Konference RANDE byla příležitostí k osobnímu setkání i komunikaci
Ve dnech 9. a 10. června přivítal třinecký kulturní dům Trisia účastníky konference RANDE 2011 – kongresu s mezinárodní účastí o hojení chronických ran, kožních defektů a reparaci tkání. Zatímco minulé tři ročníky hostila Ostrava, letos organizátoři představili účastníkům Třinec, město na úpatí Moravskoslezských Beskyd v sousedství průmyslové aglomerace.
Spolu se změnou místa konání se konference stala dvoudenní akcí. Organizátorem setkání byla Nemocnice Podlesí a. s., člen skupiny AGEL, spolu s odbornými garanty: Českou společností pro léčbu rány, Českou společností hyperbarické a letecké medicíny ČLS JEP a Spolkem lékařů v Třinci ČLS JEP. Jako příloha recenzovaného časopisu Hojení ran byl v rámci konference vydán Sborník abstrakt přednášek a posterů. Kongres byl odbornou veřejností velmi dobře hodnocen a již v jeho průběhu jsme se setkali s řadou pozitivních ohlasů. V KD Trisia se sešlo více než 280 účastníků nejen z celé České republiky, ale i ze Slovenska, Polska, Dánska, Rakouska a Itálie. V rámci odborného programu zde zaznělo 52 přednášek, proběhly tři workshopy a dvě satelitní symposia, uskutečnil se křest nové monografie: Repetitorium hojení ran 2 (Stryja et al, nakl. Geum 2011) věnované hojení ran. Mediálními partnery konference byly: časopis Hojení ran, Medical Tribune, nakladatelství Solen a internetové portály www.hojeniran.cz a www.merudia.cz.
Mezi hlavní témata konference patřila následující: efektivní léčba ulcerací vzniklých jako projev kritické končetinové ischémie, chyby a omyly v léčbě ran, praktické využití hyperbarické oxygenoterapie, nových technologií a nových vlhkých krytí na rány, diferenciální diagnostika otoků, syndrom diabetické nohy, problematika dekubitů a komplexní domácí péče. Součástí odborného programu byly audiovizuální přenosy zákroků z operačního sálu a radiointervenčního angiosálku Centra cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice Podlesí a. s. Účastníci konference tak mohli na dálku nahlédnout přímo do míst, kde se dělá tzv. velká medicína.
Syndrom vyhoření se na platy neohlíží
Úvodní blok konference z dílny autorů Komplexního kardiovaskulárního centra Nemocnice Podlesí se věnoval aktuálním otázkám v léčbě končetinové ischémie. Přednášející zdůraznili potřebu včasné diagnostiky končetinové ischémie a rychlé efektivní léčby založené na správném načasování jednotlivých kroků a mezioborové spolupráci. Jejich přednášky doplnily čtyři přenosy zákroků na tepenném řečišti přenášené on‑line z Nemocnice Podlesí přímo do konferenčního sálu.
V bloku „Budoucnost terapie ran – nové technologie nebo nová krytí?“ vystoupil dr. Nørholm z Dánska, jenž představil metodu použití PRF – plazmy obohacené o trombocyty (Vivostat). Trombocytární koncentrát vyrobený z krve odebrané nemocnému bezprostředně před vlastním výkonem se stabilizuje pomocí fibrinu a následně se aplikuje na spodinu ulcerací s cílem aktivovat hojení rány. Trombocyty postupně uvolňují růstové faktory, které se zapojují do všech fází hojení ulcerace. Klinické zkušenosti s touto metodou jsou velmi dobré a její účinnost byla prokázána také statisticky.
Doktor Morisi z italské Ravenny se s posluchači podělil o své bohaté zkušenosti s hojením ran s využitím krytí na bázi medu. Med je považován za nejstarší přírodní antibiotikum. Při kontaktu medu s ránou se med exsudátem rozředí a aktivuje se enzym glukózooxidáza, který je zodpovědný za kontinuální tvorbu malého množství baktericidně působícího peroxidu vodíku. Vznikající glukonová kyselina zároveň reguluje kyselé prostředí v ráně, které podporuje hojení rány a brzdí růst bakterií. Baktericidní působení medových přípravků bylo prokázáno i na kmeny MRSA. Vlhké prostředí dále podporuje autolytický débridement. Krytí s medicinálním medem tak pozitivně ovlivňují všechny (TIME) fáze hojení ran.
