Kvalita a bezpečí na stránkách Nemocničního speciálu 2010

Neselhávají lidé, ale systémy (vyšlo 25. ledna 2010)

* Z rozhovoru s MUDr. Davidem Marxem, Ph.D., ředitelem Spojené akreditační komise, a jeho zástupcem MUDr. Františkem Vlčkem.

D. Marx: Do té doby, dokud budou ve zdravotnictví pracovat lidé, tak se rizika eliminovat nedají. Dají se však minimalizovat. Parafrázoval bych svatého Jana, který říkal: "Poznejte pravdu, a pravda vás osvobodí." Zdravotnická zařízení by si tedy nejprve měla uvědomit, že chyby jsou nedílnou součástí práce. Měla by naučit zaměstnance rizika poznávat, hlásit je a aktivně vyhledávat. Připravit se na to, co horšího by se ještě mohlo stát. Zdravotníci jsou příliš optimističtí a žijí podle hesla, že vše dobře dopadne.
Mechanismy minimalizace rizik jsou nejrůznější a mnohdy jsou velmi jednoduché. Třeba minimálně se spoléhat na člověka, a co jen trochu jde, přenechat přístrojům; velmi důkladně pracovat s popisy procesů - jako příklad můžeme vzít podrobný popis činností při ordinaci a podávání léčiv nebo přípravu pacienta k operaci v celkové anestezii.

F. Vlček: Strach z přiznání chyb je dán tím, že jsou dnes vnímány jako přičinění jednotlivce. Pak jsou tendence pochybení - třeba záměnu léků - zakrývat. Když se něco takového stane, první reakce veškerých třetích stran obvykle je: Ukažte nám viníka. Nicméně pro nás, kteří se kvalitou zabýváme, je nejatraktivnější popis samotného procesu, kde všude mohl dotyčný selhat

D. Marx: Zjednodušená manažerská rovnice bohužel zní, že je-li systém bezchybný, pak ten, kdo udělal chybu, je špatný člověk a musí z kola ven. Musíme si však uvědomit, že realita bezchybná není a že neselhávají lidé, ale systémy.
Dlužno však přiznat, že v interpersonálních vztazích ve zdravotnictví jsme mnohdy stále ještě na úrovni první poloviny dvacátého století. Na vysokém piedestalu stojí božský lékař - který si jen velmi obtížně připouští, že udělal chybu -, a sestry, ostatní personál i pacienti k němu vzhlížejí.

F. Vlček: Ke zvyšování bezpečí a kvality ve zdravotnictví lze motivovat - a zda tím motivačním nástrojem budou pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví nebo sami zřizovatelé, není rozhodující. Podstatné je, aby na zdravotnická zařízení byl vyvíjen určitý tlak. Ideálně pozitivní, nikoli sankční!

Anketa (vyšlo 25. ledna 2010)

*MUDr. Dana Hedlová, nemocniční epidemiolog ÚVN Praha, odpovídá na otázku, nakolik dokážeme zapojit v zájmu vyšší bezpečnosti do procesu léčby samotného pacienta.

Zdravotníci si musejí uvědomit, že pacient - klient - je jejich partnerem a má právo na kvalitní a bezpečnou péči. Dobře to lze ilustrovat např.na oblasti hygieny rukou. Pokud se nám nepodaří zapojit do nemocničních programů také pacienty a jejich blízké a pokud si zdravotníci neuvědomí, že pacient má právo požádat ošetřující personál, aby si vydezinfikoval ruce, program nemůže být komplexní.
Je třeba věnovat pozornost vzdělávání obou stran a na základě odborných poznatků jim vysvětlovat důležitost nejen této oblasti prevence a kontroly infekcí. Vzdělávání je nikdy nekončící proces, který vyžaduje opakovaný trénink personálu a kvalifikované informace pro pacienty.

* JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ředitel FN Motol v Praze, odpovídá na otázku, jak ze své profesní pozice vnímá proces zvyšování kvality a bezpečí v českém zdravotnictví.

V době technologické medicíny, kdy stále více chybí přímá komunikace lékaře s pacientem, který je většinou skryt za rozsáhlou diagnostickou technologií, mnohdy robotickou, je nezbytná týmová spolupráce. Individuality se "zlatýma rukama" se stávají součástí multidisciplinárního týmu. Možnost chyb se řetězí a pracovní skupina rozrůstá. Zdravotnictví je dominantně ekonomicky řízeno, rozpouští se regionální direktiva, pacienti migrují, nedůvěřují a mají mnoho "rádců" pro stížnost.

