Komentář k článku Kardiovaskulárne riziko v psychiatrii
V článku je uvedeno, že nemocní se závažnými duševními poruchami (SMI) mají významně vyšší riziko somatické morbidity a mortality ve srovnání s obecnou populací. Délka jejich života je ve srovnání se zbytkem populace zkrácena o 15–20 let. Celková mortalita je dva‑ až třikrát vyšší než v obecné populaci. Nejčastější příčinou mortality jsou kardiovaskulární a respirační onemocnění.
Mezi příčiny tohoto stavu patří určitá vrozená dispozice pacientů se SMI k metabolickým, imunitním a endokrinním abnormalitám již v počátku onemocnění. Dalším důvodem jsou příznaky a projevy onemocnění (negativní příznaky, kognitivní příznaky, nedostatečný náhled, nespolupráce, chronický stres) a také nezdravý životní styl spojený s nedostatkem pohybu, špatným stravováním a kouřením, případně abúzem alkoholu a drog. Problémem je snížená dostupnost zdravotní péče pro pacienty se závažnou duševní poruchou. Tito lidé jsou méně často vyšetřováni a léčeni pro tělesné obtíže než obecná populace, nezřídka jsou léčeni pro somatické poruchy až při ohrožení na životě. Posledním z rizikových faktorů je podávání psychofarmak – antipsychotik, ale i antidepresiv, stabilizátorů nálady či jejich kombinací, z nichž řada má negativní vliv na tělesné zdraví pacientů.
Z uvedených důvodů je nutné monitorování tělesného zdraví pacientů se schizofrenií. Vyšetření nemusí provádět sám psychiatr, ale měl by znát sledované parametry v určených intervalech alespoň z komunikace s praktickým lékařem, internistou či jinými specialisty a podílet se na koordinaci monitorování. Ke zlepšení tělesného zdraví může přispět i vhodná léčba základního onemocnění – např. negativních a kognitivních příznaků a zvýšení úrovně funkčních schopností. Psychiatrická společnost ČLS JEP zařadila do svých doporučených postupů kapitolu Sledování tělesného zdraví u pacientů se závažnými neorganickými duševními poruchami (psychózy, bipolární porucha, depresivní porucha). Aktualizovanou verzi lze najít na: https://postupy‑pece.psychiatrie.cz. Dokument obsahuje mj. postup pro stanovení 10letého kardiovaskulárního rizika pomocí SCORE2 (Systematic Coronary Risk Estimation 2). Zde je nutné upozornit na důležitou roli praktických lékařů a jejich vzájemnou spolupráci s ambulantními psychiatry, bez níž se komplexní péče o psychiatrické pacienty v dnešní době neobejde.
