Kongresový sponzoring lékařů je naprosto legitimní

Jaký je názor asociace na˙protikorupční strategii, kterou nedávnou představil ministr zdravotnictví Leoš Heger?

Jsem velmi rád, že protikorupční strategie ve zdravotnictví vznikla. Pokud si dobře pamatuji, je to zcela poprvé, kdy se některý z ministrů rozhodl boji s korupcí věnovat nejen proklamativně, ale přišel také s konkrétní prvotní koncepcí. Nicméně tvrdí-li se, a dokládají to i nejrůznější průzkumy, že tato společnost je prorostlá korupcí, je sice chvályhodné, že začal s návrhem protikorupčních opatření právě ministr zdravotnictví, avšak je třeba, aby snaha vymýtit neetické chování platila celospolečensky, a nevztahovala se jen na tento resort.

Jaké aspekty korupce tato strategie řeší a˙co v˙ní z vašeho pohledu naop k chybí?

Koncepce se soustředí hlavně na způsob, jak zabránit, aby se v České republice neztrácely finanční prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Nepostihuje však korupci a úplatky ve zdravotnictví ve svém celku, např. úplatky za operace. AIFP nicméně velmi vítá snahu pana ministra věnovat se kultivaci prostředí ve zdravotnictví a v této souvislosti jsme mu rovněž nabídli, že mu rádi poskytneme své rady a zkušenosti. Za zmínku určitě stojí fakt, že AIFP zavazuje své členy k dodržování Etického kodexu, který existuje téměř 20 let a který průběžně aktualizujeme tak, aby byl v souladu s vývojem společnosti jako celku a odrážel proměny českého zdravotnictví. Máme také výhodu, že můžeme čerpat ze zahraničních zkušeností, jednak díky mezinárodnímu působení našich členů, jednak díky tomu, že AIFP je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací.

Ministerstvo zdravotnictví chce v˙rámci boje s korupcí omezit přístup českých lékařů na˙zahraniční kongresy. Přispěje to skutečně ke zlepšení situace?

Je třeba si uvědomit, že sponzorování účasti lékařů na renomovaných zahraničních kongresech je naprosto legitimní a v kontextu české i evropské legislativy také legální. Nezaznamenal jsem v žádné z vyspělých zemí, že by se k takovému omezení přístupu odborníků ke vzdělávání uchýlila. Díky účasti na těchto kongresech mají čeští lékaři jedinečnou možnost osobně se vidět se svými zahraničními kolegy, kteří jsou celosvětovými kapacitami ve svých oborech, a získat cenné informace a zkušenosti, případně diskutovat konkrétní odbornou problematiku. Jsem přesvědčen, že pro mladé lékaře je velmi důležitá i pasivní účast na těchto odborných akcích - získají zde kontakt se špičkovou medicínou a přímo z úst autorů se dozvědí nové poznatky, které by neměli šanci najít na internetu ani v odborných publikacích.

Místo dosavadního způsobu sponzorování by měly při fakultních nemocnicích vzniknout vzdělávací fondy. Jaký je názor AIFP na˙toto opatření?

Velmi se bojím očekávání se vznikem vzdělávacích fondů spojených. Pokud hovoříme o "vzdělávacích" fondech, je otázkou, jaké vzdělávání by se z těchto fondů platilo. Zda je účelem fondů suplovat chybějící peníze do vzdělávání lékařů v rámci českého zdravotnictví, nebo by z nich měly být např. sponzorovány stáže jednotlivých lékařů na konkrétních klinikách v zahraničí či na odborných vzdělávacích akcích, o nichž by rozhodovali zástupci managementu dané fakultní nemocnice. Dá se předpokládat, že schopnost farmaceutických společností dávat takový objem prostředků formou darů nemusí být taková, jako byla doposud v případě sponzoringu kongresů. V každém případě je výhradně na rozhodnutí jednotlivých společností, zda a jakým způsobem by se podílely na naplňování takových fondů.

Členové NERVu dokonce navrhli vznik centrálního vzdělávacího fondu...

Velmi rádi budeme diskutovat se zástupci NERVu, ministerstvem zdravotnictví, odbornými společnostmi a dalšími stranami, jak by takový centrální fond vypadal - jak by se plnil, kdo by ho spravoval a kdo by rozhodoval, kolik peněz, kam a za jakých podmínek bude vyčleněno. Zaslechl jsem poměrně vtipné přirovnání, jež varuje, že tímto krokem se můžeme vrátit do období devizových příslibů.

