Komora varuje před podfinancováním zdravotnictví

Česká lékařská komora znovu varovala před podfinancováním českého zdravotnictví. Vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku, aby současnou situaci začal urychleně řešit. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček se chystá poslat do vlády návrh zákona, který by zavedl pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Toto opatření by mělo přinést zdravotnictví 3,5 miliardy korun navíc.

Česká lékařská komora se snaží přesvědčit politiky, že současné zdravotnictví se zhoršuje a potřebuje finanční injekci. ČLK zveřejnila některé aktuální statistiky, které mají tuto situaci dokladovat. Výdaje České republiky na tento resort patří k nejnižším v celé Evropě – ČR investuje do zdravotnictví 7,1 procenta HDP, Německo 11,0 procenta HDP, státy OECD v průměru 8,9 procenta HDP.

Chybějící lékaři v nemocnicích

Komora prezentovala také počty lékařů, kteří v jednotlivých krajích v nemocnicích chybějí. Nejhorší situace je podle ČLK v Moravskoslezském kraji, kde hledají 124 lékařů, v Jihomoravském kraji 91 lékařů a ve Středočeském 96 lékařů.

Čeští lékaři v zahraničí

Co se týká počtu českých lékařů, kteří odcházejí za prací do zahraničí, nejsou statistiky tak dramatické. Počet žádostí o potvrzení, které potřebuje lékař pro práci v cizině, zůstává v posledních letech přibližně stejný. Každý rok se pohybuje přibližně kolem pěti set žádostí. Podle údajů komory se ale za posledních pět let zdvojnásobil počet českých doktorů pracujících v Německu. Zatímco v roce 2010 pracovalo v Německu 471 lékařů z ČR, loni to bylo již 942. Nejvíce českých doktorů odchází do Velké Británie, v současnosti tam podle informací ČLK pracuje 1 266 českých lékařů.

Zahraniční lékaři v Česku

Česká lékařská komora také poukazuje na to, že přibývá cizinců, kteří působí v českém zdravotnictví. Zatímco před deseti lety u nás pracovalo 1 650 lékařů cizí státní příslušnosti, loni jich bylo více než 2 500. Vyšší počet lékařů přitom nepřichází jen ze Slovenska. Narůstá i počet lékařů z bývalých zemí Sovětského svazu. Ještě před pěti lety působilo v českém zdravotnictví 67 lékařů z Ukrajiny a 67 ruských lékařů, loni to bylo již 249 ukrajinských lékařů a 156 lékařů z Ruska.

Lékařská komora podle svých slov zaznamenala případy nelegálního zaměstnávání cizinců se spornou kvalifikací. Prezidentovi ČLK Milanu Kubkovi se také nelíbí, že lékaři z bývalých zemí SSSR mohou skládat aprobační zkoušky v ruštině. „To nám přijde opravdu nenormální,“ uvedl Kubek v ČT.

Politická rovina

Česká lékařská komora předala začátkem března premiérovi Bohuslavu Sobotkovi seznam požadavků, které by měly zabránit postupnému zhoršování situace ve zdravotnictví. ČLK požaduje pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce, právo pacienta na svobodnou volbu lékaře, kterou pojišťovny neomezují. Komora dále žádá rovné podmínky pro úhradu zdravotních služeb, zvyšování platů lékařů a ostatních zdravotníků minimálně o deset procent každý rok, zjednodušení specializačního vzdělávání lékařů se zvýšením jeho kvality. ČLK také požaduje přijetí zákona, který by jí umožnil kontrolovat personální zajištění lékařských zdravotních služeb.

Premiér Sobotka slíbil, že se požadavky lékařů bude zabývat, žádný konkrétní závazek ale nezveřejnil.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček na tiskovém brífinku začátkem března uvedl, že jeho úřad odesílá do vlády návrh zákona, kterým se zavádí pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce. Toto opatření by mělo přinést do zdravotnictví 3,5 miliardy Kč s tím, že část těchto peněz chce MZ použít na zvýšení platů lékařů. Požadavek ministra zdravotnictví ale naráží na nesouhlas vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše, který další peníze do zdravotnictví posílat nechce.

„Pokud má ministr financí pocit, že zdravotnictví není pro občany důležité, pak ať řekne občanům, že jsou důležitější předražené dálnice a investice do betonu. Podle komory jsou důležitější investice do lidí,“ uvedl v ČT Milan Kubek a dodal, že by se zdravotnictví mělo stát tématem krajských voleb.

MĚLI BYSTE VĚDĚT...

Požadavky České lékařské komory

1) Pravidelná valorizace platby za státní pojištěnce, která by postupně měla dosáhnout výše jedné poloviny odvodu za zaměstnance s průměrnou mzdou. Dále požadujeme spravedlnost v platbách pojištění tak, aby každý občan platil pojistné odpovídající jeho příjmům. Navíc pak zavedení tzv. zdravotní daně na tabák a na alkohol tak, aby na zdravotnictví více přispívali ti, kdo si své zdraví dobrovolně ničí.

2) Právo pacienta na svobodnou, zdravotními pojišťovnami neomezovanou volbu lékaře a poskytovatele zdravotních služeb. Spravedlnost v úhradách zdravotních služeb, tedy v první řadě přeměnu Seznamu zdravotních výkonů v reálný ceník s postupnou valorizací ceny lidské práce o deset procent každý rok. Zdravotní pojišťovny musejí platit za stejné výkony všem poskytovatelům zdravotních služeb stejně.

3) Zvyšování platů lékařů a ostatních zdravotníků minimálně o deset procent každý rok a zároveň cestou novely zákoníku práce sjednocení způsobu odměňování zaměstnanců všech nemocnic a léčeben, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, podle státních tarifních tabulek, případně s vytvořením speciální platové tabulky pro zdravotníky.

4) Zjednodušení specializačního vzdělávání lékařů se zvýšením jeho intenzity a kvality. Nezbytným předpokladem je snížení počtu specializačních oborů, zkrácení délky specializační přípravy a její realizovatelnost i v regionálních nemocnicích. Vzdělání lékařů musí zůstat kompatibilní s požadavky EU, avšak nemá smysl klást na mladé lékaře nesplnitelné požadavky. Upozorňujeme, že bez zásadního zvýšení finanční podpory ze strany státu reforma vzdělávání lékařů svůj cíl nesplní a mladí lékaři budou dále odcházet.

5) Novela zákona o zdravotních službách, která by lékařské komoře dala právo kontrolovat personální zajištění lékařských zdravotních služeb a umožnila komoře ukládat poskytovatelům zdravotních služeb závazná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Toto posílení kompetencí profesní lékařské samosprávy považujeme za základní podmínku zajištění kvality zdravotních služeb, a tím i bezpečnosti pacientů.

Zdroj: