Kvalitní život po menopauze
Za svoji více než šedesátiletou historii přinesla hormonální léčba prospěch mnoha milionům žen, ale prodělala také několik krizí. První, když v polovině 70. let bylo zjištěno, že zvyšuje riziko karcinomu endometria (J Reprod Med. 1977 Apr; 18(4):177– 180), druhou v roce 1995, kdy bylo široce diskutováno riziko hormonální substituční léčby ve vztahu ke karcinomu prsu (N Engl 1995; 332:1589–1593). První vážné zpochybnění léčby skončilo v roce 1980 závěrem, že riziko pro karcinom endometria zvyšuje pouze neoponovaná léčba, nikoli kombinovaná terapie estrogenprogestinová. Diskuse o riziku karcinomu prsu probíhala téměř dva roky a byla více méně uzavřena na kongresech Evropské, Mezinárodní i Severoamerické společnosti pro menopauzu; z jejich závěrů vyplynulo, že dlouhodobá HRT přináší určité zvýšení rizika karcinomu prsu, ale toto riziko je převáženo prospěchem v prevenci kardiovaskulárních nemocí, osteoporózy, ale i významně delší dobou přežívání u karcinomů vzniklých při HRT.Důkazy ve prospěch HRT
Určitý optimismus vnesly do historie HRT další dvě větší studie. Multicentrická randomizovaná studie PEPI (Postmenopausal Estrogen/Progestin Interventions. JAMA 1995; 273:199–208) s použitím konjugovaných estrogenů (CEE) a medroxyprogesteron acetátu (MPA) u 875 zdravých postmenopauzálních žen ve věku 45 až 64 let prokázala pozitivní změny v lipidogramu, pozitivní ovlivnění sacharidového metabolismu a prakticky nulový vliv na krevní tlak při ERT/HRT, tím i nepřímo prokázala preventivní vliv na onemocnění kardiovaskulárního systému.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 26/2006, strana 6
Zdroj: