Kolorektální screening - začíná svítat?
"Lidé mají střeva. Ve střevě může být zhoubný nádor. Když se na něj přijde včas, dá se vyléčit. Když se na něj přijde pozdě, člověk umře. Vyšetření máte zdarma k dispozici. Využijte to." Dostat takové triviálně jednoduché sdělení do povědomí české veřejnosti je až překvapivě složité. Každá cesta, která k tomu vede, je dobrá.
Pozitivním příkladem může být iniciativa občanského sdružení Onkomaják, jež objíždí Českou republiku s obrovskou průchozí maketou tlustého střeva. Jsou v ní znázorněny patologické procesy, které je možno vidět při endoskopickém vyšetření střeva, a to včetně karcinomu. Jako průvodci zde pracují studenti lékařských fakult a zdravotníci místních nemocnic. Zájemcům předávají informace o screeningovém programu včetně místa, kde mohou absolvovat primární screeningovou kolonoskopii.
Maskotem kampaně se stala populární kreslená postava Rudy Pivrnce. Její autor, kreslíř Petr Urban, sám kolonoskopické vyšetření absolvoval a svoji zkušenost výtvarně ztvárnil v komiksu, jejž získá každý, kdo prohlídku nafukovací makety tlustého střeva absolvuje. Celkem bylo takto osloveno 12 000 osob. "Nepočítáme kolemjdoucí, ale pouze lidi, s nimiž jsme byli ve skutečném kontaktu. Naše aktivita byla také často spojena se vstupy do regionálních médií," říká ředitelka sdružení Onkomaják Mgr. Pavla Freij.
Tato návštěva má zcela reálný dopad. "V některých městech stoupl počet kolonoskopií o 50 procent. Na přesnější statistiku si budeme muset počkat do příštího roku," dodala. "Tuto iniciativu podporujeme a chceme ji jednoznačně pochválit," říká v této souvislosti prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. předseda České onkologické společnosti. "Je o to záslužnější, že se zaměřila právě na kolorektální karcinom, diagnózu, která v České republice zabíjí brutálně a mnohdy zbytečně. Myšlenku, že každý je do značné míry strůjcem svého štěstí a že je zapotřebí pro sebe něco udělat, se nám ne vždy
Pokračování na str. C5
daří šířit. Onkomaják nám v tom účinně pomáhá," uvedl.
Kromě nezájmu veřejnosti je druhým úzkým hrdlem této prevence malá motivace praktických lékařů - na rozdíl od mamárního a cervikálního screeningu, kde je jejich úloha spíše dispečerská, mají spolu s gynekology v kolorektálním screeningu klíčovou roli.
Jsou však mezi nimi obrovské rozdíly - někteří dokážou k testu na okultní krvácení (TOKS) přesvědčit 80 % pacientů v příslušné věkové kategorii, jsou ale i tací, kteří v tomto směru nevyvíjejí žádné úsilí. V hypotetické praxi praktického lékaře, který registruje 1 700 osob, může být 250 lidí ve věku 50 až 55 let, u nichž je TOKS doporučen jednou ročně. Dalších 500 pacientů bude starších 55 let. U těch by měl test být proveden jednou za dva roky.
Ročně by tedy mohlo být v takové ordinaci vykázáno až 500 testů, čemuž se realita ani zdaleka neblíží, avšak situace se zlepšuje. Ještě v roce 2008 celkové pokrytí TOKS nepřesáhlo 17 % cílové populace. V poslední době ale nastalo několik zásadních změn. Kolorektální screening dostal loni novou podobu. "Určitě nám pomohlo, že TOKS byl vyvázán z preventivní prohlídky, nyní jej můžeme vykázat kdykoli. Ještě důležitější ale je, že máme k dispozici imunochemický test, který toto vyšetření činí jednodušší jak pro nás, tak pro pacienta," říká praktická lékařka MUDr. Jana Vojtíšková, která také působí na Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK.
"S nástupem těchto testů se návratnost vzorků od pacientů prudce zvýšila, i díky tomu se nám v naší ordinaci podařilo od ledna do srpna vyhodnotit dvě stě testů. I od kolegů víme, že podobnou změnu zaznamenali. Odhadujeme, že praktický lékař dnes dělá průměrně 170 testů ročně. Přitom když ještě před několika málo lety udělal 60, patřil k těm lepším. Praktici jsou zkušenější a vidíme, že i pacienti jsou informovanější," uvedla MUDr. Vojtíšková.
Co zatím příliš neroste, je počet pacientů, kteří podstoupili primární screeningovou kolonoskopii, tedy vyšetření bezpříznakových jedinců, nevycházející z pozitivity TOKS. "Kolonoskopie přitom přináší zcela jinou kvalitu screeningu. Tam, kde je to možné, bychom ji měli preferovat. Rozhodně jde o nejlepší metodu pro detekci polypů. A diagnostika prekancerózních lézí, respektive pokročilých adenomů je naším hlavním cílem," říká místopředseda České gastroenterologické společnosti prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph
Zdroj: Medical Tribune