Léčba nachlazení u dětí a dospělých

Souhrn

Jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře je nachlazení, resp. infekce horních cest dýchacích. Obvykle bývá způsobeno viry a léčí se symptomaticky. Antibiotika jsou u dětí i u dospělých v této indikaci neúčinná. Volně prodejná léčiva proti kašli a nachlazení mohou dětem uškodit a nepřinášejí jim žádný prospěch; dětem ve věku do čtyř let by se proto neměla podávat. Ani další běžně užívaná léčiva, jako inhalační kortikosteroidy, perorálně podávaný prednisolon a Echinacea, nejsou u dětí účinná. Mezi přípravky, které u dětí zajišťují zmírnění příznaků, patří mentolová mast, síran zinečnatý, extrakt z pelargonie ledvinité (Pelargonium sidoides) a pohankový med. Profylakticky podávaná probiotika, síran zinečnatý, výplachy nosu roztokem kuchyňské soli a rostlinný přípravek Chizukit snižují u dětí incidenci nachlazení. Ani u dospělých nezmírňují antihistaminika, intranasálně aplikované kortikosteroidy, kodein, výplachy nosu roztokem kuchyňské soli, přípravky z Echinacea angustifolia či inhalace par příznaky nachlazení. Naopak určitý příznivý vliv na tíži a trvání příznaků nachlazení u dospělých mají pseudoefedrin, fenylefrin, inhalované ipratropium a zinek (acetát nebo glukonát). Také nesteroidní antirevmatika a některé rostlinné přípravky, např. z Echinacea purpurea, zmírňují příznaky nachlazení u dospělých. Profylaktická konzumace česneku může u dospělých snižovat četnost nachlazení, nemá však vliv na dobu trvání příznaků. Hygiena rukou omezuje šíření virů, které nachlazení vyvolávají. Dobu trvání příznaků nachlazení u dospělých i u dětí lehce zkracuje profylaktické užívání vitaminu C.

Summary

The common cold, or upper respiratory tract infection, is one of the leading reasons for physician visits. Generally caused by viruses, the common cold is treated symptomatically. Antibiotics are not effective in children or adults. In children, there is a potential for harm and no benefits with over‑the‑counter cough and cold medications; therefore, they should not be used in children younger than four years. Other commonly used medications, such as inhaled corticosteroids, oral prednisolone, and Echinacea, also are ineffective in children. Products that improve symptoms in children include vapor rub, zinc sulfate, Pelargonium sidoides (geranium) extract, and buckwheat honey. Prophylactic probiotics, zinc sulfate, nasal saline irrigation, and the herbal preparation Chizukit reduce the incidence of colds in children. For adults, antihistamines, intranasal corticosteroids, codeine, nasal saline irrigation, Echinacea angustifolia preparations, and steam inhalation are ineffective at relieving cold symptoms. Pseudoephedrine, phenylephrine, inhaled ipratropium, and zinc (acetate or gluconate) modestly reduce the severity and duration of symptoms for adults. Nonsteroidal anti‑inflammatory drugs and some herbal preparations, including Echinacea purpurea, improve symptoms in adults. Prophylactic use of garlic may decrease the frequency of colds in adults, but has no effect on duration of symptoms. Hand hygiene reduces the spread of viruses that cause cold illnesses. Prophylactic vitamin C modestly reduces cold symptom duration in adults and children.

KOMENTÁŘ

Doc. MUDr. Ivan Novák, CSc.