V této situaci je nezbytné přijmout kromě etických kodexů a firemní kultury i soubor bezpečnostních pravidel minimalizujících pochybení jednotlivců. Jde o nastavení nepodkročitelného minima a popsání alespoň 80 % situací každodenního života zdravotníků v nemocnici. Základem je transparentní režim průchodu nemocného zdravotnickým zařízením - od přijetí do propouštění. Diagnostika a terapie musejí být efektivní, pokračující instrukce pro spolupracující obory jednoznačné, odpovědnost konkrétní. V jasném stanovení kompetencí bez ohledu na stupeň odbornosti vidím v konzervativním lékařském prostředí rezervy.

Dohodou bývají oblasti rozděleny mezi jednotlivé lékaře oddělení, ale v jasné deklaraci: "Já primář vám pro rok XY povoluji samostatnost v disciplíně YZ při konkrétním počtu operací s procentem chybovosti menším než " V případě nesplnění by měly následovat nekonfliktní aktivity pod dozorem zkušenějších. Bohužel se dnes může stát, že hlavně mimo velká zařízení pacienta léčí odborník, který třeba provedl tento rok pouze desetinu počtu výkonů oproti rutinérovi ve specializovaném centru, což však pacient nezjistí. Dokud nenastane chyba. Poté přichází na řadu diskuse o kompetencích, soudní řízení a zklamání všech zúčastněných.

* Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., ředitel FN Hradec Králové, odpovídá na otázku, jak se vzájemně ovlivňují kvalita procesů a kvalita zdravotnických prostředků i zdravotnické techniky.

Kvalita zdravotnických prostředků, techniky i personálu musí jít ruku v ruce, jedině tak může být v maximální míře uplatněna, což se opakovaně potvrdilo v praxi. Zcela selhaly např. snahy školit personál rozvojových zemí ve špičkových amerických nemocnicích, neboť ten po návratu do podmínek bez špičkových technologií nebyl vůbec schopen logicky uplatnit to, co se naučil. A naopak možná trochu extrémní příklad: máme-li špičkový přístroj, u něhož personál nedokáže využít všechny funkce, protože ho neovládá tak, jak by měl, je nepochybné, že by stačilo zakoupit přístroj podstatně levnější, který by korespondoval se základním spektrem funkcí, jež jsou reálně využívány.

Primum nil nocere (vyšlo 22. února 2010)

Informovali jsme vás o novém vzdělávacím programu Nil Nocere společnosti Project HOPE, zaměřeném na klíčové otázky týkající se bezpečnosti pacientů, který je organizován ve spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR a financován společností Johnson & Johnson.
Předchozí kvalitní spolupráce s Project HOPE a projektový záměr Nil Nocere nás rychle přesvědčily, že se na programu chceme podílet. Aby kvalitní práce, osobní nasazení, znalosti a profesionalita českých lékařů a sester nepřišly nazmar kvůli zbytečným chybám a procesním selháním. Naším cílem je povzbudit všechny, kdo v této oblasti chtějí něco udělat pro zlepšení bezpečí pacientů.

O bezpečí na jedno kliknutí myši (vyšlo 22. února 2010)

Prošli jsme za vás Portálem kvality Ministerstva zdravotnictví ČR a nalezli zde mj. řadu zajímavých statistických údajů.
Zahraniční studie, které probíhají od konce osmdesátých let minulého století, ukazují, že u přibližně 10 % hospitalizací dochází k poškození pacientů.

Studie Institute of Medicine v USA odhaduje, že ročně ve Spojených státech umírá 44 000 až 98 000 hospitalizovaných pouze v důsledku pochybení zdravotníků, což je více úmrtí než v důsledku dopravních nehod, AIDS či karcinomu prsu.

Podobné výsledky přinesly studie provedené v rámci EU - britské ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že ročně dochází v zemi ke zhruba 850 000 nežádoucích událostí vedoucích k poškození pacientů, a k podobným výsledkům došly i studie provedené ve Španělsku, Francii a Dánsku.

Občané EU hodnotí bezpečí zdravotní péče velmi zodpovědně a podle studie Eurobarometr z ledna 2006 pokládá 78 % z nich chyby při poskytování zdravotní péče ve vlastní zemi za závažný problém.

