Komu ministerstvo prodalo
budovy za 113 milionů?
Úředníci finišují na soupisu veškerého majetku, který ministerstvo zdravotnictví vlastní. Je to nezbytné v souvislosti s připravovanou transformací fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice - akciové společnosti, aby bylo jasno, o jaký objem se v převodech bude jednat.
Pořizování soupisu však s sebou nese zajímavý vedlejší efekt. Sám ministr Tomáš Julínek vyjádřil minulý týden ve sdělovacích prostředcích údiv nad tím, kolik nepotřebného majetku jeho resort vlastně má a kolik ho leží ladem.
Prodejem nepotřebného majetku by mělo ministerstvo získat peníze nikoli do svého, ale do celkového státního rozpočtu. „Vyjednali jsme si s ministerstvem financí, že část peněz, které se nám prodejem podaří vydělat, půjde zpět do zdravotnictví,“ prohlásil v MfD 14. února T. Julínek.
Jen letos by se mělo jednat o prodeje za zhruba 600 milionů korun. K mání budou postupně sklady, ozdravovny i lázeňské domy.
Hned první letošní obchodní soutěž však vyvolala vlnu emocí. Ministerstvo nabídlo k odkupu bývalé sklady své organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, která sídlí v Příbrami a po republice má rozeseto celkem 17 budov, převážně ve špatném technickém stavu. Patří mezi ně i několik zámků. Vzhledem k tomu, že desítky let stará koncepce řešení krizových stavů se již přežila a dnes se pro případ např. bioterorismu počítá se dvěma centry, síť objektů obepínající celou republiku pozbyla podle mluvčího ministerstva T. Cikrta své opodstatnění.
Majetek organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů odhadli znalci na 95 milionů korun. Přihlásili se dva zájemci, rozhodla nejvyšší nabídka. Nemovitý majetek tak nakonec připadl za 113 milionů korun firmě Terabet z Písku. A to je první problém, který celou soutěž provází. Odpůrci této formy prodeje totiž upozorňují na to, že zmíněná obchodní společnost vznikla podle výpisu z Obchodního rejstříku (viz obr.) teprve před čtyřmi měsíci a navíc v ní 99% podíl drží jistá firma TERA WORKS LIMITED se sídlem v kyperské Nikósii. Původ peněz, kterými Terabet disponuje, se tak pro mnohé kritiky zdá být poněkud nejasným.
Stát nás podrazil, píše starostka
Zlou krev také vyvolalo zařazení zámků na Krnovsku - Dívčí Hrady, Brantice a Slezské Rudoltice - na seznam objektů prodávaných v jednom balíku. Na problém jako první upozornila starostka Slezských Rudoltic Martina Jalamasová.
„Já jsem se o prodeji zámků dozvěděla náhodou z inzerátu na centrální internetové adrese, kde stát zveřejňuje výběrová řízení,“ psala M. Jalamasová 8. února v Bruntálském a krnovském deníku. Starostka totiž předpokládalo, že stát v souladu s dosud užívanými pravidly nabídne objekty přednostně a bezúplatně nejprve obcím. Teprve v případě nezájmu by je měl nabídnout ke koupi, a to jednotlivě, nikoli v jednom balíku. O bezúplatném převodu zámku ve Slezských Rudolticích navíc ministerstvo zdravotnictví s obcí již několik let nejen jednalo, ale předalo jí jej do správy. Od roku 2004 tedy obec v zámku zajišťuje průvodcovské služby, pořádá zde výstavy a koncerty.
„Naše zastupitelstvo už schválilo smlouvu o bezúplatném převodu zámku a čekalo jen na podpis druhé strany,“ píše dále M. Jalamasová. „Je podivné, jak se stát zachoval k obcím - ke svým partnerům. Ministerstvo zdravotnictví nás ponechalo v naději, že zámek bude brzy náš, a mezitím potichu připravovalo prodej. Je několik důvodů, proč jej považuji za podezřelý. Proč stát prodává objekty v jednom balíku a ne jednotlivě? Podle oficiální verze je důvodem prodeje snaha získat peníze do státní pokladny. Rudoltický zámek je ale nabízen za polovinu své účetní hodnoty. Prodej jednotlivých objektů by určitě vynesl víc peněz a navíc by se o zámky zajímali skuteční zájemci a ne spekulanti s nemovitostmi,“ končí v Bruntálském a krnovském deníku ze dne 8. února své vyjádření starostka M. Jalamasová.
Ministr T. Julínek jí však oponuje - bezúplatným převodem by prý porušil rozpočtová pravidla a navíc podle něj není možné převést někomu majetek „jen tak“ a nestarat se, co s ním bude dál.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2008, strana B1
Zdroj: