Komentáře, glosy, eseje: Pojďme konečně najít odvahu

Silně medializovaný konflikt mezi onkology a tehdejším ministrem zdravotnictví Davidem Rathem, týkající se dostatku či nedostatku financí na léčbu některých závažných a finančně náročných onkologických případů, mohl být, ale bohužel nebyl ideálním odrazovým můstkem k seriózní debatě o jednom důležitém segmentu financování zdravotnictví – o tom, co má (respektive nemá) být hrazeno z povinného zdravotního pojištění. Vždyť na těch medializovaných závažných případech bylo možno i velmi natvrdlým občanům snadno ukázat, jak nesmyslné je hradit ze zdravotního pojištění často velmi zbytné drobnosti a prkotiny a pak obracet každou korunu při nezbytné léčbě život ohrožujících stavů a nemocí. Bylo možno velmi názorně, nejraději poněkud dramaticky a deklamativně, říci: Dámy a pánové, opravdu toužíte po tom mít hrazeny zbytečné maličkosti, které byste si klidně mohli opatřit sami, aniž by vám to příliš zatížilo kapsu, a když skutečně vážně onemocníte, najednou nebudou peníze na kvalitní moderní léčbu? Co vám budou platné ušetřené desetikoruny za kapky do nosu a paraleny, když budete umírat na zhoubný nádor?
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 28/2006, strana 30

Zdroj: