Kontinuální sledování životních funkcí na standardním lůžku

Automatický monitoring životních funkcí hospitalizovaných pacientů by měl zlepšit kvalitu péče a uvolnit ruce sestrám, očekávají autoři projektu, který běží v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav.

V Mladé Boleslavi zavádějí systém průběžného sledování tělesných funkcí hospitalizovaných pacientů nositelným zařízením se softwarovým vyhodnocením Early Warning Score a systémem alertů. Sestrám systém uvolní ruce, nebudou muset pacientům měřit teplotu. Zároveň se zrychlí reakce na zhoršení stavu pacienta. Ve své přednášce na konferenci LIFMAT v dubnu systém popsal doc. MUDr. Ján Dudra, zástupce ředitele Oblastní nemocnice Mladá Boleslav pro zdravotní služby.

Záměr projektu bylo hlavně zefektivnění práce sester, zvýšení kvality poskytované péče a zvýšení bezpečí pacientů. „Výchozí premisou projektu je využití systému Early Warning Score, který je dobře znám všem, kdo se pohybují v intenzivní klinické medicíně. Zjednodušeně se jedná o měření definovaných parametrů základních životních funkcí s cílem identifikovat v předstihu zhoršování celkového stavu pacienta, umožnit včasnou terapeutickou intervenci a předejít možným negativním scénářům ve vývoji zdravotního stavu pacienta,“ uvedl docent Dudra. „Hledali jsme možnosti kontinuálního měření parametrů vybraných životních funkcí nejen na lůžkách intenzivní péče, která jsou vybavena monitorovacími systémy, ale i na standardních lůžkách,“ popsal.

Při přípravě projektu narazil jeho tým na řadu technických, ale i legislativních požadavků. Z pohledu vedení nemocnice a lékařů bylo mimo jiné důležité, aby bylo monitorovací zařízení mobilní a aby mělo přijatelné pořizovací i provozní náklady. Dalším požadavkem bylo, aby se mohlo integrovat do stávajícího nemocničního informačního systému a také aby se trendové grafy některých měřených parametrů přenášely do elektronických zdravotních záznamů hospitalizovaného pacienta.

Nutné bylo podle doc. Dudry také to, aby mobilní monitorovací zařízení mělo oficiální medicínskou a metrologickou certifikaci. „Je nutné brát v potaz legislativní aspekty tohoto zařízení při poskytování zdravotní péče,“ uvedl doc. Dudra. Z pohledu managementu nemocnice je také zásadní otázka compliance zdravotnických pracovníků, kteří s těmito technologiemi začínají pracovat.

Při stanovení metodiky měření a vyhodnocení zhoršení stavu pacienta bylo nutné vnímat, že kontinuální sběr dat, například záznam stavu každých pět minut, znamená obrovské množství dat. Ta je nutné umět zpracovat a vyhodnotit. Je potřeba věnovat důkladnou pozornost nastavení alertů a myslet na to, že mohou vzniknout i falešně pozitivní nebo falešně negativní alerty. „Je důležité mít jasnou strategii, jak bude změna hodnot pacienta sledována. Jak je možné to realizovat, ukáže pilotní projekt. V rámci klinického guideline je potřeba definovat postup reakce na nahlášené zhoršení stavu. Zároveň je potřeba reakci zaznamenat do elektronického záznamu pacienta,“ dodává doc. Dudra.

Nemocnice očekává, že díky systému bude možné sledovat životní funkce u většího množství pacientů i na standardních lůžkách bez zvýšení nákladů na monitorovací techniku. Reakce na zhoršení stavu by měla být rychlejší než dosud a sestry ušetří čas, který věnují měření životních funkcí.

„Připojování přístrojů telemetrie v nemocnicích je stále častější,“ uvedl Mgr. Michal Mareš ze společnosti Stapro, která projekt zajišťuje po technické stránce.

Když začali řešit projekt sledování životních funkcí pacientů v Mladé Boleslavi, došli k rozhodnutí využít pro sběr dat certifikovaný zdravotnický prostředek, aby systém vyhovoval legislativě, zejména evropskému nařízení MDR. To platí jak pro monitorovací zařízení, tak i software, který vyhodnocuje alerty. „Vyhodnotili jsme požadavek na technologie tak, že to musí být zdravotnický prostředek minimálně I. třídy, ideálně by měl mít otevřené rozhraní pro přenos dat přímo ze zařízení na wi‑fi síť, cesta přes mobilní aplikaci není u hospitalizovaných pacientů vhodná,“ poznamenal Mgr. Mareš.

Dalším požadavkem na technologii bylo snímání parametrů dechové frekvence, kyslíkové saturace, teploty, systolického tlaku a tepové frekvence. Ideálně by takové zařízení mělo být ověřeným měřidlem. Některé parametry, zejména teplota, by se měly zapisovat do zdravotnické dokumentace. Nebylo záměrem, aby i po zavedení systému musely sestry dvakrát denně obcházet pacienty s certifikovaným teploměrem. „Provedli jsme porovnání zařízení, která jsou v České republice na trhu k dispozici. Pro sledování všech pěti vitálních funkcí, které bychom chtěli hodnotithodnotit, byl vhodný jen jeden prostředek. Komplikovaná je také otevřenost rozhraní, navíc žádné z těchto zařízení nebylo testované ověřené měřidlo. Vyhodnotili jsme to tak, že se musíme poohlédnout po jiném zařízení, lokalizovat je a projít delší cestou jeho certifikace, abychom vyhověli zákonným požadavkům,“ popsal Mgr. Mareš.

Se softwarovým vyhodnocováním hodnot s funkcí alertů má Stapro zkušenost ze slovenské nemocnice v Michalovcích, kde systém běží od roku 2019. Rozdíl je, že hodnoty snímají stacionární monitory, nikoli mobilní zařízení, a že měření probíhá jen dvakrát denně. Vyhodnocování skóre a alertů je podobné.

Zdroj: MT