaci zdůvodňuje takto: „Léčiva Atorvastatin a Torvacad jsou na pozitivním listu VZP proto, že jejich dodavatel nabídl slevu, která z nich v danou chvíli udělala nejlevnější dostupné přípravky v dané terapeutické skupině. Oproti tomu dodavatelé přípravků Atoris, Sortis a Tulip nenabídli v danou chvíli slevu žádnou a tyto přípravky proto nebyly na pozitivní list zařazeny. VZP od zavedení pozitivních listů veřejně uvádí, že je po půlroce bude obnovovat. Dodavatelé přípravků Atoris, Sortis a Tulip mají tedy možnost nabídnout nižší cenu, než kterou nabízejí dodavatelé přípravků Atorvastatin a Torvacad, a tak se dostat na pozitivní list VZP,“ odpověděl na dotaz MT mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Slevy za zavřenými dveřmi

Lékaři však namítají, že stávající systém pozitivních listů je netransparentní, takže veřejnost nemůže posoudit, za jakých podmínek ke slevám dochází. „Vznikají‑li dohody o pozitivních listech za zavřenými dveřmi a nejsou součástí číselníku, lze jen těžko odhadovat, zda a jakou slevu kdo pojišťovně nabídl,“ namítá předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

S tím souhlasí také děčínský otolaryngolog František Plhoň: „Jde o zcela netransparentní a nejasný systém. Konkrétně u betahistidinu (betahistin) 24 mg má zelený ‚semafor‘ hned několik přípravků s rozdílnou cenou od 135 Kč bez doplatku do 162 Kč bez doplatku až ke 135 Kč s doplatkem 85 Kč. Dalším příkladem je Helicid 20 mg (omeprazol) 90 tbl s cenou 314 Kč bez doplatku (lék z pozitivního seznamu VZP) a Omeprazol Actavis 90 × 20 mg za 99 Kč bez doplatku, který je na semaforu označen žlutě. Dále se totéž týká Lansoprazolu – na semaforu má zelenou barvu, je levný, ale naprosto není k sehnání a vydává se stejně Lanzul, který je dražší,“ poznamenává MUDr. Plhoň a dodává: „Častokrát nevím, podle jakých kritérií výhodnosti jsou tyto léky v semaforu řazeny. Zda podle výše doplatku pro pacienta, podle našich nákladů do ‚regulací‘, nebo pro úhrady pojišťoven.“

Šéf asociace farmaceutických firem Dr. Zörner poukazuje na další konkrétní nejasné případy zařazení léků do pozitivních listů. V minulosti šlo například o léky s účinnými látkami bicalutamid, omeprazol, finasterid, kyselina ibandronová, olanzapin, pregabalin, anastrozol, tamsulosin, simvastatin a nyní atorvastatin nebo rosuvastatin. U těchto účinných látek docházelo podle Emila Zörnera k tomu, že lék vyznačený červenou či žlutou barvou byl levnější než lék zařazený jako zelený. Proč k těmto situacím dochází? Proč je červeně označen lék, který má stejnou účinnou látku, cenu i úhradu jako doporučovaný lék?

„Nic takového, co popisujete, by nastat nemělo. Nicméně je třeba uvést jednak to, že ‚semafor‘ vychází ze Seznamu cen a úhrad SÚKL a VZP jim automaticky pouze přiřazuje zelenou, oranžovou či červenou barvu,“ odpovídá na dotaz MT mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý a dodává: „Navíc je třeba si uvědomit, že stejně jako se z měsíce na měsíc mohou měnit ceny přípravků, může se z měsíce na měsíc adekvátně měnit (a také leckdy mění) i jejich barevné označení. Aby bylo možné odpovědět na dotaz, proč k tomu dochází, bylo by nutné znát jednak přesné období, o kterém je řeč, a pak také, které ‚červené‘ léky byly podle Dr. Zörnera levnější než ty označené zeleně apod. Stoprocentně vyloučit to samozřejmě vzhledem ke všemu výše uvedenému nemůžeme a budeme rádi, pokud nás kdokoliv na případné konkrétní nesrovnalosti aktuálně upozorní.“

Zdroj: Medical Tribune