Mezi další technologie, jež v přednáškovém sále vzbudily velkou pozornost, patřila léčba ran červeným vysoce polarizovaným světlem a hyperbarická oxygenoterapie (HBO). V rámci monotematického bloku „Hyperbarická oxygenoterapie“ zazněly indikace k HBO, moderní trendy v léčbě syndromu diabetické nohy a infekcí. MUDr. Pometlová z FN Ostrava a MUDr. Strnadel z Městské nemocnice Ostrava se podělili o své zkušenosti s použitím HBO u rozsáhlých poranění měkkých tkání a devastujících končetinových traumat. Efektivita HBO na hojení rány byla potvrzena řadou klinických studií a je uznávanou součástí léčby, jak ve svém sdělení zdůraznil prim. MUDr. Hájek z ostravského Centra hyperbarické medicíny. Program čtvrtečního odpoledne obohatilo satelitní symposium věnované problematice syndromu vyhoření. O své zkušenosti se podělila paní Helena Halbwachsová z Rakouska, původem zdravotní sestra se specializací na ošetřování chronických ran, která se v rámci svého postgraduálního studia specializovala na problematiku syndromu vyhoření u zdravotníků. Přestože platové ohodnocení práce zdravotníků v Česku a v zahraničí se výrazně liší, vyvolávající faktory syndromu vyhoření, jeho výskyt a důsledky pro jedince, zaměstnavatele i celou společnost jsou totožné. Neúměrná psychická i fyzická pracovní zátěž zdravotníků je dlouhodobě přehlížená, a jak uvedla H. Halbwachsová, běžnou práci sester lze přirovnat k zátěži, již musí překonat v závodě maratonský běžec. Zdravotním sestrám však chybí tréninková příprava i čas potřebný na zotavení. Důsledkem syndromu vyhoření je vysoká fluktuace pracovníků na odděleních rizikových oborů, vyšší práceneschopnost zaměstnanců, pokles pracovní výkonnosti, ale také vyšší procento omylů a chyb. V terapii syndromu vyhoření je důležité snížení pracovní zátěže a nalezení času na relaxaci, posilování komunikačních dovedností, posílení mezilidských vztahů a vstřícnost pracovního kolektivu. Diskuse v závěru satelitního symposia byla velmi zajímavá a stala se podnětem k tomu, aby vzniklo české internetové diskusní fórum zaměřené na předcházení a včasnou terapii syndromu vyhoření zdravotníků. Záštitu nad ním převzaly internetové portály www.hojeniran.cz a www.merudia.cz, které budou diskusní fóra dále koordinovat.
Agentury zajišťující domácí péči živoří
Hlavním tématem workshopu „Stříbro nebo zlato“ byl nový pohled na antisepticky působící materiály a jejich význam v léčbě ranné infekce. Ranná infekce patří mezi nejčastější komplikace hojení akutních i chronických ran. Třebaže máme na výběr řadu možností, jak pomocí antisepticky působících látek snížit mikrobiální zátěž rány, stříbro hraje vzhledem k jeho komplexnímu působení na ránu stále nejdůležitější úlohu. Na trhu je dostupná řada krytí obsahujících stříbro. Při volbě materiálů je nutné zohlednit nejen obsah a aktivitu stříbra uvolněného z krytí, ale i vlastnosti nosiče stříbra v krytí, jeho schopnost vázat na sebe ranný exsudát, sledovat kontury rány a bránit kontaminaci okolí rány. Účastníci workshopu se seznámili se závěry dvoudenního semináře „Stříbro a infikovaná rána“, který proběhl v Londýně ve dnech 4. a 5. května 2011 pod patronací Global Development Centre, United Kingdom a společnosti Convatec. Páteční program konference zahájil blok věnovaný ranné infekci v chirurgických oborech. Přednášející zdůraznili potřebu prevence, která zdaleka nespočívá pouze v profylaktickém podávání antibiotik, důležité je dodržování všech známých zásad asepse a antisepse. Byly představeny nové materiály a terapeutická krytí, jež snižují výskyt ranných infekcí v důsledku primární a sekundární kontaminace rány. Blok vyzvaných přednášek „Syndrom diabetické nohy – známá neznámá“ znovu vyzdvihl potřebu komplexního přístupu k diagnostice a léčbě pacientů se syndromem diabetické nohy. Profesorka MUDr. Jirkovská z pražského IKEM ve své přednášce zdůraznila potřebu včas a komplexně léčit pacienty s diabetes mellitus, a snížit tak riziko i náklady na léčbu dalších komplikací. Na její sdělení navázal MUDr. Bém, jenž se zaměřil na problematiku Charcotovy neuroosteoartropatie. Závěr konference patřil problematice domácí péče. Sestry pracující v agenturách domácí péče si připravily blok příspěvků, který svou aktuálností a živostí diskuse předčil i daleko „vážnější“ témata. Práce sester v terénu je náročná na znalosti, čas i dobrou psychickou kondici – sestry musejí často samy zvládnout to, co v nemocnici řeší celý tým odborníků. Je smutné, že práce sester domácí péče není adekvátně ohodnocena zdravotními pojišťovnami, a řada agentur se tak pohybuje na hraně ekonomické únosnosti. Diskutující se shodli na tom, že s nezbytnou reformou zdravotnictví u nás potřeba kvalitní domácí péče ještě stoupne. Co agenturám domácí péče v současnosti schází, nejsou pouze finance. Nedostává se také legislativních norem, společenského uznání jejich práce, výměny zkušeností mezi sestrami „z terénu“ a nemocnic, pochopení jejich práce lékaři. Je potřebná edukace nemocných i jejich rodinných příslušníků o tom, jakou odbornou pomoc jim jsou schopny agentury zajistit a co již spadá do rámce sociálních služeb. I zde se ukázalo, že by bylo vhodné najít prostor pro vzájemnou komunikaci. Jednou z možností je využiti internetových portálů www.hojeniran.cz a www.merudia.cz, které nabídly pomoc v koordinaci diskusního fóra věnovaného otázkám domácí péče na svých stránkách.
Zdroj: Medical Tribune