Klinická studie fáze u HER2-pozitivního karcinomu prsu po předchozí léčbě cílené proti HER2

SOUHRN

Cíl

Konjugát protilátky trastuzumabu s cytostatikem DM1 (T-DM1) v sobě kombinuje biologický účinek trastuzumabu s cílenou dodávkou DM1, tj. vysoce účinného léčiva inhibujícího polymerizaci mikro tubulů, do nádorových buněk exprimujících nadměrně receptor 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Autoři se rozhodli pro realizaci předkládaného projektu na základě výsledků klinické studie fáze I, která prokázala účinnost konjugátu T-DM1 u pacientek s metastazujícím karcinomem prsu (metastatic breast cancer, MBC) s pozitivitou HER2 předléčených trastuzumabem a jeho dobrou toleranci v maximální dávce 3,6 mg/kg aplikované každé tři týdny. Cílem prezentované klinické studie fáze II bylo dále zhodnotit bezpečnost a účinnost konjugátu T-DM1 u zmíněné populace pacientek.

Pacienti a metody

Toto sdělení popisuje jednoramennou klinickou studii fáze II (TDM4258g), která hodnotila účinnost a bezpečnost intravenózně podávaného konjugátu T-DM1 (3,6 mg/kg každé tři týdny) u pacientek s HER2-pozitivním MBC, u kterých došlo k progresi nádorového onemocnění po předchozí léčbě cílené proti HER2 a které již předtím podstoupily chemoterapii.

Výsledky

Celkem 112 pacientek bylo sledováno po dobu 12 a více Ú, přičemž dosažená míra objektivních odpovědí byla dle nezávislého hodnocení 25,9 % (95% interval spolehlivosti [confi dence interval, CI] 18,4–34,4 %). Střední délku trvání odpovědí nebylo možno určit pro nedostatečný počet událostí (dolní hranice 95% CI 6,2 měsíce). Střední délka přežití bez známek progrese onemocnění byla 4,6 měsíce (95% CI 3,9–8,6 měsíce). Dosažené míry odpovědí byly vyšší u skupiny nemocných, u kterých byla při retrospektivním centrálním testování (n = 74) potvrzena pozitivita HER2 v nádorové tkáni (3+ dle imunohistochemického vyšetření nebo pozitivní výsledek fl uorescenční hybridizace in situ). Při porovnání různých úrovní exprese HER2 (stanovených pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí) byly míry odpovědí rovněž vyšší u pacientek, jejichž nádory vykazovaly stejnou nebo vyšší úroveň exprese vůči střední hodnotě, než u žen, kde tato úroveň byla nižší. Konjugát T-DM1 byl dobře snášen, bez projevů kardiotoxicity vyžadující snížení dávky. Většina nežádoucích účinků (adverse event, AE) byla stupně 1 nebo 2; nejčastěji se vyskytujícími AE stupně 3 a vyššího byly hypokalémie (8,9 %), trombocytopenie (8,0 %) a únava (4,5 %).

Závěr

Konjugát T-DM1 prokázal v monoterapii u výrazně předléčených pacientek s HER2-pozitivním MBC výraznou účinnost a v dávce použité v této studii fáze II byl dobře snášen.

J Clin Oncol 29. © 2011 by American Society of Clinical Oncology

________________________________________________________________________________________________________________

Časopis si můžete objednat e-mailem: predplatne@tribune.cz nebo na adrese: MEDICAL TRIBUNE CZ, Na Moráni 5, 128 00 Praha 2.

Zdroj: Journal of Clinical Oncology