Krátce
Úspěšná léčba infekční hepatitidy C je spojena s nižším rizikem demence
Eradikace infekce virovou hepatitidou C (HCV – hepatitis C virus) je spojena se zlepšením neurokognitivní funkce. Málo studií však hodnotilo účinek antivirové léčby (resp. odpověď na ni) na riziko demence. Autoři proto zkoumali, jak antivirová léčba ovlivňuje riziko rozvíjející se demence mezi pacienty s HCV. Jejich studie zjistila, že pacienti s infekční hepatitidou C, kteří dosáhli virologické odpovědi a udrželi ji, měli významně nižší riziko demence ve srovnání s neléčenými pacienty. Tyto nálezy poukazují na to, že včasné zahájení antivirové léčby u pacientů s chronickou infekční hepatitidou C je důležité ke snížení zátěže demencí.
Zdroj: Tao M‑H, Gordon SC, Wu T et al. Antiviral treatment and response are associated with lower risk of dementia among hepatitis C virus‑infected patients. American Journal of Getriatric Psychiatry. 2024, 32(5):611–621.
Žízeň spojená s léky
Žízeň je složitý fyziologický kompenzační mechanismus, ale mohla by také být spojena s léky. Tato spojitost byla dříve nedokonale zkoumána. Francouzský profesor klinické farmakologie Jean‑Louis Montastruc (Toulouse) ve svém krátkém sdělení v časopisu British Journal of Clinical Pharmacology použil globální farmakovigilanční databázi WHO (Vigibase) a provedl statistické analýzy poměru pravděpodobnosti u spojitostí mezi vystavením lékům a nahlášenými případy žízně. Byla zahrnuta všechna hlášení žízně u dospělých mezi začátkem roku 2000 a koncem roku 2023.
Analýza 3 186 hlášení žízně (v 978 případech závažné žízně) dovolila potvrdit spojitost mezi žízní a vystavením antagonistům vasopresinu (tolvaptan), lithiu, gliflozinům (dapagliflozin, empagliflozin), pregabalinu a lékům s antimuskarinním účinkem (glykopyronium, oxybutynin, tiotropium). Byly též popsány nové bezpečnostní signály u inhibitorů zpětného vychytávání monoaminů (z antidepresiv duloxetin, venlafaxin, z antiobezitik sibutramin), antipsychotik (olanzapin), glukokortikoidů (prednisolon), diuretik (furosemid), dále i u ribavirinu nebo natrium oxybátu.
Tato studie je první, která nabízí seznam léků spojených s žízní u lidí.
Zdroj: Montastruc J‑L. Thirst and drugs: A study in the World Health Organisation’s pharmacovigilance database. Br J Clin Pharmacol. 2024, 90(6):1525–1528.
Kadmium a olovo přispívají k neurodegeneraci a Alzheimerově chorobě
Cílem devítičlenného týmu amerických odborníků různých oborů z univerzitních a výzkumných pracovišť (Madison, WI, a Baltimore, MD) bylo určit, zda vystavení neurotoxinům je spojeno se změnami v krevních biomarkerech neurogeneze a patologie Alzheimerovy choroby. Výsledky jejich studie publikoval odborný časopis Alzheimer Disease & Associated Disorders. Koncentrace kadmia, olova, lehkého řetězce nervového vlákna (NfL – neurofilament light), celkové tau (TTau – total tau) a amyloidu beta (Abeta) 40 a Abeta 42 v krvi byly měřeny u 1 516 účastníků studie. Byly použity speciální statistické modely ke stanovení spojitostí mezi počátečními koncentracemi kadmia a olova a počátečními hodnotami NfL, TTau a Abeta 42/Abeta 40 a desetiletou změnou v koncentracích využitím opakovaných měření těchto biomarkerů jako výsledek.
Závěry: Účastníci studie s relativně vyššími koncentracemi kadmia a olova měli koncentrace biomarkerů shodující se s větším poškozením mozkových neuronů a patologií Alzheimerovy choroby. Vystavení neurotoxinům v našem okolí může přispět k neurodegeneraci.
Zdroj: Schubert CR, Paulsen AJ, Pinto AA, et al. Effect of neurotoxin exposure on blood biomarkers of neurodegeneration and Alzheimer disease. Alzheimer Dis Assoc Disord. 2023;37(4):310–314.