Krátce

Perorální antikoagulancia a jejich vliv na menstruaci

Podle mezinárodní, multicentrické, prospektivní studie TEAM‑VTE u žen ve věku 18–50 let, které byly léčeny perorálními antikoagulancii pro akutní žilní tromboembolismus (VTE), se u dvou ze tří žen v následujících měsících objevila abnormálně silná menstruace. Silné menstruační krvácení bylo navíc spojeno i se znatelným zhoršením kvality života, zejména u žen, které se s ním dříve nesetkaly. Do studie bylo zařazeno celkem 98 žen krátce po stanovení diagnózy VTE a zahájení léčby, avšak před dalším menstruačním cyklem. Hluboká žilní trombóza (HŽT) a plicní embolie (PE) byly diagnostikovány u 46 procent, resp. 34 procent účastnic; 20 procent mělo jak HŽT, tak PE. Nejčastějšími vyvolávajícími faktory trombózy bylo užívání perorální antikoncepce a hormonální terapie.

Podle autorů studie se abnormální děložní krvácení u žen užívajících antikoagulancia vyskytuje častěji, než se očekávalo. Jejich studie je vůbec první, která poskytuje přesné hodnocení rizika a rozsahu abnormálního menstruačního krvácení u žen užívajících antikoagulancia k léčbě VTE.

Zdroj: https://www.hematology.org/newsroom/press‑releases/2022/menstrual‑bleeding‑worsens‑after‑starting‑blood‑thinners.

FOLFOXIRI/panitumumab u kolorektálního karcinomu není lepší než FOLFOX/panitumumab

Standardní chemoterapie první linie metastazujícího kolorektálního karcinomu sestává z modifikovaného FOLFOX nebo FOLFIRI v kombinaci s bevacizumabem nebo látkou cílenou na EGFR u pacientů s levostrannými primárními nádory, které jsou divokého typu RAS a nemají mutace BRAF V600E. Bylo prokázáno, že počáteční léčba třílékovým režimem FOLFOXIRI plus bevacizumab zvyšuje odpověď a přežití oproti chemoterapii dvěma léky. Italští autoři nyní provedli randomizovanou studii fáze III srovnávající dvoulékovou terapii mFOLFOX/panitumumab s třílékovou terapií mFOLFOXIRI/panitumumab u pacientů s pokročilým kolorektálním karcinomem s divokým typem mutací RAS a BRAF mutací. U 435 pacientů byl medián věku 59 let, čtyři procenta dostala předchozí adjuvantní léčbu, 47 procent mělo resekovaný primární nádor a 88 procent mělo levostranný primární nádor. Při mediánu sledování 26,5 měsíce nebyl zjištěn rozdíl v žádném léčebném výsledku mezi režimy se třemi a dvěma léky, včetně primárního cíle objektivní odpovědi, přežití bez progrese a dosažení případné R0 resekce metastatického onemocnění.

Zdroj: Rossini D et al. Upfront modified fluorouracil, leucovorin, oxaliplatin, and irinotecan plus panitumumab versus fluorouracil, leucovorin, and oxaliplatin plus panitumumab for patients with RAS/BRAF wild‑type metastatic colorectal cancer: The phase III TRIPLETE study by GONO. J Clin Oncol. 2022 Sep 1;40:2878.

