Kratší splatnost faktur – další rána nemocnicím

Ke stávajícím finančním problémům nemocnic přibývají ještě další. Od července platí novela obchodního zákoníku, která zpřísňuje pravidla pro sjednání lhůty splatnosti faktur. Současná legislativa vytváří na nemocnice zvýšený finanční tlak. Nemocnice přiznávají, že novou legislativu nebudou schopny dodržet.

Bývalá Poslanecká sněmovna zamítla v červnu návrh Senátu, aby pro nemocnice byla stanovena výjimka ve stanovené době splatnosti faktur. Tím byl přijat právní předpis, který podle zástupců nemocnic není možné dodržet. Současná úhradová vyhláška pro rok 2013 snížila úhrady nemocnic téměř o 6 mld. Kč, dalších téměř 6 miliard korun odčerpalo z nemocnic zvýšené DPH.

„Minulá vláda navíc k těmto problémům ještě prosadila opatření o době splatnosti faktur do jednoho měsíce, ačkoli jí bylo známo, že nemocnice nestačí platit faktury svým dodavatelům ani v řádu mnoha měsíců,“ uvádí pro Medical Tribune výkonný ředitel AČMN Stanislav Fiala. „Situace je tak kritická, že některé nemocnice přestávají být schopny platit faktury svým dodavatelům vůbec. Nepřijme‑li stát opatření ke stabilizaci nemocnic, mnohé nebudou schopny platit žádné faktury, dodavatelé jim zastaví dodávky energií, léků a potravin. Pro takovou situaci je právní předpis stanovící jednoměsíční splatnost faktur zcela vedlejší a nerealizovatelný. Nemocnice nebudou schopny tento zákon dodržovat,“ říká Fiala.

To potvrzuje i mluvčí Krajské nemocnice Liberec Barbora Silná. „Naše nemocnice nebude za současného stavu schopna garantovat dodržování novely obchodního zákoníku. Je velmi složité popsat problém detailně, ale rozhodně se jedná o závazky v řádech několika desítek milionů korun, vzhledem k obratu firmy 2,6 mld. Kč,“ uvedla pro MT mluvčí nemocnice.

Podobné problémy potvrdil také mluvčí FN Ostrava Tomáš Oborný. „Kumulace splatnosti faktur v rámci zkrácených termínů bude znamenat zvýšený nárok na finanční prostředky.“

Horší situace ve veřejných nemocnicích

Ministerstvo zdravotnictví připouští, že větší znevýhodnění pocítí nemocnice financované z veřejných peněz, tedy nemocnice zřizované státem, krajem či obcí. „Možnost sjednat si jinou než stanovenou lhůtu splatnosti se liší podle toho, zda je či není daný subjekt veřejným zadavatelem ve smyslu zákona o veřejných zakázkách, což závisí i na tom, kým je nemocnice zřizována či financována. Velice zjednodušeně lze konstatovat, že veřejní zadavatelé si smějí sjednat dobu splatnosti v maximální délce 60 dnů, zatímco ‚soukromé‘ subjekty si mohou, není‑li to hrubě nespravedlivé vůči druhé smluvní straně, sjednat i dobu delší,“ uvádí Dana Šalamounová z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Pokud nebudou nemocnice svoje závazky vůči věřitelům schopny dodržovat, jde o problém mezi nemocnicí a dodavatelem. „Co se týče vymahatelnosti nové právní úpravy, je na smluvních stranách, jakým způsobem budou plnění z uzavřené smlouvy vymáhat. Sankční ustanovení pro případ neplnění závazku obsahuje zpravidla již samotná smlouva, jinak obecná úprava úroků z prodlení je obsažena opět v obchodním zákoníku,“ poznamenává MZ.

Exekutoři ve slovenských nemocnicích Kam se může situace zadlužených nemocnic dostat, ukazuje aktuální příklad ze Slovenska. Také tam začal platit nový zákon, který zkrátil stanovenou lhůtu splatnosti faktur pouze na 60 dní. Tamní nemocnice tak čelí exekucím kvůli nesplaceným závazkům po lhůtě splatnosti. Největší slovenské státní nemocnice se potácejí v dluzích a čekají je exekuce ve výši téměř 600 tisíc eur (15 milionů korun). Podle informací tamního ministerstva zdravotnictví se tyto problémy týkají čtyř zdravotnických zařízení – bratislavské, košické, prešovské a trnavské nemocnice. Nejvyšší pohledávku eviduje ministerstvo ve fakultní nemocnici Trnava – částka činí přes 488 tisíc eur. Podle informací slovenského tisku vymahači nemohou nemocnicím obstavit účty, mohou ale například zastavit vybavení nemocnic, jako je například zdravotnická technika.

Zdroj: Medical Tribune