Kojení vede k lepší socializaci dítěte

Kojené děti vykazují méně behaviorálních problémů v dětství, říká Millennium Cohort Study publikovaná v Archives of Disease in Childhood. Zdá se, že zvýšený přívod esenciálních mastných kyselin z mateřského mléka znamená lepší vývoj z hlediska neurologických funkcí a behaviorálního učení, a tím pádem méně behaviorálních problémů. Kojení vede rovněž k pevnější interakci mezi matkou a dítětem, a tudíž k lepší komunikaci.

Cílem publikované studie bylo ověřit, jakým způsobem je kojení spojeno s behaviorálním vývojem dětí ve věku pěti let. Data byla získána z rozsáhlé, prospektivní, kohortové studie 10 037 matek a jejich dětí, z nichž 9 525 dětí bylo narozeno v termínu a 512 před termínem. Na počátku studie, kdy děti byly ve věku devíti měsíců, dostaly matky dotazník, který zjišťoval délku kojení vůbec a zda byly děti pouze kojené či nikoli. Když bylo dětem pět let, vyplnili rodiče krátký behaviorální screeningový dotazník určený pro posouzení psychického přizpůsobení dětí a dospívajících, postihující rovnoměrně chování, emocionální prožívání a sociální vztahy, Strengths and Difficulties Questionnaire (SDQ).

Ve srovnání s dětmi narozenými v předtermínu, děti narozené v termínu měly menší pravděpodobnost abnormálního SDQ skóre (1 129/9 525, 12 % vs. 78/512, 15 %). Ve srovnání s dětmi, které nebyly nikdy kojeny, děti narozené v termínu, kojené alespoň čtyři měsíce, měly nižší počet abnormálního celkového SDQ skóre (2 741/9 525, 29 % vs. 3 292/9 525, 35 % OR 0,67; 95% Cl 0,54 až 0,83). To platilo i pro všechna subskóre.

Zdá se tedy, že délka kojení u dětí narozených v předtermínu je spojena s nižším počtem abnormálních SDQ skóre jak celkového, tak i jednotlivých podskupin. Jak výhradní kojení, tak i kojení po alespoň nějakou dobu má stejný vliv na abnormální skóre SDQ.

Zdroj: Medical Tribune