Kolorektální screening v bodu zlomu - úvod

Jestli je nějaká smrt zbytečná, pak ta v důsledku kolorektálního karcinomu. Teoreticky lze vzniku tohoto nádoru velmi dobře zabránit – zpravidla roste pomalu. Předchází mu dlouhá fáze detekovatelných premaligních změn v podobě polypů, nejčastěji adenomů. Vyšetřovací metody, jimiž lze tyto léze odhalit, jsou snadno dostupné. Využít této příležitosti se ale v praxi nedaří, a to nikde na světě. Nicméně celá řada států tento boj prohrává alespoň čestně, Českou republiku nevyjímaje – i u nás mortalita začíná zvolna klesat. K tomu, aby došlo k výraznější změně na populační úrovni, však síly zdravotníků nestačí. Je nutné z problematiky vytvořit téma, které bude zajímat novináře, politiky, plátce i organizátory péče. Dostat (skoro) všechny zainteresované v jednu chvíli na jedno místo se již podruhé podařilo v rámci Evropských dnů kolorektálního karcinomu, jež se konaly koncem dubna v Brně. V centru zájmu zde bylo především sdílení zkušeností s implementací screeningových programů. Toto jednání se konalo v okamžiku, kdy český kolorektální screening doznává zásadních změn – pro vyšetřování přítomnosti krve ve stolici se definitivně přechází na imunochemické testy a také by ještě letos mělo být zahájeno adresné zvaní cílové populace. „Adresné zvaní je šance pro screening, ale jeho efekt neumíme odhadnout. Je zde ještě hodně neznámých. V současném nastavení programu se potkával informovaný pacient s aktivním lékařem. Nemělo by se stát, že se pacient, který se dostaví na základě dopisu, potká s neinformovaným lékařem,“ řekl k tomu doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství. „Na cílené zvaní je třeba připravit nejen laickou, ale také odbornou veřejnost; tedy informovat praktické lékaře i gynekology, jak bude zvaní probíhat, jak bude načasované a jak bude zajištěna návaznost ve screeningových centrech,“ dodal.

Zdroj: Medical Tribune