V ČR dosud žádná souhrnná studie výskytu nežádoucích událostí neproběhla, se znalostí prostředí tuzemských zdravotnických zařízení je však nutno počítat s rizikovými faktory, jako jsou zastaralá infrastruktura, nesjednocené technologické vybavení, nesystémové řízení rizikových procesů, nesystémové šetření nežádoucích událostí, převažující důraz na produktivitu a nákladovou efektivitu zdravotnických zařízení a také nedostatečné řízení lidských zdrojů, tedy absence systematické kontroly odborných kompetencí zaměstnanců.

Za těchto podmínek lze předpokládat, že výskyt nežádoucích událostí bude v ČR stejný nebo spíše o něco vyšší, než je uváděných 10 procent.

Zapomínat je lidské, ale (vyšlo 22. února 2010)

* Z příspěvku MUDr. Jiřího Šťastného, primáře Centrálních operačních sálů a Centrální sterilizace Nemocnice Prostějov, Středomoravské nemocniční a. s., člena skupiny AGEL, věnovaného peroperačně zapomenutým předmětům v těle pacienta.

Ve své práci jsem mj. pracoval s hypotézou, že čeští lékaři nedokáží zapomenutý předmět v těle pacienta během operačního výkonu jako nežádoucí událost otevřeně přiznat a vyvodit z ní všeobecně platné závěry. Ta se mi částečně potvrdila - ze 157 dotazníků rozeslaných po krajích celé ČR na chirurgická pracoviště z databáze České chirurgické společnosti ČLS JEP se jich vrátilo 73, tedy 46 procent. Většina oslovených tedy na výzvu nezareagovala - lze jen spekulovat o tom, zda tak učinila z nezájmu nebo ze snahy o utajení svých pochybení před managementem či veřejností. Ve zdokumentovaných 73 nemocnicích se provede ročně přibližně celkem 140 000 operací.

V průměru je to 1 906 operací za rok v každé z nich. Z těchto čísel lze spočítat, že:
* rouška se zapomene v těle pacienta v ČR průměrně jedenkrát za 2 145 operací (cca jednou ročně v jedné nemocnici středního typu nebo 65krát ročně v celé ČR),
* nástroj se zapomene v těle pacienta v ČR průměrně jedenkrát za 9 010 operací (přibližně jednou za 4,5 roku na nemocnici anebo 15krát ročně v celé ČR),
* cizí předmět (jakýkoli) zůstane v pacientovi jednou za 1 250 operací (112krát za rok v celé ČR).

Lékař manažer potřebuje další vzdělání (vyšlo 22. února 2010)

* Z rozhovoru s MUDr. Jiřím Šťastným, primářem Centrálních operačních sálů a Centrální sterilizace Nemocnice Prostějov, Středomoravské nemocniční a. s., člena skupiny AGEL.

Každý z nás je schopen nedbalosti, chyby, omylu. Jsou známy údaje, že riziko stoupá v průběhu pracovního dne i týdne, že zdravotníci sloužící noční pohotovostní služby jsou následně rizikovější atd. Nejsem zastáncem myšlenky, že technologické principy jsou všemocné a vše vyřeší za nás. Je ale pravda, že v zahraničí se v roce 2006 objevil patent dr. Jeffreyho Porta, který používá "systém chytré roušky".

Do jejího lemu je všit čip, který vyšle impuls přes detekční kruh do konzole, jež vydá zvukový či světelný signál. V případě obav o zapomenutou roušku je tímto detekčním zařízením testován každý operovaný pacient při výstupu z operačního sálu. Systém pracuje na principu identifikace objektů radiofrekvenčními vlnami a dokáže spočítat všechny roušky během dne použité na všech sálech a při všech operacích.

Kovové předměty - od jehly po těžký kovový instrument - zase dokáže zachytit systém, který má podobu rámu umístěného při výstupu z operačního sálu. Pracuje na principu magnetu a vydá signál, když rámem prochází kovový předmět. V ČR je jistě dostatek chytrých inženýrů a firem, které hledají výrobní program. Je na nich, zda obohatí trh zdravotnické techniky o nové produkty.

Dokončení na str. 6

Bezpečí pacientů se mnohonásobně vyplácí (vyšlo 26. dubna 2010)

* Z cyklu webinářů "Healthy DiscuSSIon" pořádaných divizí Ethicon Johnson & Johnson. V Londýně proběhl webinář 29. března a byl věnován multidisciplinárnímu přístupu k prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu a použití doporučení WHO - protokoly Safe Surgery Lives.

