Konec jednoho medicínského skanzenu
Počet narozených dětí v posledních letech klesá nebo stagnuje, ale procento nedonošených neklesá ani v ČR, ani nikde ve světě. Současně pokrok v neonatologické péči posouvá hranici možné záchrany nezralého novorozence stále dál, a tak dětí s extrémně nízkou porodní váhou přibývá. Navzdory tomu, že plzeňští zdravotníci zajišťují specializovanou perinatologickou péči pro celý Plzeňský a Karlovarský kraj, byli dlouhou dobu nuceni pracovat ve velmi nevyhovujících podmínkách. Nejenže gynekologicko‑porodnické a neonatologické oddělení nesídlily v jedné budově, jak je tomu u většiny ostatních center, ale dokonce nebyly umístěny ani v jednom nemocničním areálu. Tato skutečnost kladla na zdravotnický personál vysoké nároky, ale především velmi zatěžovala jak rodiče, tak samotné novorozence, kteří museli být pro svou nízkou porodní hmotnost nebo špatný zdravotní stav umístěni na jednotce intenzivní a resuscitační péče neonatologického oddělení. V takovém případě museli být totiž novorozenci z porodnice, jež je v Plzni na Slovanech, převážení v inkubátoru sanitkou do několik kilometrů vzdáleného areálu FN Plzeň na Borech, kde sídlí neonatologické oddělení. Překonat tuto vzdálenost trvalo v dopravních špičkách i několik desítek minut.
Miminka už nemusejí čekat v dopravní zácpě
Od 3. září, kdy byl slavnostně zahájen provoz Gynekologicko‑porodnické kliniky a neonatologického oddělení v novém pavilonu v areálu FN Plzeň v lochotíně, jsou již tyto převozy, které byly plzeňskou raritou, minulostí. „Nový pavilon v Lochotíně nám umožní nabízet rodičkám i novorozencům novou kvalitu v péči o ně,“ říká primář neonatologického oddělení MUDr. Jiří Dort, Ph.D. Zatímco dosud byly jednotlivé části perinatologického centra dislokovány v různých částech Plzně a umístěny v nevyhovujících budovách, které byly postaveny začátkem minulého století, dnes sousedí jednotka intenzivní a resuscitační péče přímo se sekčním sálem, takže těžce nezralému novorozenci mohou zdravotníci poskytnout potřebnou péči okamžitě. „Takto těsnou návaznost nemají zatím v žádné tuzemské nemocnici,“ s potěšením konstatuje MUDr.Dort.
Novorozenci, kteří vyžadují intenzivní péči, tak budou ušetřeni nepříjemného transportu sanitkou, který prodlužoval a ztěžoval jejich poporodní adaptaci. „Nedonošené děti jsou po porodu velmi citlivé na změny vnějšího prostředí, a proto nakládání inkubátoru do sanitky a následné otřesy během převozu stejně jako houkání sirény vnímaly velmi negativně,“ upřesňuje Bc. Dana Špidlenová, vrchní sestra neonatologického oddělení, a pro lepší představu dodává: „Pouhé položení tužky na inkubátor vnímají novorozenci stejně intenzivně, jako kdyby dospělému člověku zazněl u hlavy výstřel z pistole.“ Výhodou umístění perinatologického centra v novém pavilonu je také zjednodušení spolupráce s kardiochirurgy, neurology či ortopedy a dalšími odborníky, kteří s neonatology řeší zdravotní komplikace či vývojové vady novorozenců. Kromě novorozenců uvítají výhody plynoucí z umístění perinatologického centra do lochotínského areálu i jejich matky. Pokud muselo být dříve dítě umístěno na jednotku intenzivní a resuscitační péče, znamenalo to, že ho matka znovu po porodu spatřila až za tři dny. „Po sekci většinou totiž nemohla dříve absolvovat cestu ze Slovan na Bory. Tento fakt mohl vyústit v opoždění laktace, což negativně ovlivňovalo další poporodní adaptaci nezralého dítěte. I v případě, že se laktace rozběhla fyziologicky, musely maminky v prvních dnech po porodu mléko odstříkávat, aby se mohlo pětkrát denně vozit na neonatologické oddělení za jejich dětmi,“ popisuje další komplikace, které s sebou přinášelo dřívější rozdělení Gynekologicko‑porodnické........
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 25/2007, strana A4
Zdroj: