Kongresy musejí preferovat kvalitu sdělení před kvantitou

O tematickém zaměření kongresu a významných zahraničních hostech MT před jeho zahájením hovořila s předsedou organizačního výboru prof. MUDr. Vladislavem Třeškou, DrSc., přednostou Chirurgické kliniky FN Plzeň.

Mohl byste ve stručnosti přiblížit hlavní témata letošního kongresu?

Nosným tématem kongresu je multioborová spolupráce v rámci onkochirurgické péče. Do současné doby je přihlášeno přes 400 účastníků, mezi nimi samozřejmě významné chirurgické osobnosti České a Slovenské republiky a také onkologové, radiologové, intenzivisté, internisté a odborníci z dalších disciplín, které s námi úzce spolupracují. Bez jejich péče o pacienta bychom si onkochirurgii nedovedli představit. Odezní zde 144 odborných lékařských a 39 sesterských sdělení, bude prezentováno 13 posterů. Na každé ráno je připravena snídaně s odborníkem, která je vždy věnována některému ze závažných onkochirurgických témat.

V čem je letošní kongres jiný než ty předešlé?

Je třeba udělat radikální řez, protože z ekonomického i tematického hlediska není možné pořádat ročně kolem dvaceti kongresů, jak jsme byli zvyklí. Česká republika je malá, potřebuje velmi výrazně snížit frekvenci kongresů a zvýraznit především jejich kvalitu. Lidé jezdí na tyto akce, aby se něco nového dozvěděli, ne aby zde zaznívala pořád stejná témata. Náš kongres je koncipován tak, že zde nebudou přednášet pouze chirurgové, ale i odborníci z příbuzných disciplín. Přijeli onkologové, radiodiagnostici, gastroenterologové a další, kteří mají v multidisciplinárních týmech co říci ke komplexní léčbě onkologického pacienta s jakýmkoli nádorovým onemocněním. Česká chirurgická společnost ČLS JEP se musí oprostit od balastu, tzn. za rok pořádat jen několik klíčových kongresů, které posluchačům něco nového přinesou. Jinak je ztratíme.

Jací zahraniční hosté přijali pozvání na kongres?

Zahraniční účasti si velice cením, protože přijely skutečné špičky onkochirurgie z Evropy i celého světa. Můžeme jmenovat například prof. B. Nordlingera z Francie (Boulogne), velkou osobnost známou především v oblasti jaterní chirurgie a v oblasti komplexní onkochirurgické léčby, tzn. kombinace cytostatik a cílené léčby s chirurgickým výkonem ku prospěchu pacienta. Tento host je autorem nebo spoluautorem velikých evropských studií. Dále přijel prof. E. Schadde ze Švýcarska (Zürich), žák a spolupracovník prof. Claviena. Curyšská škola je velmi známá absolutně novou technikou v operacích jater. Pozvání přijal i prof. Hong‑Jin Kim z Jižní Koreje (Seoul), celosvětově velmi uznávaný specialista v oblasti transplantační medicíny a léčby hepatocelulárního karcinomu. Prvním zahraničním přednášejícím bude prof. P. Lodge z Anglie (Leeds), jeden z významných chirurgů, který provádí extrémní výkony na játrech v oblastech, kam se ostatní neodvažují. Dále vystoupí vynikající odborník na laparoskopické výkony prof. L. Aldrighetti z Itálie (Milano), prof. Edil z USA (Denver), který je předním odborníkem na léčbu karcinomu slinivky břišní, a další zahraniční řečníci.

Kongresy mají být pořádány proto, aby se diskutovalo o nejžhavějších novinkách. Můžete zmínit některé, které budou představeny na tomto fóru?

Diskutovat chceme především o roli komplexní onkochirurgické péče. To znamená, kdy a jak dávat předoperační onkologickou léčbu, kdy operovat a jakou onkologickou léčbu nasadit po vlastní operaci. Druhým tematickým okruhem, kterému se chceme věnovat, bude otázka, zda u primárních nádorů jater, tj. u hepatocelulárního karcinomu, preferovat transplantace, nebo resekce jater. Třetím styčným tématem bude to neustálé zdravé soupeření mezi laparoskopií a otevřenou chirurgií.

Kromě České chirurgické společnosti ČLS JEP a České asociace sester je pořadatelem kongresu i Chirurgická klinika LF UK Plzeň, kterou vedete. Má vaše pracoviště v něčem výsadní postavení?

Z klinického výzkumu zazní na letošním kongresu několik přednášek o využití kmenových buněk k regeneraci jater po resekčních výkonech. Moje plzeňské pracoviště je skutečně jedno z prvních v Evropě, které se touto problematikou zabývá. V současnosti máme – i když se to možná na první pohled zdá málo, ale na evropské poměry je to hodně – celkem dvanáct nemocných, kteří byli připravováni kmenovými buňkami a podařilo se je odoperovat. Jsou to všechno nemocní, kteří by za běžných okolností neměli vůbec žádnou šanci a jejich životní expektace by byla několik měsíců.

Máte naději, že by se ve vašem oboru změnilo něco k lepšímu, kdyby přišel nový ministr z té, či oné strany?

Jak se říká, naděje umírá poslední. Nezáleží na tom, jestli to bude ministr zleva, nebo zprava, hlavní je, aby to byl ministr kompetentní.

Zdroj: Medical Tribune