Podle kvalifikovaných odhadů činí přímé náklady na léčbu infekcí, které jsou spojené se zdravotní péčí (Health Care Associated Infection, HCAI), každoročně 6,3 bilionu eur, nepřímé zhruba trojnásobek. HCAI prodlouží hospitalizaci v průměru o 6,5 dne. Snížení incidence HCAI o 10 % může uspořit až 150 milionů eur ročně, 364 000 lůžkodnů a téměř 48 000 následných vyšetření a konzultací u lékaře. Současné zkušenosti ukazují, že jeden z každých deseti pacientů při hospitalizaci prodělá kožní infekci.

Výchovou mladých lékařů k dodržování správných postupů asepse lze výrazně snížit spotřebu antibiotik i výskyt infekcí v místě chirurgického výkonu (SSI). SSI jsou příčinou prodloužení hospitalizace až o 14 dní (v průměru o osm dní) a zvýšení přímých nákladů na léčbu jednoho pacienta až o 4 047 eur. Pro SSI je v Evropě provedeno asi 30 milionů výkonů ročně. Otázkou zůstává, na které ukazatele se v prevenci komplikací chirurgického výkonu zaměřit, kdo je má provádět a kdy. Nástrojem, jak na nic podstatného v běhu všední rutiny nezapomenout, je Surgical Safety Checklist, který patří mezi dokumenty podporované WHO.

Výsledky pilotní studie používání tohoto protokolu uveřejnil v lednu loňského roku the New England Journal of Medicine. V období od října 2007 do září 2008 byla provedena prospektivní studie na chirurgických pracovištích v osmi amerických městech, která ošetřovala pacienty z nejrůznějších socioekonomických podmínek. Ve studii bylo sledováno 3 733 pacientů starších 16 let, kteří podstoupili chirurgický (nekardiologický) výkon, při němž byl použit Surgical Safety Checklist. Primárním cílem byl počet komplikací (včetně úmrtí) v průběhu hospitalizace a po dobu 30 dní od operace. Současně byla sbírána data u operovaných 3 955 pacientů bez vyplnění protokolu Surgical Safety Checklist.

Výsledky byly zcela jednoznačné: při použití Surgical Safety Checklist byl počet úmrtí téměř poloviční (0,8 vs. 1,5 %) a komplikace klesly z 11 na 7 procent. Výskyt SSI klesl také téměř na polovinu, z 6,2 na 3,4 procenta.

Výskyt nosokomiálních nákaz je indikátorem kvality (vyšlo 26. dubna 2010)

* Ze semináře věnovaného problematice nemocničních nákaz a současných možností jejich prevence a kontroly, který uspořádala 21. dubna Fakultní nemocnice Motol v Praze ve spolupráci s divizí Ethicon Johnson & Johnson.

Nosokomiální infekce (NI) definované jako vznikající v přímé příčinné souvislosti s poskytováním zdravotní péče - ambulantní, nemocniční i následné -, jsou významným indikátorem kvality. Z dostupných dat vyplývá, že v průměru postihují jednoho z 20 ošetřených, resp. hospitalizovaných pacientů.

Údaje z Velké Británie hovoří o tom, že v důsledku NI zde umírá na 5 000 pacientů ročně a dalších 100 000 prodělá závažné infekční komplikace. Jejich léčba stojí Národní zdravotní službu NHS až miliardu liber ročně.

V červnu roku 2009 přijala Rada EU Doporučení o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí.

Reagovala tím na studii Evropské komise, podle níž se 8 až 12 % evropských pacientů - tedy 6,7 až 15 milionů ročně - setká v souvislosti s poskytnutím zdravotní péče s nežádoucími účinky léčby. Na prvním místě mezi nimi figurují právě nosokomiální infekce, které mají na svědomí až 37 000 úmrtí ročně.

Příčin jejich postupného nárůstu je mnoho. Stoupá podíl seniorů, ale také počet imunokomprimovaných jedinců v populaci. Riziko přenosu infekce zvyšuje i stálý rozvoj vyšetřovacích metod a terapeutických postupů i technologií spojených s invazivitou, vyšší implantabilitou, ale i snížením obranyschopnosti organismu v důsledku radioterapie či chemoterapie. O narůstající míře rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům ani nemluvě.