Studium článku doporučuji začít na poslední tabulce. Postupy při léčbě nemocí „z nachlazení“, lépe akutních zánětů horních dýchacích cest vyvolaných viry, hodnotí autoři v této tabulce z hlediska medicíny opírající se o důkazy (evidence based medicine, EBM). Nejsilnější sílu důkazů symbolizovanou písmenem A má odmítnutí paušálního užívání antibiotik při nemocí „z nachlazení“. Záněty dýchacích cest vyvolává přes 200 virů (často rhinoviry) a asi „jen“ pět bakterií. Ty se většinou podílejí na následných komplikacích původně virového zánětu. Při rozpacích, zda jde o virový či bakteriální zánět, je kromě typického klinického obrazu – jaký je třeba při spálové angíně – pomocníkem stanovení koncentrace CRP (hranice pro bakteriální infekci je 60 mg/l, hodnoty kolem 40 mg/l mohou vyvolat adenovirové záněty). Řada „sofistikovaných“ volně prodejných přípravků na nemoci „z nachlazení“ s působením na „mnoha místech“ nejen že není pro děti prospěšná, ale může být i nebezpečná. Americký Food and Drug Administration zakazuje tyto přípravky pro děti do čtyř let. V letech 2004 a 2005 bylo na amerických jednotkách intenzivní péče hospitalizováno více než 1 500 dětí z důvodů nežádoucích účinků některých z těchto léčiv a tři z nich zemřely. Léčba suchého, neproduktivního kašle se u nás opírá o ambroxol, acetylcystein nebo erdostein. Při záchvatech úporného nočního kašle připravujícího dítě a rodiče o spánek (cave! pertusse) podáváme dítěti butamirát, dextromethorfan, ale také kodein – jednorázově jednu hodinu před usnutím 0,5 mg/kg, ne víc než 30 mg pro dosi. S výjimkou astmatiků u nás inhalační kortikosteroidy dětem kašlajícím při nemocech „z nachlazení“ nepodáváme. Zajímavý je účinek medu. Ve studiích s velkou silou důkazů dle EBM předčily výsledky při podávání medu nejen placebo, ale i dextromethorfan, pokud jde o zkrácení doby trvání kašle a zmírnění nočních záchvatů. Jde zřejmě o účinek propolisu, který je obsažen v přípravku Chizukit (jehož součástí je navíc ještě vitamin C a extrakt z echinacey), který autoři článku chválí. Samotný extrakt z echinacey doložený účinek na léčbu nemocí „z nachlazení“ nemá. Natírání hrudníku různými mentolovými mastmi se nedoporučuje. Z fyzikálních postupů považujeme za velice důležité maximální zvlhčení prostředí, kde se nemocné dítě nachází. I u nás je z volně prodejných přírodních přípravků na trhu autory doporučovaný výtažek z kořenů jihoafrické Pelargonium sidoides (Kaloba), ale já osobně s ním nemám žádné zkušenosti a o jeho použití jsem v naší odborné literatuře nenašel žádnou zmínku. Pomoc při rýmě spočívá ve výplachu nosu izotonickými nebo slanými roztoky a následném odsávání sekretu. Uvolnění nosu odsáváním je velmi důležité, protože ucpaný nos u novorozenců a kojenců v prvním půlroce života, kteří jsou odkázáni za fyziologických okolností především na dýchání nosem, může způsobit až poruchu plynové výměny a rozhodně problémy při pití a během spánku. V souladu s autory se vyhýbáme dekongescentním vazokostrikčním látkám a lokálním kortikosteroidům. Vítám, že autoři neuvádějí při léčbě nemocí „z nachlazení“ účinek homeopatik, protože nikdy nebyl doložen hodnocením opírajícím se o EBM. Překvapením je, že není nikde zmínka o antipyretické léčbě, přitom horečka je nedílnou součástí nemocí „z nachlazení“. Přednost dáváme spíše ibuprofenu v dávce 30 mg/kg/24 hodin ve 3–4 dávkách. Co se týče množství tekutin, je v současnosti skutečně odklon od doporučení typu „čím více, tím lépe“, ale je třeba trvat na dodržení fyziologické denní potřeby. Co se týče prevence nemocí „z nachlazení“, je slabý důkaz pro účinek vitaminu C (jen jedna studie ukazuje na pokles frekvence těchto onemocnění po užívání vitaminu C u vojáků a mladých sportovců v subarktických podmínkách). Totéž platí o zinku. Také u probiotik je důkaz v oblasti bodu C, nicméně probiotika rozhodně neuškodí. U nás se za účinnou profylaxi častého výskytu nemocí „z nachlazení“ považuje odstranění hypertrofické adenoidní vegetace, zvláště pokud jde o opakující se záněty středního ucha. V poslední době se k posílení imunity podává Imunoglukan, výtažek z hlívy ústřičné, ve kterém je obsažen polysacharid β(1,3/1,6)‑D‑glukan, který má stimulovat imunokompetentní buňky, především makrofágy. Velká část „léčby“ nemocí „z nachlazení“ spadá do oblasti vzdělávání rodičů. Říká se, že léčená nemoc trvá sedm dní a neléčená týden. Nemoc „z nachlazení“ neléčíme, pouze zmírňujeme nepříjemné příznaky, jež ji provázejí. Do nekonečna je třeba opakovat, že antibiotika jsou u nekomplikované nemoci „z nachlazení“ zbytečná, kombinované, volně dostupné zahraniční léky mohou být i nebezpečné. Rýma tak jako tak trvá okolo sedmi dní a kašel i tři týdny. Banální doporučení, jako nedávat dítě mladší než pět let do mateřské školy, nevyžaduje‑li to sociální status rodiny nebo když je matka doma na mateřské dovolené s mladším sourozencem, otužovat dítě a přiměřeně ho oblékat, se u nás příliš neuplatňují. Rezerva v prevenci nemocí „z nachlazení“ spočívá v tom, že jen malá část populace je očkována proti chřipce. Přitom jsou k dispozici vakcíny již od druhé poloviny prvního roku života.

Literatura

1. Šlapák I, Skoupá J, Strnad P, Horník P. Efficacy of isotonic nasal wash (seawater) in the treatment and prevention of rhinitis in children. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2008;134:67–74.

2. Simasek M, Blandino DA. Treatment of the common cold. Am Family Physician 2007;75:515–520.

3. Ryan T, Brewer M, Small L. Over‑the‑counter cough and cold medication use in young children. Pediatr Nurs 2008;34:174–180.

4. Novák I. Léčba nachlazení u dětí. Pediat Prax 2009;1:42–43.

5. Irwin RS, et al. American College of Chest Physicians. Diagnosis and management of cough executive summary: ACCP evidence‑based clinical practice guidelines. Chest 2006;129(1 Suppl):1S–23S.

6. Douglas RM, Hemila H, et al. Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database Syst Rev 2004;4:CD 000980. 7. Paul IM, et al. Effect of honey, dextromethorphan, and no treatment on nocturnal cough and sleep quality for coughing children and their parents. Arch Pediatr Adolesc Med 2007;161:1140–1146.

Zdroj: Medicína po promoci