Výsledky neoadjuvantní chemoimunoterapie u resekabilního NSCLC

Podle výsledků studie fáze II NADIM II zlepšilo přidání nivolumabu k neoadjuvantní chemoterapii celkové přežití (OS) u pacientů s resekabilním nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) ve stadiu IIIA–IIIB. V otevřené randomizované studii bylo 57 pacientů zařazeno do neoadjuvantní léčby nivolumabem s paklitaxelem a karboplatinou po dobu tří cyklů každých 21 dní, po níž následovala operace, a 29 pacientů dostávalo stejný režim bez nivolumabu, po němž následovala operace. Pacienti ve skupině s nivolumabem s potvrzenou R0 resekcí pak dostávali adjuvantní nivolumab (480 mg každé 4 týdny) po dobu šesti měsíců. Po 24 měsících byla míra patologické kompletní odpovědi – primární výsledek – 36 procent ve skupině s chemoimunoterapií oproti sedmi procentům ve skupině s chemoterapií. Výsledky přežití byly také významně lepší u chemoimunoterapie ve srovnání s chemoterapií. Přežití bez progrese (PFS) bylo na chemoimunoterapii lepší: 67 procent oproti 53 procentům (HR 0,56) a OS bylo 85 procent oproti 65 procentům (HR 0,37). Pacienti ve skupině s chemoimunoterapií s expresí PD‑L1 ≥ 1 % měli nejvýraznější přínos pro PFS (HR 0,26). Během až pěti let sledování žádný pacient s patologickou kompletní odpovědí nezemřel ani u něj nedošlo k progresi onemocnění.

Zdroj: IASLC World Conference on Lung Cancer 2022.

Účinnost a bezpečnost profylaxe rVWF u reálné populace nemocných

Podle výsledků otevřené nerandomizované studie fáze III publikované v časopise Blood se u pacientů s von Willebrandovou chorobou, kteří dostávali profylaxi rekombinantním von Willebrandovým faktorem (rVWF), snížila roční míra krvácení (ABR) ve srovnání s léčbou na vyžádání a profylaxí s VWF získaným z plazmy (pdVWF). Cílem této 12 měsíců trvající studie bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost rVWF. Primárním cílem byla roční míra spontánních krvácení. V porovnání s historickou mírou ročních krvácení při léčbě na vyžádání snížila profylaktická léčba rVWF roční míru krvácení o 91 procent. U pacientů, kteří přešli z plazmatického na rVWF, se ABR snížila o 45 procent. U 85 % pacientů, kteří dříve používali léčbu na vyžádání, a u 70 % pacientů, kteří přešli z plazmatického VWF, nebyly během léčby rVWF hlášeny žádné spontánní krvácivé příhody. Nebyly hlášeny žádné bidingové nebo neutralizační protilátky proti rVWF nebo faktoru VIII.

Zdroj: Leebeek FWG, Peyvandi F, Escobar M, et al. Recombinant von Willebrand factor prophylaxis in patients with severe von Willebrand disease: phase 3 study results. Blood. 2022;140:89–98. doi: 10.1182/blood.2021014810.

Výskyt a prediktory trombotických příhod u sekundární myelofibrózy

Nová práce publikovaná v časopise Leukemia ukázala, že u pacientů se sekundární myelofibrózou (SMF) byl roční výskyt trombotických příhod (TE) 2,3 procent pacientů ročně. Rovněž uvedli, že ve své studii zaznamenali snížení rizika TE při použití cytoredukční léčby v době vývoje sekundární myelofibrózy. Žilní TE představovaly 67 procent všech TE vyskytujících se po evoluci SMF. Použití cytoredukční léčby v době vývoje SMF bylo spojeno s absolutním snížením rizika TE, které bylo odhadnuto na 3,3 procenta během tří let. Vědci vyhodnotili údaje od 1 258 pacientů se SMF zařazených do souboru dat projektu MYelofibrosis SECondary to PV and ET Collaboration (MYSEC) s cílem charakterizovat zákonitosti spojené s trombotickými příhodami (TE) u pacientů se SMF. Multivariační analýza odhalila, že použití cytoredukční terapie na počátku bylo nezávislým faktorem při predikci rizika TE ve všech cévních lokalitách poté, co došlo k vývoji SMF. Koncentrace hemoglobinu nižší než 11 g/dl byla v této analýze rovněž nezávislým prediktorem rizika TE.

Zdroj: Mora B, Gugliemelli P, Kuykendall A, et al. Prediction of thrombosis in post‑polycythemia vera and post‑essential thrombocythemia myelofibrosis: a study on 1258 patients. Leukemia. Published online August 30, 2022. doi:10.1038/s41375‑022‑01673‑3