Zaujal vás v˙protikorupční strategii ještě nějaký jiný návrh týkající se farmaceutického průmyslu?

Zajímavý je například nápad na publikování cen léků. Bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou zakázku či nikoli, přímo řízené nemocnice MZ musejí vytvářet registr a hlásit ceny, za které nakupují vybrané léky. Je důležité si uvědomit, že v současné době 20 států Evropy používá velmi propracovaný systém mezinárodních cenových referencí. Jestliže by se z registru navrženého MZ stal veřejně dostupný zdroj, mohou se v něm publikované ceny léků stát referenčními pro ostatní země. Když se vrátíme ke známému faktu, že Česká republika představuje v Evropě jedno procento trhu s léky, hrozí, že se naše země stane "špatným vzorem" pro ostatní státy, jelikož budou některá podstatná fakta zcela vytržena ze souvislostí (za jakých podmínek nemocnice odebírají určitý objem léků atd.). Povede to spíše k opačnému efektu, než byl záměr. Jde o určitou analogii s myšlenkou pevných cen léků a doplatků. Pokud ji připustíme - byť s dobrým úmyslem -, bude to znamenat zvýšení cen léků a vzdáme se zároveň možnosti slevy, na což doplatí především sami pacienti, respektive v případě nemocničních léků jednotlivé nemocnice.

Došlo podle vás za˙posledních několik let k etické kultiva či českého zdravotnictví?

Pokud se podívám na vývoj v uplynulých deseti letech, vidím nesporné pozitivní změny. Zaprvé, lidé si uvědomují, že v rámci neetického chování jsou tu vždy dvě strany: ten, kdo nabízí, a ten, kdo přijímá. A zadruhé, ty farmaceutické společnosti, pro které je etika klíčovou součástí jejich podnikání, skutečně za uplynulé roky změnily své jednání a snaží se chovat transparentně. Řada z našich členů například zavedla nejen pravidelnou certifikaci svých obchodních zástupců, ale zavádí ji i u všech ostatních zaměstnanců. K˙boji s korupcí významně přispívají i některá legislativní opatření zavedená v zahraničí, např. americký Foreign Corrupt Practices Act či britský Antibribery Act. V zemích, kde tato opatření fungují, nezačali řešit korupci ve zdravotnictví, ale obecně deklarovali, jak se má americká či britská firma chovat kdekoli po celém světě, bez ohledu na to, zda jde o domovskou zemi, Českou republiku či Seychelské ostrovy.

Jaké aktivity v˙oblasti etiky asociace již uskutečnila a˙jakým se věnuje aktuálně?

Dovoluji si tvrdit, že se nám podařilo na situaci zareagovat mnohem dříve, než se boj s korupcí stal určitou "módní záležitostí". Již v prosinci 2008 podepsaly členské společnosti AIFP spolu se zástupci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Společnou deklaraci. Tímto krokem obě strany sjednotily pravidla vzájemné komunikace a spolupráce a daly najevo svůj zodpovědný přístup vůči pacientům.

Jedním z projektů, na kterém v současné době pracujeme, je databáze odborných kongresů sponzorovaných našimi členskými společnostmi. Zároveň jsme iniciovali jednání se zástupci vydavatelství medicínských časopisů a literatury k projektu disclaimeru (deklarace střetu zájmů) autorů publikujících v těchto médiích. Pravidelně také pořádáme semináře o Etickém kodexu AIFP pro naše členské společnosti a jsme v úzkém kontaktu se zástupci odborných společností, ministerstva zdravotnictví, SÚKL i s vedením zdravotních pojišťoven, s nimiž téma protikorupčních opatření a etiky ve zdravotnictví průběžně diskutujeme.

___________________________________________________________________________________________________
Vydává Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružující farmaceutické společnosti s vlastním výzkumem a vývojem inovativních léčiv. Posláním AIFP je zasazovat se o co nejvyšší dostupnost inovativních léků, které vyvíjejí a českým pacientům přinášejí členské společnosti asociace, a přispívat ke kultivaci prostředí a upevňování etických principů na českém farmaceutickém trhu.

vyšlo dne 28. března 2011 jako komerční příloha Medical Tribune 6/2011

Zdroj: Medical Tribune