Léčba bolesti snížila agitovanost u pacientů s demencí
Pacienti s demencí hůře vyjadřují své pocity bolesti, neboť mají zhoršenou paměť či jazykové vyjadřování. Poddiagnostikovaná a podléčená bolest je u těchto nemocných spojena s agitovaností, již může snížit lepší léčebné zvládání bolesti. Tuto hypotézu se rozhodla testovat randomizovaná, kontrolovaná studie Bettiny Huseboové a kol., publikovaná v British Medical Journal.
Agitovanost patří k nejvíce stresujícím neuropsychiatrickým příznakům vyskytujícím se u pacientů s demencí, je náročná pro samotné pacienty i jejich ošetřovatele. Jak uvádějí prof. Paul B. Rosenberg a prof. Constantine G. Lyketsos v doprovodném editorialu v červencovém vydání British Medical Journal, v současnosti nejsou k dispozici léky, jejichž účinek by byl jasným přínosem pro léčbu agitovanosti u demence. Nejběžněji užívaná třída léků, antipsychotika, nejsou považována ani za účinná, ani za bezpečná. Antidepresiva mají sice lepší poměr účinnost/bezpečnost, pro jejich účinnost a bezpečnost u demencí však nejsou dostatečně silné důkazy (jen jedna taková studie právě běží). Studie zahrnovala 60 skupin (jednotlivých nezávislých jednotek domácí ošetřovatelské péče) v osmnácti ošetřovatelských domovech západního Norska. Bylo v ní randomizováno 352 nemocných s mírnou až těžkou demencí a s klinicky signifikantními poruchami chování k léčbě bolesti podle postupného protokolu (33 skupin, n = 175) nebo k běžné léčbě (kontrolní skupina, 27 skupin, n = 177). Sledování trvalo osm týdnů a pacienti byli po skončení léčby sledováni ještě další čtyři týdny. Pacienti v experimentální skupině dostávali individualizovanou léčbu podle speciálního protokolu po dobu osmi týdnů. Stupňovaný protokol zahrnoval léčbu paracetamolem (acetaminofenem), morfinem, buprenorfinem v dermální náplasti nebo pregabalinem. Primárním sledovaným výsledkem byla agitovanost (podle skóre Cohenova‑Mansfieldova dotazníku). Sekundárním výsledkem byla agresivita (neuropsychiatrický dotazník, verze pro domácí ošetřovatelskou péči), bolest, aktivity běžného života a kognice (mini‑mental state examination). Agitace byla po osmi týdnech signifikantně snížena v intervenční skupině ve srovnání s kontrolní skupinou průměrně o 17 % (95% konfidenční interval ‑3,7 až ‑10,3). Léčba bolesti byla také signifikantně prospěšná pro celkovou závažnost neuropsychiatrických symptomů (‑9,0, ‑5,5 až ‑12,6) a bolest (‑1,3, ‑0,8 až ‑1,7). Skupiny se signifikantně nelišily v aktivitách denního fungování nebo v kognici. Systematický přístup k léčbě bolesti signifikantně snižoval agitovanost u pacientů ošetřovatelských domů s mírnou až těžkou demencí. Tento přístup může snížit počet nezbytných preskipcí antipsychotik v populaci těchto nemocných.
Zdroj: Medical Tribune