Komentáře, glosy, eseje: O cvičení, pojištění a lidech z plovárny
Po letech a letech jsem zase navštívil místní koupaliště. Známí mě totiž přesvědčili, že v podvečer už tam není takový nával a dá se docela dobře si zaplavat. Měli pravdu, plavat šlo, byť lidí na plovárně bylo ještě dost a dost. Samozřejmě, že více než devadesát procent návštěvníků plovárny tvořila omladina, zbytek pak dědečkové a babičky s vnoučaty. Seděl jsem pak chvíli na lavičce, vyhříval se na zapadajícím sluníčku, vzpomínal na starou městskou plovárnu s vodou z řeky (což mělo tu ohromnou výhodu, že když se člověk ponořil deset centimetrů pod hladinu, nebyl už vidět, takže jsme hráli hodiny a hodiny ve vodě na schovávanou, promodralí, prokřehlí a šťastní) a na všechny ty pubertální lásky, karetní přebory, okukování dívčích šaten děrami po sucích, první cigarety a další zajímavé a pamětihodné chvíle.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 25/2006, strana 14
Zdroj: