Krátce

Ovlivňuje hypertenze a užívání antihypertenziv riziko demence?

Hypertenze je rizikovým faktorem demence ze všech příčin. Na základě údajů o jednotlivých pacientech z mezinárodního souboru 31 250 účastníků studií ze 14 zemí světa (41 % mužů, průměrný věk 72 let, průměrný výchozí TK 138/80 mm Hg) vědci zjišťovali, zda užívání antihypertenziv souvisí s výskytem demence u tří kategorií účastníků: kontrolní skupiny bez hypertenze nebo užívání antihypertenziv na počátku studie, skupiny léčených hypertoniků, kteří byli na počátku studie normotenzní, a skupiny neléčených hypertoniků s hypertenzí na počátku studie a bez užívání antihypertenziv. Po průměrné době sledování čtyři roky měli účastníci ve skupině s neléčenou hypertenzí o 36 procent vyšší riziko AD ve srovnání s kontrolními skupinami a o 42 procent vyšší riziko AD ve srovnání s účastníky s léčenou hypertenzí. Ve srovnání s kontrolami bylo ve skupinách s neléčenou hypertenzí a s léčenou hypertenzí zvýšené riziko demence jiné než AD, ačkoli obě skupiny hypertenze se v riziku demence jiné než AD nelišily. Tyto výsledky podporují léčbu hypertenze s cílem snížit riziko demence v pozdním věku, zejména riziko AD.

Zdroj: Lennon MJ, et al. Blood pressure, antihypertensive use, and late‑life Alzheimer and non‑Alzheimer dementia risk: An individual participant data meta‑analysis. Neurology 2024;103:e209715.

Obnova antikoagulace po krvácení do mozku u osob s mechanickými chlopněmi

Rozvoj intracerebrálního krvácení (ICK) u pacientů s mechanickými srdečními chlopněmi, kteří jsou léčeni perorálními antikoagulancii, je obávanou komplikací. Rozhodování o tom, kdy obnovit tuto léčbu, je náročné. Nová retrospektivní práce zahrnovala 171 pacientů (medián věku 75 let, 68 % žen) s ICK při léčbě DOAC u mechanických chlopní. Kromě mechanických chlopní mělo 60 procent pacientů fibrilaci síní a 88 procent hypertenzi. Většina pacientů (79,5 %) dostala reverzní antikoagulační terapii. Autoři hodnotili míru výskytu cévní mozkové příhody při vysazení antikoagulancií, míru expanze hematomu po obnovení antikoagulační léčby a krátkodobou mortalitu. Medián doby sledování byl 48 dní. Zdá se, že v této populaci pacientů je bezpečné vysadit antikoagulancia na sedm dní – pouze u dvou pacientů došlo k CMP do sedmi dnů od ukončení antikoagulační léčby. Míra expanze hematomu po obnovení antikoagulace byla vyšší než míra ischemické CMP nebo tranzitorní ischemické ataky. Optimální doba pro obnovení DOAC není stanovena, je nutné zvážit řadu proměnných, včetně věku pacienta, komorbidit a velikosti ICK. Ukázalo se, že při obnovení antikoagulační léčby je lepší postupovat přímo warfarinem, bez použití přemostění intravenózním heparinem.

Zdroj: Sakusic A, et al. Timing of anticoagulation resumption and risk of ischemic and hemorrhagic complications in patients with ICH and mechanical heart valves. Neurology 2024;103:e209664.

Je empirické nasazení dexametazonu při virové meningitidě škodlivé?