Infekce v místě operačního výkonu představují 14 až 16 % všech NI a u chirurgických pacientů jsou jednoznačně nejčastějším typem nemocniční nákazy. Hospitalizaci mohou prodloužit o 7 až 10 dní, což podle studií provedených v USA představuje vícenáklady v průměrné výši 2 000 USD na pacienta.

Významnou roli v prevenci vzniku nemocničních nákaz hraje užívání moderních zdravotnických prostředků - například takových, které mají potenciál aktivně bránit rozvoji infekce, ať už použitým materiálem, konstrukcí, filtry či impregnací.

Čeští chirurgové testovali nové instrumentarium pro NOTES (vyšlo 26. dubna 2010)

* Z workshopu věnovaného chirurgické metodě využívající přístup do dutiny břišní skrze přirozené tělní otvory, který na konci března v pražském IKEM uspořádala divize Ethicon Endo-Surgery Johnson & Johnson ve spolupráci s prof. MUDr. Martinem Friedem, CSc., předsedou Sekce NOTES při České chirurgické společnosti ČLS JEP.

Oproti laparoskopickým instrumentům, které jsou rigidní a nejčastěji 5mm či 10mm průměru, jsou nové nástroje pro NOTES zcela flexibilní a s průměrem pouze asi dva milimetry. Lze je jednoduše protáhnout pracovními kanály endoskopů, přičemž si špička nástroje zachovává schopnost pracovat - stříhat, elektrokoagulovat, šít.

Chirurg si však musí zvyknout na to, že je instrumentarium flexibilní a že není úplně jednoduché například zachytit tkáň a manipulovat s ní. Proto jsou součástí sady Toolbox také jiné instrumenty, podobné třeba extrémně dlouhému trokaru, které jsou schopny ty flexibilní fixovat a udržet je v určitém úhlu. V každém případě Toolbox představuje naprosto kvalitativní skok kupředu - je to jako přejít z kola na motocykl.

Velké průšvihy vznikají nabalováním drobných pitomostí (vyšlo 28. června 2010)

* Z rozhovoru s MUDr. Jiřím Běhounkem, hejtmanem Kraje Vysočina, nejen o soutěži Bezpečná nemocnice, jejímiž partnery jsou společnost Johnson & Johnson, Spojená akreditační komise a Project HOPE.

Když moji předchůdci v kraji zažili takové dvě kauzy, jako byl "heparin" v Havlíčkově Brodě a záměna novorozenců v Třebíči, samozřejmě museli přemýšlet, jak věci řešit - tohle už nemohlo být ze statistického hlediska označováno jako náhoda. Ukázalo se, že zatímco v našich nemocnicích došlo k velmi významnému posunu jak v technickém vybavení, tak v medicínských schopnostech a erudici zaměstnanců, organizačně bezpečnostní věci trochu pokulhávaly.

Zdravotníci se jimi příliš nezabývali, pracovníci krajského odboru zdravotnictví a sociálních věcí proto hledali cestu, jak je upozornit na to, že i této problematice je třeba věnovat náležitou odbornou pozornost.

Komunikovali jsme o "našich" kauzách s odborníky a vzešly z toho dva výstupy. Prvním byla idea bezpečnostní konference a ceny hejtmana mající ambici zasáhnout širší oblast než jen Kraj Vysočina, druhý mířil naopak do našich vlastních řad - všem nemocnicím zřizovaným krajem bylo doporučeno absolvovat akreditaci. Ta není žádným samoúčelným procesem, je důležité, aby si nemocnice popsaly své vnitřní procesy a našly v nich případná slabá místa.

Takovou slabinou byla třeba v porodnici Nemocnice Třebíč nedostatečná definice konkrétních kroků, jimiž si předávají novorozence, dokumentaci apod. Dnes mají všechny děti identifikační náramky a riziko záměny se díky tomu výrazně snížilo. Za 22 let, co jsem vedl oddělení ortopedie Nemocnice Jihlava, jsem se snažil o tři základní věci, které jsou podle mě atributem všeho dalšího.

Za prvé - aby zaměstnanci dokázali samostatně myslet, je třeba jim určit mantinely. Oddělení chirurgického typu musí být organizováno tak trochu polovojensky, ale každý musí přinášet i své myšlenky.

Za druhé - zaměstnanci se musejí domlouvat, komunikovat spolu a předávat si informace. A za třetí - musejí mít v sobě i trochu pokory a musejí umět přiznat chybu.

