Kvalita informačních zdrojů
Jejich rozsah a spravování jsou i v mezinárodním měřítku na vysoké úrovni a představují pro naše zdravotníky velice kvalitní podkladový materiál. Výstupy, které jsou zpracovávány v podobě přehledných statistických údajů, však nejsou našimi lékaři dosud dostatečně využívány, přestože již v současnosti poskytují množství hodnotných informací. Především u specializovaných registrů si někdy zdravotníci stěžují, že je vyplňování vstupních formulářů poměrně pracné a přitom jim vyhodnocení nepřináší zpětně všechny údaje, které by očekávali, zejména z hlediska odpovědí na konkrétní klinické otázky. Jako perspektivní se jeví budování interaktivního systému, který umožní zadávání individuálních dotazů, jež budou přímo vyhodnoceny a výsledek bude uživateli k dispozici v on-line režimu.
Dosud nejsou při řešení odpovědí na klinické otázky využívány ve větší míře ani informační zdroje, které jsou k dispozici na internetu. Lékař si dnes již nevystačí pouze s vědomostmi z lékařské fakulty, ale musí se snažit trvale sledovat nové trendy ve svém oboru. V elektronické podobě je přitom dostupná větší část dokumentů, které byly donedávna pouze v tištěné podobě. Současně je možno prohlížet velké množství katalogů tištěných i webových zdrojů umožňujících přehled o tom, které dokumenty jsou k danému tématu k dispozici. Díky evidence-based medicine (medicíně založené na důkazech) je pak usnadněno srovnávání jednotlivých údajů o optimální léčbě – zejména v situaci, kdy existuje více možných alternativ a orientace o jejich efektivitě je v záplavě nových informací někdy velice obtížná.
Mnoho diagnostických a léčebných aktivit je nyní transformováno do standardizovaných doporučených postupů a klinických protokolů, které berou v úvahu nejen optimální efektivitu, ale i aspekty ekonomické. Tyto informace jsou v přehledných seznamech dostupné i v elektronické podobě. Perspektivou je využití rozhodovacích systémů, které po zadání údajů o konkrétním pacientovi nabízejí optimální řešení klinického postupu. Konečně jsou definovány i standardy léčebné péče, jejichž realizace je podkladem k akreditacím zdravotnických zařízení. Mnoho zdravotnických zařízení již publikuje výsledky podkladů k naplňování uvedených standardů na svých webových stránkách, což umožňuje jejich vzájemné srovnávání.
Internet nenabízí vždy relevantní údaje
U informací zveřejňovaných na webových stránkách je největším problémem jejich kvalita. Na rozdíl od publikací tištěných, které jsou standardně podrobovány recenzi oponentem a redakčním úpravám, si na internet může každý v podstatě napsat, co chce. Obtížná je tedy zejména orientace v kvalitě ohromného množství dokumentů, které jsou na webu vystavovány. Běžným kritériem kvality je návštěvnost internetových stránek, která je však důležitá především pro jejich provozovatele z hlediska komerčního. Významnější je v tomto ohledu citovanost stránek autory na ostatních místech webu.
Zvláštní kapitolou jsou pak stránky pro pacienty, které mají z obsahového hlediska ještě značné rezervy. Pacientům jsou totiž nabízeny většinou údaje popisné – často i s komerčním podtextem – neodpovídající na otázky, které je vlastně zajímají a které si často sdělují jako zkušenosti v čekárnách ordinací. Žádoucí zpětná vazba se zdravotníky se může uplatnit v interaktivní i internetové komunikaci. Stinnou stránkou informací pro pacienty je však nekontrolovaný prostor internetu pro nejrůznější léčitele a šarlatánské metody. Nalezení vhodného přístupu k tomuto problému je úkolem do budoucna. Při jeho hledání mohou pomoci i zahraniční zkušenosti.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2008, strana B5
Zdroj: