KV úmrtí globálně přibývá navzdory klesající úmrtnosti

Na základě analýzy dat shromážděných z celkem 188 zemí bylo zjištěno, že počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění v celosvětovém měřítku mezi lety 1990 a 2013 stoupl o plných 41 procent – z 12,3 na 17,3 milionu úmrtí ročně, a to i přesto, že míra věkově standardizované úmrtnosti za stejné období globálně o 39 procent poklesla. Tento rozpor lze vysvětlit rychlým nárůstem světové populace, která dnes již překračuje 7 miliard, a také jejím vyšším průměrným věkem. Stárnutí světové populace přispívá k nárůstu počtu kardiovaskulárních onemocnění v globálním měřítku z 55 procent, růst populace z 25 procent. Třetím faktorem podílejícím se na zvyšujícím se celkovém počtu úmrtí a současně na poklesu specifické věkově standardizované kardiovaskulární úmrtnosti jsou proměny epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění.

Kardiovaskulární choroby tedy i nadále zůstávají v celém světě hlavní příčinou předčasných úmrtí, aniž by to znamenalo, že selhává prevence a léčba těchto onemocnění (uvedený vzestup počtu kardiovaskulárních úmrtí je podstatně pomalejší než tempo růstu počtu a věku obyvatel zeměkoule). Díky tomu ve všech oblastech světa, s výjimkou subsaharské Afriky, míra úmrtnosti klesá, nebo nejvýše zůstává stabilní.

Tato data zjistila studie „Demografické a epidemiologické hnací síly globální kardiovaskulární mortality“, jejíž výsledky nedávno publikoval New England Journal of Medicine a kterou provedl rozsáhlý tým vědců pod vedením Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) Univerzity ve Washingtonu.

Celosvětově hlavní příčinou úmrtí je ischemická choroba srdeční, která též zodpovídá za téměř polovinu z pětimilionového nárůstu kardiovaskulárních úmrtí, a to i navzdory tomu, že specifická míra úmrtnosti na ni poklesla o 34 procent. Stejné trendy se projevují rovněž u hypertenze, aneurysmat aorty či endokarditidy a některých dalších kardiovaskulárních příčin úmrtí. Výjimkami z tohoto pravidla jsou fibrilace síní a postižení periferních tepen, kde došlo v uvedeném období ke skokovému nárůstu úmrtí, danému jak růstem a stárnutím populace, tak i vzestupem specifické úmrtnosti.

A konečně pouze u revmatických srdečních vad došlo mezi lety 1990 a 2013 k výraznému poklesu celkového globálního počtu úmrtí (o 27 procent), a to zásluhou cca stoprocentního snížení specifické úmrtnosti na ně.

Ze studie dále vyplývá, že pokud jde o úspěšnost boje proti kardiovaskulárním chorobám, existují v současném světě značné rozdíly. Největší přírůstek počtu kardiovaskulárních úmrtí zaznamenaly v uvedeném období země na jihu Asie, včetně Indie – vzestup o 1,8 milionu úmrtí mezi lety 1990 a 2013 představuje přírůstek 97 procent! I zde totiž rychle roste populace a zvyšuje se průměrný věk, avšak věkově standardizovanou kardiovaskulární úmrtnost se snižovat nedaří. Tento trend se alespoň do určité míry daří oslabovat zemím Středního východu a severní Afriky, k nimž patří především Saúdská Arábie, Libanon a Jordánsko, kde statisticky významný pokles specifické kardiovaskulární úmrtnosti nad přírůstky obyvatel a jejich věku převažuje. Výsledkem je, že nárůst počtu zemřelých na kardiovaskulární onemocnění nepřekračuje 50 procent. Obdobný trend zaznamenává rovněž východní Asie – zde přibylo pouze 1,2 milionu kardiovaskulárních úmrtí, neboť pokles rizika kardiovaskulárního úmrtí byl větší než přírůstky počtu obyvatel a jejich věku.

Rovnováhy mezi přírůstky a stárnutím obyvatel na jedné straně a úspěšností kardiovaskulární prevence a léčby na straně druhé bylo dosaženo v zemích, jako je USA a Kanada či Austrálie a Nový Zéland, a také ve státech na jihu Latinské Ameriky, jako je Argentina a Chile.

Dvěma regionům světa – zemím střední a západní Evropy – se v daném období dokonce podařilo snížit nejen specifickou kardiovaskulární mortalitu, ale též absolutní počet úmrtí, a to o 5,2, respektive 12,8 procenta.

A konečně v poklesu míry úmrtnosti dosáhly celosvětově největšího úspěchu nejvyspělejší země asijsko‑pacifického regionu v čele s Japonskem.

Podle jednoho z vedoucích investigátorů studie dr. Gregoryho Rotha zůstávají sice kardiovaskulární choroby i nadále jednou z největších globálních hrozeb, avšak zmíněné pokroky dosažené v některých regionech dávají naději, že snížení počtu úmrtí v jejich důsledcích je přece jen reálné. K opatřením, jež se na tom mohou podílet, patří prevence v podobě důsledné kontroly hypertenze, hyperlipidémie, obezity a diabetu, omezení kuřáckých návyků a také dokonalejší terapeutické postupy.

Zdroj: Medical Tribune