Klinické studie šetří státní pokladnu
Z údajů Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) vyplývá, že farmaceutické společnosti ušetřily českému zdravotnictví v loňském roce až 625 milionů korun. Další stamiliony pak putovaly do státní kasy ve formě poplatků spojených s realizací studií, jichž byly téměř čtyři stovky.
Klinické studie jsou dlouhodobý proces, který je nedílnou součástí vývoje nových léků. Jejich náplní je několikaleté testování, během nějž je nutno dokonale prověřit účinnost a bezpečnost léků, než budou uvedeny na trh. O kontrolu tohoto procesu se starají regulatorní orgány (SÚKL) a etická komise. „V loňském roce bylo v České republice provedeno 382 klinických studií, nejčastěji ve fázi III, kdy se sledují účinky látky na velké skupině pacientů. Nově do nich bylo zařazeno 6 812 pacientů, kteří tak získali bezplatný přístup k nejmodernější léčbě. Náklady na provádění klinických studií totiž plně hradí farmaceutické společnosti,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP.
Investice za miliardy
Farmaceutické společnosti sdružené v AIFP vydaly na realizaci klinických hodnocení v ČR jen za minulý rok 1,75 miliardy korun. „Naši členové dodali zdravotnickým zařízením léčiva v hodnotě až 625 milionů korun. Podle studie, kterou jsme si nechali zpracovat, jim a potažmo tedy státní kase ušetřili přibližně 600 milionů korun,“ upřesňuje Jakub Dvořáček a dodává: „Díky klinickým studiím tak například jedna velká fakultní nemocnice uspořila za léčiva až 67 milionů korun.“ Kromě hrazení léků farmaceutické společnosti poskytují zdravotnickým zařízením i kompenzaci za úkony a čas spojené s realizací klinických studií.
Klinické studie tak mají několikerý ekonomický přínos: do tohoto výčtu patří především významné odvody do veřejných rozpočtů a úspory výdajů veřejného zdravotnictví. „Tuzemští pacienti díky nim získávají přístup k nejmodernější léčbě. Také pro nás, lékaře a výzkumníky, přinášejí mnohé výhody. Přicházíme do kontaktu s nejnovějšími poznatky medicíny, seznamujeme se s novými technologiemi a pro zdravotnická pracoviště je účast na studii prestižní záležitostí,“ konstatuje MUDr. Jiří Škopek, Ph.D., lékař z Thomayerovy nemocnice.
Přinese budoucnost odliv studií?
Farmaceutický průmysl je jasným světovým lídrem v objemu vývoje a výzkumu. Přesto hrozí, že Česká republika by v budoucnu mohla přijít o benefity, jež jsou s prováděním klinických studií spojeny. „Zvyšuje se konkurence mezi evropskými zeměmi, nastupuje trend přesouvání realizace klinických hodnocení do mimoevropských zemí. Počet žádostí o provedení studií na našem území se snižuje,“ komentuje aktuální trendy Jakub Dvořáček. V budoucnu by se tak mohlo stát, že zájemci o realizaci klinických hodnocení budou Českou republiku opomíjet, protože je odradí příliš složité regulatorní prostředí a nadměrná administrativní náročnost. „Je v našem zájmu motivovat realizátory k provádění studií u nás. Kromě jiného studie zvyšují prestiž České republiky ve světě výzkumu a vývoje. Připravujeme proto legislativu, která by měla zjednodušit administrativu spojenou s jejich schvalováním,“ doplňuje Tom Phillipp, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění a zdravotní péči.
Nejen ekonomický efekt
Kromě ušetření velkých finančních prostředků i dalších ekonomických pozitiv mají klinické studie i řadu přínosů, které se netýkají ekonomické oblasti. Které to jsou?
| Přístup pacientů k lepšímu standardu péče – zpřístupnění nejmodernější léčby i v oblastech, kde je omezený přístup k moderním metodám
| Sdílení know‑how – zvýšení kvalifikace personálu i kvality systému
| Prestižní příležitost pro výzkumné pracovníky
| Technologický transfer – přenos moderních technologií do zemí, které k nim zatím nemají přístup
| Znalostní transfer – lékaři zůstávají v neustálém kontaktu s moderními postupy
Zdroj: