Kongresy v Praze a Brně odrážejí prestiž české kardiologie

Česká republika patří již řadu let k zemím, v nichž je úroveň péče o pacienty s nemocemi srdce a cév na velmi vysoké úrovni. V některých aspektech patříme dokonce k evropské i světové špičce. Patří k nim především organizace péče o nemocné s akutním infarktem myokardu.

Systém, kdy je takový pacient odvážen rovnou do nejbližšího katetrizačního centra, které je připraveno ošetřit jej 24 hodin denně, je chloubou české kardiologie. Intervenční kardiologie však není to jediné, čím se čeští odborníci mohou pyšnit. Na vysoké úrovni jsou také kardiovaskulární epidemiologie, prevence a rehabilitace. Rovněž jejich představitelé mají v Evropě i ve světě velmi dobrý zvuk.

Důkazem je mimo jiné i skutečnost, že Evropská asociace pro kardiovaskulární prevenci a rehabilitaci (EACPR, součást Evropské kardiologické společnosti – ESC) se rozhodla uspořádat letošní v pořadí již pátý ročník kongresu Euro‑ PRevent právě v Praze. Ve dnech 5. až 7. května tak Praha měla možnost v kongresovém komplexu hotelu Hilton hostit toto významné mezinárodní vědecké jednání.

Shodou okolností se tato významná odborná akce konala jen několik dní před tím, než se kardiologové sjedou na tradiční výroční kongres České kardiologické společnosti. České a slovenské odborníky, ale i zajímavé zahraniční hosty přivítá od 16. do 19. května areál brněnského výstaviště. Ve více než dvou stovkách ústních sděleních a 124 posterech se zájemci budou moci dozvědět podstatné novinky, jež se v kardiologii za poslední dobu objevily.

Při této příležitosti jsme pro čtenáře MT připravili tematickou přílohu věnovanou kardiologii, jejíž součástí je i rozhovor s doc. M. Táborským, předsedou organizačního výboru kongresu, o zákulisí jeho příprav.

Dokončení na str. B5

Motto pražského kongresu EuroPRevent 2010 – Kardiovaskulární prevence: výzva na celý život – vyjadřovalo prokázanou skutečnost, že na jedné straně je třeba s prevencí srdečně cévních onemocnění začít již v dětském věku, na straně druhé začít s ní není nikdy pozdě. Znamená to celoživotní povinnost a zodpovědnost; samozřejmě především ke svému zdraví, k sobě samému, ale také ke svým blízkým – partnerům, dětem. Zásady této prevence jsou relativně jednoduché: Život bez tabáku/Přiměřená tělesná aktivita/Zdravé výživové a stravovací návyky/Žádné nadbytečné kilogramy/ Normální krevní tlak/Normální koncentrace cholesterolu/Normální metabolismus glukózy/Co nejméně nadměrného duševního stresu.

Jednání kongresu zahájili prezident Evropské kardiologické spolčenosti (ESC) prof. Roberto Ferrari a prezident pořádající EACPR prof. David Wood a více než tisícovku jeho účastníků přivítal i primátor hl. m. Prahy MUDr. Pavel Bém. Není bez zajímavosti, že předsedkyně lokálního organizačního výboru kongresu Euro‑ PRevent 2010 prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., navazuje mj. i na české odborníky prof. MUDr. Zdeňka Fejfara, DrSc., a prof. MUDr. Zbyňka Píšu, CSc., kteří po řadu let stáli v čele kardiovaskulárního oddělení Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Je také pokračovatelkou české části mezinárodní studie MONIKA (MONItorování trendů KArdiovaskulárních chorob v Evropě), mající za cíl vysvětlit, jak se mění výskyt a závažnost kardiovaskulárních rizikových faktorů v 21 zemích čtyř kontinentů a jak se daří či nedaří tento výskyt ovlivňovat.

Program třídenního jednání tvořily sekce přednášek, diskusí i posterových prezentací a zahrnoval problematiku základního, epidemiologického i klinického výzkumu. Zaměřil se mj. na možnosti prevence aterosklerózy od dětství, smysl preventivních opatření v dospělém a vyšším věku, adaptaci kardiovaskulárního systému na tělesnou aktivitu a nečinnost, optimální způsoby a nástroje ovlivňování nejvýznamnějších kardiovaskulárních rizikových faktorů (kuřáctví, vysoký krevní tlak, vysoké koncentrace cholesterolu, nesprávné stravovací návyky, nedostatek tělesné aktivity, nadváha a obezita, diabetes mellitus), hlavní překážky implementace preventivních a rehabilitačních programů v široké praxi a jejich překonávání, modelování trendů kardiovaskulární incidence, prevalence a mortality, ovlivňování stravovacích návyků či úrovně tělesné aktivity v populaci i na ochranu aktivních sportovců před eventuálními kardiovaskulárními riziky.

Zajímavé byly i diskuse s atraktivními názvy Jak čelit epidemii „pohovkových“ dětí nebo Kdo je příliš starý na pohyb?

Jakousi ouverturou kongresového jednání bylo presymposium na téma Kardiovaskulární choroby ve střední a východní Evropě, v jehož průběhu byla prezentována mimořádně zajímavá sdělení na témata jako Rozdíly kardiovaskulární úmrtnosti mezi západní a východní Evropou (prof. M. Bobak, Velká Británie), Jak vysvětlit pokles kardiovaskulární úmrtnosti a rizikových faktorů v ČR (prof. R. Cífková, dr. J. Bruthans), Dlouhodobé trendy kardiovaskulární úmrtnosti v Polsku a Rusku (prof. T. Zdrojewski, Polsko; prof. D. A. L eon, Velká Británie) nebo K čemu je dobré modelování u kardiovaskulárních onemocnění? (prof. S. Capewell, Velká Británie).

Špatná zpráva je, že v tomto smyslu někdejší železná opona stále přežívá (nízká a dosud stále klesající kardiovaskulární mortalita na západ od ní, vysoká, a dokonce i rostoucí směrem na východ); dobrou zprávu pro nás představuje fakt, že se v posledních dvou desetiletích posunula dále na východ, díky čemuž se zejména Česká republika a Polsko s klesající kardiovaskulární mortalitou dostaly na její „západní“ stranu.

K mimořádně zajímavým výsledkům kongresového jednání se vrátíme v příštích číslech MT.

Zdroj: Medical Tribune