Které léky předepisovat a které kupovat bez receptu?
Pro média poskytl na toto téma aktuální informace náměstek ministryně zdravotnictví Bc. Marek Šnajdr. První změna se týká léků volně prodejných, které si však pacienti často nechávají předepisovat. Pokud je lékař skutečně předepíše na recept a půjde o léčivý přípravek, jehož cena nepřesáhne 30 korun, pacient zaplatí třicetikorunový regulační poplatek a nebude platit doplatek. Pacient tedy nakonec zaplatí 30 korun, i když je cena přípravku ve volném prodeji nižší. Příkladem může být lék, jehož cena činí ve volném prodeji 12 korun. Pokud však bude předepsán, pacient za něj zaplatí 30 korun, tedy o 18 korun více, než kdyby si jej koupil bez receptu. V těchto případech se tedy logicky nevyplatí, aby byl lék předepsán na předpis, a stačí, když si jej pacient na doporučení lékaře koupí v lékárně.
U léků výhradně na předpis, které volně koupit nelze, se situace také změní. Ve všech případech, kdy je doplatek vyšší než 30 korun, totiž regulační poplatek odpadne. Léčivé přípravky s doplatkem do 29 korun budou ošetřeny tak, že pacient uhradí regulační poplatek v lékárně – tedy 30 korun – a doplatek se účtovat nebude. Dosud byla situace taková, že k regulačnímu poplatku se přičetl doplatek.
Předepisujícím lékařům i jejich pacientům se tedy vyplatí přemýšlet, které z volně prodejných léků je výhodné předepisovat. Lékaři by měli pacientům umět vysvětlit, že pokud je možné si přípravek levněji koupit, recept nepotřebují a je to pro ně finančně méně nákladné. Předpokládá se, že léků takto zbavených regulačního poplatku bude cca 70 %, a pacienti tím ušetří až 1,5 miliardy korun. Týká se to hlavně důchodců, kteří užívají nejvíce léků a jejichž ekonomická situace bývá nejsvízelnější.
Levnější léky pro pacienty mají i své nevýhody
„Situace ovšem má i druhou stránku. Jaký lze očekávat sekundární efekt převedení některých léků do volného prodeje? Podívejme se na příklad kyseliny acetylsalicylové,“ komentuje situaci prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., ze 3. LF UK v Praze. „Zcela jistě je uvolnění nízkých dávek mezi volně prodejné léky logické. Vyšší dávky, indikované pro analgeticko-antipyretické působení, byly volně dostupné již mnoho let. Toto uvolnění však může vést k nežádoucímu účinku, se kterým budeme muset bojovat. Podívejme se na analogii z Velké Británie. Zde byly před více než deseti lety uvolněny nízké dávky statinů mezi volně prodejné léky. Toto opatření mělo svou logiku – předpokládala se vyšší dostupnost léku pro motivovaného nemocného. První analýzy ukazovaly, že řada pacientů uvolnění přivítala a statiny skutečně začala užívat. Po dvou letech se však ukázalo, že adherence k léčbě ,nízkodávkovanými‘ statiny klesla ve skupině léčených v rámci sekundární prevence pod 30 %, a v primární prevenci dokonce pod 20 procent. Naopak, pokud byly vyšší dávky statinů indikovány a předepisovány lékařem, byla adherence k léčbě více než dvojnásobná. Obdobný efekt by se mohl objevit též u zmíněné kyseliny acetylsalicylové indikované jako protidestičková léčba. Nebude-li mít nemocný, často pacient v pokročilém věku užívající plejádu dalších léků, předepsán ,svůj Anopyrin či Godasal‘ lékařem, zapomene si jej v lékárně zakoupit. Alternativou je, že dospěje k názoru, že lék – není-li předepisován na recept – asi nebude tak důležitý, a je tedy první na řadě při snižování počtu konzumovaných léků. A to by byla škoda. Z pohledu odborného i z pohledu farmakoekonomického se jedná o velmi účinnou léčbu, u většiny chorob na bázi aterotrombózy totiž můžeme očekávat pokles výskytu závažných kardiovaskulárních příhod či úmrtí na ně řádově o čtvrtinu. Osobně bych spíše přivítal, kdyby v rámci ochrany nemocného před nadbytečnou finanční zátěží nebyl doplatek fixní, ale byl omezen maximální cenou léčivého přípravku. V daném případě bude na nás lékařích, abychom opakovaně připomínali našim nemocným, že podávání kyseliny acetylsalicylové v indikaci protidestičkové patří k nejefektivnějším léčebným postupům.“
Odborná diskuse je žádoucí
Z komentáře prof. Bultase tedy vyplývá, že myšlenka „ušetření“ nákladů vynaložených na účinný preventivní přípravek může vést v řadě případů k non-compliance – pacient si bez předpisu lék nekoupí. V důsledku toho pak může dojít k rozvoji řady komplikací, zvýšení morbidity, snížení kvality života, a dokonce zvýšení mortality. S tím jde samozřejmě ruku v ruce zvýšené čerpání prostředků veřejného zdravotního pojištění. V současné době je však řada takových přípravků hrazena z veřejného zdravotního pojištění (mají preskripční a indikační omezení), a tyto léky jsou tedy běžně předepisovány na recept. Zda se tato situace novelou zákona v některých případech (typu kyseliny acetylsalicylové) změní, o tom lze zatím pouze spekulovat. I proto je správné, že se téma doplatků a poplatků stále veřejně diskutuje.
Zdroj: