Léčba infarktu myokardu srdečními kmenovými buňkami
Přední lékařský časopis Lancet zveřejnil výsledky studie provedené týmem Roberta Bolliho z University of Louisville, v níž byly šestnácti pacientům vpraveny do srdce po infarktu myokardu jejich vlastní srdeční kmenové buňky. Tyto buňky jsou schopny diferenciace na srdeční svalovinu i cévy a vyskytují se zcela přirozeně v srdci. Při ischemické chorobě srdeční nebo infarktu myokardu se však jejich regenerační potenciál za normálních okolností neprojeví.
Bolli zařadil do experimentu 23 pacientů po infarktu na levé srdeční komoře. Sedm bylo léčeno koronárním bypassem. Šestnácti pacientům byl při tomto zákroku odebrán malý vzorek srdeční svaloviny, z níž byly izolovány srdeční kmenové buňky. Ty lékaři množili in vitro. Jakmile pacienti dokončili rekonvalescenci po bypassu, byl jim do srdeční svaloviny levé komory injikován zhruba milion srdečních kmenových buněk. V následujícím roce pak lékaři sledovali srdce všech pacientů. Všichni pacienti měli po zákroku ejekční frakci kolem 30 procent. Ejekční frakce ani další parametry práce srdce se u kontrolní skupiny významně neměnily. U pacientů léčených srdečními kmenovými buňkami stoupla ejekční frakce po měsíci na 36 %, za čtyři měsíce dosáhla 38 procent.
U osmi pacientů, kteří byli ve sledování ještě rok po zákroku, dosáhla ejekční frakce 42 procent. Vyšetření magnetickou rezonancí prokázalo po léčbě kmenovými buňkami menší objem zjizvené tkáně srdce. Tito pacienti uváděli i subjektivně vyšší kvalitu života po operaci.
Klinické zkoušky si kladly jako primární cíl zhodnocení bezpečnosti celé procedury. Výsledky se už nyní ukázaly jako velký příslib, protože dosažené zlepšení bylo skutečně markantní. Zatím není jasné, jaké mechanismy se po léčbě kmenovými buňkami uplatnily. Z kmenových buněk se mohly diferencovat nové buňky srdeční svaloviny. Zároveň mohly implantované kmenové buňky působit na buňky poškozené srdeční tkáně tzv. nursing efektem. Při něm implantované buňky brání uhynutí buněk pacienta a stimulují k množení a diferenciaci jeho vlastní kmenové buňky. Kromě tvorby nové srdeční svaloviny mohlo sehrát významnou roli i formování nových cév.
V současné době probíhají i klinické zkoušky s buněčnou terapií infarktu myokardu pomocí kmenových buněk kostní dřeně. Ty mají sice tu výhodu, že je lze od pacienta snáze získat, ale jejich efekt na zhojení poškozené tkáně srdce nemusí být tak výrazný jako u kmenových buněk srdce.
-------
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune