Kouřící mládež ohrožena rekurencí KVO
Na zásadní význam kouření při stanovení rizika opakovaného vzniku infarktu myokardu opět upozornili při prezentaci výsledků svého výzkumu řečtí investigátoři v Chicagu na výroční konferenci ACC. Jejich závěry jsou využitelné praktickými lékaři i specialisty na podporu kampaně proti tabakismu, která v současné době probíhá napříč Evropou.
Pacienti byli pro účely této studie rekrutováni v období let 1997 a 2001 z dvou velkých nemocnic v řeckých Athénách a sledováni po dobu 10 let. Tři ze čtyř nemocných měli nadváhu či byli obézní v době, kdy utrpěli první infarkt myokardu. Vysoká plazmatická koncentrace cholesterolu byla druhým nejčastěji se vyskytujícím rizikovým faktorem (pomineme-li kouření), neboť u 70 % pacientů byly nalezeny hodnoty koncentrace cholesterolu nad 19,2 mmol/l.
Z celkem 135 účastníků studie jich více než polovina (56 %) pokračovala v kouření po přestálém infarktu myokardu. Během 10 let sledování došlo u každého třetího pacienta, nedbajícího zákazu kouření, ke kardiovaskulární příhodě, jež vedly ke třem úmrtím, 30 akutním koronárním syndromům a 11 revaskularizacím. Ve skupině pacientů kouřících v průměru 20 cigaret denně došlo u téměř poloviny z nich (45 %) během 10 let sledování ke kardiovaskulární příhodě, zatímco ve skupině exkuřáků došlo ke kardiovaskulární příhodě pouze u 18 % pacientů.
Z práce řeckých lékařů vyplývá, že setrvání v abusu tabáku je u pacientů ve věku 35 let a méně, kteří jsou po přestálém infarktu myokardu, nejsilnějším prediktorem pro vznik rekurentní kardiovaskulární příhody. Tito pacienti, kteří pokračují v kouření, vykazují ve srovnání s pacienty, kteří jej po prvním infarktu myokardu zanechali, přibližně trojnásobně vyšší riziko kardiální příhody se všemi z toho vyplývajícími následky – úmrtím z kardiovaskulárních příčin, opakovaným infarktem myokardu a nutností revaskularizačního zákroku. Toto vyšší riziko přitom není závislé na typu terapie, přítomnosti jiných kardiovaskulárních rizikových faktorů (např. vysoké koncentrace cholesterolu, hypertenze, diabetu, vysokého BMI), a dokonce ani na funkci levé komory srdeční (ejekční frakci), jež je jinak známým a silným prediktorem budoucích kardiovaskulárních příhod.
„Poselstvím naší studie je, že kouření hraje velkou roli nejen v rozvoji akutního infarktu myokardu, ale také ve výskytu budoucích koronárních příhod,“ uvedl vedoucí autor studie Loukianos Rallidis z řecké University General Hospital Attikon. Podle něj pacienti, kteří velmi časně ve svém životě prodělali infarkt myokardu, mohou signifikantně zlepšit svoji dlouhodobou prognózu ukončením kouření a adaptací na zdravý životní styl včetně dodržování léčebných plánů stanovených ošetřujícím kardiologem.
„To představuje imperativní signál pro zdravotnický systém, aby vyvinul a implementoval efektivní program pro ukončení kouření, jenž by se stal součástí běžného terapeutického přístupu ke kouřícím pacientům s koronárním onemocněním,“ podotkl Rallidis. Dodal, že kouření je modifikovatelným rizikovým faktorem a jeho efekty jsou dosti reverzibilní.
Investigátoři také průzkumem zjistili, že v řecké populaci progresivně narůstá počet mladých lidí s diagnostikovaným akutním infarktem myokardu, což je částečně kladeno za vinu nezdravým stravovacím návykům, nedostatku rutinního fyzického cvičení a velmi rozšířenému kouření mezi mladými lidmi. Tým soustředěný kolem Rallidise již v předešlé studii zjistil, že většina pacientů (95 %), kteří utrpěli infarkt myokardu již před dosažením věku 36 let, byli kuřáci. Při propočtech se tato skutečnost promítla do stanovení šestinásobně zvýšeného rizika vzniku akutního infarktu myokardu ještě před dosažením 36. roku věku pacienta ve srovnání s nekuřáky bez ohledu na přítomnost vysoké koncentrace cholesterolu, hypertenze nebo diabetes mellitus.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2008, strana A6
Zdroj: