Kubek dalších pět let prezidentem ČLK
Prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek zůstává na další pětileté období v čele této stavovské organizace. Rozhodli o tom delegáti na sjezdu komory v Brně. Hlavními tématy sjezdu ČLK byly otázky financování zdravotnictví a nedostatku lékařů. Prezident ČLK na sjezdu upozornil, že s nedostatkem peněz souvisejí i odchody lékařů do ciziny. Už pětina absolventů lékařských fakult hledá práci jinde. „Dříve se stavy v českých nemocnicích doplňovaly například ze Slovenska. Už to ale neplatí, protože slovenští lékaři mají platy již vyšší,“ uvedl prezident Milan Kubek.
Proti současnému prezidentovi nekandidoval žádný jiný uchazeč.
Milan Kubek mohl letos kandidovat na prezidenta ČLK díky loňské změně ve volebním řádu, kterou prosadilo vedení ČLK. Dle původního volebního řádu se mohl uchazeč ucházet o vedení komory nejvýše dvě období po sobě. Poté, co ČLK toto ustanovení na loňském sjezdu změnila, mohl získat současný prezident mandát na třetí pětileté období. Tuto změnu někteří představitelé komory kritizovali jako účelovou. Delegát sjezdu Aleš Herman označil návrh za „lex Kubek“. Naopak člen představenstva MUDr. Miloš Voleman změnu volebního řadu podpořil. „Proč měnit manažery instituce, které se daří?“ uvedl tehdy Voleman.
Sedmačtyřicetiletý Milan Kubek vede ČLK od roku 2006. Předtím stál v čele Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů. V letech 2004 až 2008 zastával funkci viceprezidenta Evropské federace lékařů zaměstnanců (FEMS).
O co ČLK usiluje?
Hlavními tématy sjezdu ČLK byly podobně jako v minulých letech otázky financování zdravotnictví a nedostatku lékařů. Zde jsou nejdůležitější body z usnesení. Česká lékařská komora mimo jiné požaduje:
| Pravidelné zvyšování ceny práce lékaře minimálně o deset procent každý rok. I při splnění této podmínky dojde podle komory k dorovnání ceny práce lékaře na reálnou úroveň nejdříve za patnáct let. Pravidelná valorizace ceny práce lékaře je základní podmínkou pro zvyšování platů a mezd lékařů, bez kterého není možno zastavit odchody lékařů.
| Další zvýšení platby pojistného za tzv. státní pojištěnce a schválení zákonné úpravy, která zajistí pravidelnou valorizaci této platby v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy v ČR.
| Sjednocení způsobu odměňování lékařů pracujících v nemocnicích, a to buď závazností tarifních platových tabulek pro všechny poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, kteří mají smlouvy s pojišťovnami, nebo vytvořením speciální tarifní tabulky pro lékaře a zdravotníky.
| Přeměnu seznamu zdravotních výkonů v reálný ceník zohledňující skutečné náklady poskytovatelů zdravotních služeb a umožňující jim tvorbu přiměřeného zisku. Tento ceník musí být závazný pro všechny zdravotní pojišťovny.
Prezident ČLK na sjezdu upozornil, že s nedostatkem peněz souvisejí i odchody lékařů do ciziny. Už pětina absolventů lékařských fakult hledá práci jinde.
Delegáti sjezdu se dále shodli na tom, že zdravotní pojišťovny by neměly regulovat spotřebu zdravotní péče prostřednictvím lékařů a poskytovatelů zdravotních služeb. Pojišťovny musejí regulovat spotřebu zdravotní péče na straně svých klientů – pojištěnců. ČLK dále nesouhlasí s přesuny kompetencí z lékařů na jiné zdravotníky, pokud tyto změny nejsou motivovány prospěchem pacienta a odbornými důvody, ale snahou ušetřit peníze na pacientech.
Česká lékařská komora také diskutovala chystané změny ve specializačním vzdělávání lékařů, které v novele zákona č. 95/2004 Sb. prosazuje představenstvo ČLK. Komora zopakovala, že podporuje snížení počtu specializačních oborů a usiluje o zkrácení doby specializační přípravy, která by měla být realistická. ČLK zároveň požaduje zvýšení finanční podpory státu, která musí směřovat za vzdělávajícím se lékařem.
Komora deklarovala, že není spokojena s prací ministerstva zdravotnictví, a vyzvala vládu, aby urgentně řešila problém personální devastace nemocnic. „Ta pokročila tak daleko, že řada oddělení již není schopna poskytovat řádnou péči z důvodu nedostatku lékařů a sester. Problém finančního ohodnocení i problém specializačního vzdělávání je třeba řešit urychleně, nikoli v horizontu let,“ stojí v prohlášení delegátů sjezdu.
Zdroj: