Komentář k článku Skríning kardiovaskulárnych ochorení a onkologické ochorenie
Článek skupiny autorů vedených doc. MUDr. Miriam Kozárovou, PhD., se věnuje vysoce aktuální problematice kardioonkologie, vzájemného vztahu kardiovaskulárních onemocnění a protinádorové terapie. Autoři podtrhují význam screeningu kardiovaskulárních onemocnění u nemocných podstupujících protinádorovou léčbu a současně upozorňují na možnost dlouhodobých projevů kardiotoxicity, ke kterým může docházet s odstupem mnoha let po jejím dokončení. Autoři citují nedávná doporučení odborných společností pro kardioonkologii. V této souvislosti je nutné připomenout základní strategii těchto doporučení: identifikaci rizikových osob ještě před zahájením potenciálně kardiotoxické protinádorové terapie, včasnou identifikaci prvních projevů kardiotoxicity s pomocí zobrazovacích metod (především echokardiografie) včetně stanovení kardiomarkerů (srdeční troponiny, natriuretické peptidy) a jejich management. Tuto strategii doplňuje dlouhodobé sledování těchto pacientů po ukončení této terapie, přičemž iniciální riziková stratifikace je klíčovým prvkem managementu péče o tyto pacienty.1 Na jejím základě jsou nemocní klasifikováni podle stupně svého rizika a tomu následně odpovídá i doporučené schéma pravidelných kontrol onkologem či kardiologem. Při péči o tuto skupinu pacientů je nezbytná interdisciplinární spolupráce onkologa, kardiologa/internisty či praktického lékaře. Důvodem je skutečnost, že podstatná část protinádorové terapie probíhá ambulantně nebo pacient je ve sledování svého lékaře či specialisty v místě bydliště mezi jednotlivými kúrami protinádorové terapie poskytované v onkologickém centru. V této situaci se stávají spádoví lékaři prvními, kdo se setkává s projevy kardiotoxicity. Navíc projevy kardiotoxicity současné protinádorové terapie nezahrnují jen srdeční selhání, akcelerovanou aterosklerózu, ale jejich spektrum je velmi široké. Tomu pak odpovídá i velmi pestrá škála klinické manifestace, kterou musí spádový lékař včas podchytit. Toto jsou jen některé poznámky k výše uvedenému článku. Ukazuje se, že pro vedení léčby těchto pacientů je nezbytná mezioborová spolupráce, znalost problematiky a s tím spojené vzdělávání široké lékařské veřejnosti. Vzniká tak velmi významná a relativně mladá a dynamicky se rozvíjející oblast kardioonkologie, která se soustředí na rozšíření znalostí o diagnostice a managementu protinádorové terapie.
Literatura
1. Lyon AR, Dent S, Stanway S, et al. Baseline cardiovascular risk assessment in cancer patients scheduled to receive cardiotoxic cancer therapies: a position statement and new risk assessment tools from the Cardio‑Oncology Study Group of the Heart Failure Association of the European Society of Cardiology in collaboration with the International Cardio‑Oncology Society. Eur J Heart Fail 2020;22:1945–1960.