Léčba diabetu 1. typu: bez softwarové analýzy to zkrátka nejde
Na satelitním symposiu společnosti Medtronic, pořádaném v rámci nedávných 48. diabetologických dnů v Luhačovicích, přednášel mj. i doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., ze III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze. Zabýval se moderními technologiemi v léčbě diabetu 1. typu, konkrétně tím, jak se efektivně vypořádat s ohromným množstvím informací, které lékařům poskytují. Podrobněji také představil sofistikovaný systém on‑line analýzy kontinuálního monitoringu a některé jiné zajímavé diabetologické aplikace určené zdravotnickým profesionálům i jejich pacientům.
Současné moderní technologie poskytují (nejen) diabetologům doslova přehršel informací. „Toto kvantum dat, například po stažení z glukometru, musí být pomocí sofistikovaného softwaru přetransformováno. Zajímají nás grafy zobrazující vývoj glykémií v čase, průměrné hodnoty, výskyt hypoglykémií či percentuální zastoupení hodnot glykémie v určitém rozmezí, ve kterém pacienti stráví část dne (např. hypoglykémie, cílové pásmo, hyperglykémie). Výpočetní technika nám také umožní flexibilně nastavit cílové rozmezí glykémie. Ještě řádově více informací nám poskytuje kontinuální monitoring, leckdy získáváme až 2 000 různých údajů o glykémii z jednoho senzoru,“ zahajuje M. Prázný. Je tedy jasné, že diabetologové i pacienti nutně potřebují k analýze kontinuální monitorace i selfmonitoringu pomocí glukometru softwarovou asistenci, samotná hodnota glykovaného hemoglobinu dnes již jednoduše nemůže ke správnému posouzení kompenzace diabetu u pacienta postačovat. Glykovaný hemoglobin vypovídá především o tom, zda je nemocný dobře či špatně léčen a zda se od minulé kontroly zlepšil nebo zhoršil. „Máme‑li účinně terapeuticky zasáhnout a poskytnout pacientovi opravdu kvalitní konzultaci ohledně jeho další léčby inzulinem, pak potřebujeme znát některé specifické rizikové situace – především výskyt hypoglykémií a posthypoglykemických hyperglykémií, vývoj postprandiálních glykémií a také to, zda si správně aplikuje bolusy, tj. v optimální dávce, zda se nepředávkovává či naopak nepoužívá nižší dávky nebo je zcela nevynechává. Důležité je vědět, jak na pacienta působí fyzická aktivita a jak se vypořádává např. s interkurentním horečnatým onemocněním,“ vysvětluje M. Prázný a v další části svého sdělení představuje výpočetní systém CareLink iPro.
Výpočetní systém pro kontinuální monitoring: vzhůru do oblak
Carelink iPro je cloudová profesionální aplikace – data ze zaslepeného systému pro kontinuální monitoring iPro jsou posílána po síti na vzdálený server a lékařům se následně na webu zobrazují vypočítané reporty a data. Úkolem lékaře je systém iPro správně nasadit a později sejmout, a nahrát data „do mraku“. Grafické rozhraní není složité, generovány jsou jednoduché a přehledné výsledkové zprávy, které slouží ke zpětné analýze klinického stavu nemocných. Systém každý den vypočítává celý vějíř průměrných statistických hodnot, ve výsledkových reportech jsou sledovány určité opakující se vzory (poklesy, nízké či vyrovnané hodnoty) a terapie může být podle M. Prázného na základě analyzovaných dat dále modifikována ku prospěchu pacientů. „To ale není vše. Systém nám dokáže poradit, protože je schopen zachytit i výkyvy z dlouhodobých průměrných hodnot u konkrétního nemocného. Vyhodnotí počty vysokých i nízkých výkyvů, a je dokonce schopen zjistit, jak pacient tráví svoje dny z hlediska glykémie. Například kolik procent dne stráví s glykémií nad 7,8 mmol/l, jak dlouho se pohybuje ve stanoveném cílovém rozmezí a podobně,“ uvádí. Carelink iPro je systém určený profesionálům, existují však i sofistikované systémy pro pacienty.
Pro pacienty…
Pokud bude poučený nemocný používat systém Carelink Personal, pak se může dostat k velmi zajímavým informacím. Bude profitovat z jednoduchých a přehledných výsledkových zpráv, které mu umožní samostatně zhodnotit vlastní léčbu a dále o ní rozhodovat. Tento systém zpracovává data z pumpy, selfmonitoringu, umí vyhodnocovat i údaje z kontinuálního monitoringu. Dokáže pracovat také s informacemi o jídle a fyzické aktivitě (někdy nejsou sledovány – limitem dostatečné compliance nemocných je relativní časová náročnost), dále zpracovává například hodnoty glykémií z glukometru, hodnoty bazálů nastavených na pumpě nebo údaje o aplikaci bolusů. „V sumárních reportech mohou pacienti (a samozřejmě i jejich lékaři) sledovat průměrné glykémie, procenta časů strávených v hypo/hyperglykémii, celkové denní dávky inzulinu či počty a poměry bolusů a bazálu. Systém dokáže podrobně zpracovat a statisticky zhodnotit (zprůměrovat) více dnů. Pokud jsou sledovány údaje o stravě, pak může navíc poskytnout například informace o množství přijatých sacharidů či vývoji glykémií vztažených k příjmu jídla,“ popisuje M. Prázný a dodává, že v této oblasti je nesmírně důležitá podrobná, opakovaná, a pro lékaře i jejich pacienty časově náročná edukace.
I pro jejich lékaře…
Lékařům je rovněž dostupný komplexní systém pro management dat Carelink Profesional, který dokáže softwarově zpracovat i údaje ze současných nejkomplikovanějších systémů – například z inzulinové pumpy, kontinuálního monitoringu či selfmonitoringu prováděného pomocí glukometru. Systém může poskytovat nejen detailní přehled o kompenzaci pacienta, jeho stravě a léčbě inzulinem den po dni, ale připraví i sumární zprávy za definované období. Mohou se týkat množství jídla a jeho časování, spotřeby inzulinu, poměrů bazál/ bolus nebo počtu a průměrných dávek bolusů. Zajímavým údajem jsou přehledné informace o stravě, množství přijatých sacharidů, o časování jídla i o kompenzaci po něm – udávané buď sumárně, nebo podle jednotlivých jídel během dne. Důležité je také zhodnocení vývoje glykémie v souvislosti s fyzickou aktivitou. Je možné zobrazit a dynamicky upravovat i klíčové parametry/ konstanty pro správné nastavení pumpy v konkrétních časových pásmech.
„Brzy bude k dispozici nová verze softwaru, která nám umožní i zobrazení aktivního inzulinu ‚on‑board‘ – tedy jeho působení tak, jak asi probíhá po aplikaci bolusu. Uvidíme vlastně predikovaný dynamický vývoj inzulinémie. Současné softwarové aplikace nás umějí upozornit na chyby a v blízké budoucnosti můžeme od těchto vyspělých systémů očekávat navíc i určité analytické ‚poradenství‘, včetně návrhů řešení, v problematických či rizikových situacích, například u hypoglykémií či posthypoglykemických nebo postprandiálních hyperglykémií,“ předpokládá M. Prázný. Toto nepřeberné množství informací vyžaduje jejich pečlivou analýzu, jen tak je možné dlouhodobě optimalizovat léčbu ku prospěchu nemocných.
Medical Tribune red
Zdroj: Medical Tribune