Léčba dexametazonem zahájená před první dávkou ATB nebo s ní se ukázala jako prospěšná u pacientů s komunitní meningitidou způsobenou pneumokoky nebo hemofily B a je doporučována. Jak je to však s virovou meningitidou? Dánští vědci provedli celostátní kohortovou studii zahrnující 1 025 pacientů s mediánem věku 33 let hospitalizovaných s virovou meningitidou, aby posoudili jejich výsledky související s počtem dávek dexametazonu. Pacienti bez potvrzené etiologie patogenu dostávali více dexametazonu než pacienti se známou etiologií (5 vs. 3 dávky). Celkem 64 procent pacientů nedostalo žádný dexametazon, 11 procent dostalo jednu nebo dvě dávky, 13 procent dostalo tři nebo čtyři dávky a 12 procent dostalo pět a více dávek. Míra nepříznivých výsledků (Glasgow Outcome Scale skóre ≤ 4) ve 30. dni podle dávkování byla 20 procent, 12 procent, 22 procent a 26 procent. Medián délky hospitalizace (3 dny) se mezi pacienty léčenými a neléčenými dexametazonem nelišil. Výsledky ukázaly, že takový postup zřejmě není v případě virové meningitidy škodlivý. Přesto je třeba dexametazon vysadit, jakmile je vyloučena bakteriální etiologie.

Zdroj: Petersen PT, et al. Dexamethasone in ­adults with viral meningitis: An observational cohort study. Clin Microbiol Infect. 2024 Aug 23; [e‑pub]. (https://doi.org/10.1016/j.cmi.2024.08.015).

EASD 2024: Týdenní inzulin úspěšný u diabetu 2. typu, u 1. typu s rizikem

Experimentální bazální analog efsitora alfa podávaný jednou týdně nadále vykazuje non‑inferioritu oproti inzulinu podávanému jednou denně u diabetiků 2. typu. U pacientů s diabetem 1. typu však bylo zjištěno zvýšené riziko hypoglykémie. Údaje pocházejí z globálního programu klinických studií fáze III QWINT, do kterého bylo v pěti studiích zařazeno celkem více než 4 000 dospělých s diabetem 2. nebo 1. typu. Nejnovější údaje – z QWINT‑2, u dospělých s diabetem 2. typu, kteří nejsou závislí na inzulinu, a QWINT‑5, u dospělých s diabetem 1. typu – byly prezentovány na výročním kongresu EASD. Výsledky obou studií byly současně publikovány v časopisech NEJM a Lancet. Studie QWINT‑5 srovnávala nový inzulin s degludekem a lisprem k jídlu u diabetiků 1. typu. Vliv na glykovaný hemoglobin byl non‑inferiorní, ale míra výskytu kombinované závažné hypoglykémie 2. nebo 3. stupně byla vyšší u léku efsitora ve srovnání s degludekem, a to 14 příhod oproti 11,6 příhody na pacientorok expozice v týdnech 0–52, přičemž nejvyšší četnosti se vyskytly v týdnech 0–12. Míra závažné hypoglykémie byla rovněž vyšší u přípravku efsitora než u přípravku degludec, a to deset procent oproti třem procentům.

Zdroj: https://www.medscape.com/viewarticle/once‑weekly‑insulin‑looks‑good‑t2d‑risk‑seen‑t1d‑2024a1000gh8

Kalkulátor Mediately provádí úhradovými kritérii evolokumabu

Aplikace Mediately každý den usnadňuje lékařům práci – kromě online databáze léků dle klasifikace ATC soustřeďuje na jednom místě například i různá užitečná skóre a kalkulátory využitelné v diagnostice a terapii pacientů s celou škálou interních onemocnění. Nově nabízí zajímavou a praktickou novinku – kalkulátor, který je schopen na základě zadaných informací o pacientovi určit, zda splňuje úhradová kritéria pro léčbu inhibitorem PCSK9 evolokumabem (Repatha). Nový algoritmický nástroj lékařům šetří čas při posuzování, zda je pacient vhodným kandidátem pro léčbu evolokumabem, a eliminuje případnou nejistotu. Vstupními daty jsou například přítomnost familiární hypercholesterolémie, výše kardiovaskulárního rizika dle SCORE, přítomnost kontraindikace nebo intolerance statinů, výše LDL cholesterolu či adherence k dietě a stávající hypolipidemické terapii. Algoritmus určí, zda může být pacient léčen s úhradou, jaký je rozsah úhrady, pravidelné hodnocení a za jakých okolností dochází k ukončení úhrady.

Zdroj: mediately.co