Komplikovaný efekt probiotik
Probiotikům se na jedné straně připisuje silný vliv na střevní mikrobiom, na druhé straně bývají jejich efekty i bagatelizovány. Mikrobiologové vesměs odmítají představu, že probiotika jsou s to razantně zasáhnout do počtů bakterií střevního mikrobiomu a do jeho druhového složení. Na to je dávka bakterií příliš malá a mikrobiom příliš dynamický a druhově stabilní. Pozitivní vliv probiotik však fyziologové ani mikrobiologové vesměs nepopírají.
Tým vedený Nathanem Mc‑ Nultym z Washington University v americkém St. Louis otestoval probiotika na sedmi párech jednovaječných dvojčat. Jedno dvojče mělo za úkol jíst dvakrát denně jogurt s živou kulturou pěti kmenů probiotických bakterií. Analýzy střevního bakteriomu prokázaly, že se probiotické bakterie ve střevu neudrží a také nijak neovlivní původní střevní mikrobiom. Stejně dopadly testy provedené na laboratorních myších, které měly střevo kolonizováno jen patnácti druhy bakterií typickými pro lidský střevní mikrobiom. Také u těchto myší neměla probiotika na skladbu střevního mikrobiomu pozorovatelný dopad. Přesto nezůstala probiotika bez efektu. Po jejich podání se měnila exprese genů u bakterií původního střevního mikrobiomu. Stoupala výrazně produkce enzymů pro štěpení cukrů ze skupiny xylooligosacharidů, jež se vyskytují ve velkých množstvích v ovoci a zelenině. Tento efekt byl patrný jak u lidských dobrovolníků, tak u laboratorních myší. Fakt, že se stejný efekt uplatnil u umělého mikrobiomu myší složeného z 15 druhů bakterií i u neskonale komplexnějšího mikrobiomu lidí, jenž čítá přibližně tisícovku bakteriálních druhů, naznačuje, že se vědci dostali na stopu opravdu fundamentálního procesu.
Mlékárenské firmy často inzerují své jogurty s živými bakteriálními kulturami jako prostředky pro zlepšení zdravotního stavu. Evropská agentura pro bezpečnost potravin ale nedávno označila tato prohlášení za nepodložená vědeckými pokusy a testy. McNultyho studie publikovaná v Science Translational Medicine spor nerozhodne. Vypovídací hodnota pokusů na myších není pro tyto účely dostatečná a pokusy na dobrovolnících by musely mít mnohonásobně větší rozsah. I pak by visel otazník nad tím, zda pozorované změny v metabolismu bakterií střevního mikrobiomu představují ze zdravotního hlediska pozitivní přínos, jsou neutrální, nebo mají na zdraví dokonce negativní dopad, protože dokonalejší trávení složitých sacharidů může přispívat ke vzniku obezity.
Na studii financované americkým National Institute of Health se aktivně podílelo výzkumné oddělení mlékárenského koncernu Danone.
Zdroj: Medical Tribune