To je zcela zásadní věc, protože nikdo není neomylný. Všechny velké průšvihy se stanou postupným nabalováním drobných pitomostí, a pak je z toho kauza.

Potřebujeme lépe sdílet poznatky i řešení (vyšlo 18. října 2010)

* Z rozhovoru s přednostou Chirurgické kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze, prof. MUDr. Robertem Gürlichem, CSc., předsedou Společnosti ranných infekcí SIS-CZ.

Infekce v místě chirurgického výkonu představují jednu ze čtyř nejzávažnějších skupin nemocničních infekcí. Tyto komplikace lze chápat jako nežádoucí výsledek stále se zdokonalující péče. Cílem všech poskytovatelů zdravotní péče by měla být co největší snaha o minimalizaci jejich výskytu v kontextu zavedení racionálních preventivních postupů založených na současných poznatcích.

V ČR však např. chybějí národní doporučené postupy pro antibiotickou profylaxi v chirurgických oborech. Zdravotnická zařízení nemají k dispozici odborníky v oblasti prevence a kontroly infekcí, na většině pracovišť nejsou zavedeny lokální programy surveillance infekcí spojených se zdravotní péčí.

Efektivní řešení problematiky infekcí v místě chirurgického výkonu na úrovni nemocnice vyžaduje multidisciplinární přístup. Od sledování spotřeby antibiotik a jejich správné indikace přes mikrobiologickou surveillance prováděnou ve spolupráci s antibiotickými středisky až po kvalitní sběr dat o komplikacích, jejich analýzu a zpětnou vazbu klinikům. Každý člen týmu - chirurg, mikrobiolog, epidemiolog, infekcionista, farmaceut a řada dalších - má svou nezastupitelnou roli.

Infekční komplikace zvyšují morbiditu i mortalitu a prodlužují délku hospitalizace. V konečném důsledku zvyšují náklady na provoz zdravotnických zařízení. Investice do prevence je vždy nižší než výdaje za léčbu. Ovšem bez dostupných dat lze celkové náklady, které si léčba nežádoucích komplikací vyžádá, v našich podmínkách těžko vyčíslit.

Výskyt komplikací na jednotlivých pracovištích českých zdravotnických zařízení je více či méně sledován, komplexní data na národní úrovni bohužel k dispozici nejsou, i když je více než pravděpodobné, že naše komplikace se od těch evropských neliší. Zdrojem dat pro možné srovnávání mohou být pouze zahraniční systémy.

Jsem přesvědčen, že z odborné veřejnosti nikdo nepochybuje o tom, že pouze vyhodnocení nezkreslených výsledků může přinést šanci na zlepšení celkové situace. Musí však absolutně platit, že tyto konkrétní výsledky budou předmětem pouze odborného vyhodnocení a diskuse. Ničeho jiného!

Boj proti SSI probíhá na mezinárodní frontě (vyšlo 18. října 2010)

Informovali jsme vás o aktivitách Evropské společnosti pro chirurgické infekce (Surgical Infection Society of Europe, SIS-E), která v lednu letošního roku udělila divizi Ethicon Johnson & Johnson zvláštní uznání za její příspěvek k vědeckému pokroku formou sponzoringu vědecké činnosti a grantů rozdělovaných prostřednictvím SIS-E.

Již v září roku 2007 jsme formou celoevropského symposia zahájili edukační a informační kampaň zaměřenou na problematiku infekcí v místě chirurgického výkonu. Mohli jsme nabídnout své zkušenosti z vývoje a užití antimikrobiálních šicích materiálů, které v našem portfoliu označujeme jako Plus.

Právě takové materiály by se podle našeho názoru měly stát v klinické praxi standardem. Od samého počátku naší kampaně jsme se SIS-E úzce spolupracovali, protože všichni sledujeme tentýž cíl - prostřednictvím sdílení těch nejlepších znalostí a zkušeností pomoci zkvalitnit péči o pacienty.

Jen za loňský rok divize Ethicon uspořádala ve spolupráci se SIS-E v oblasti Evropy, Středního Východu a Afriky více než 60 symposií a dalších vzdělávacích akcí zaměřených na problematiku infekce v místě chirurgického výkonu, jichž se zúčastnilo přes 8 000 zdravotníků. V letošním roce se počet těchto odborných setkání přiblíží stovce.

Zdroj: Medical Tribune