Klaus povinný eRecept nevetoval

Elektronické recepty budou od roku 2015 povinné a nahradí, až na výjimky, dosavadní papírové recepty. Novelu zákona o léčivech, která tuto povinnost pro lékaře a lékárníky zavádí, podepsal minulý týden prezident. Stalo se tak 16 dní po přehlasování senátního veta poslanci v poslední den funkčního období prezidenta Klause. Podle představitelů profesních organizací systém na takovou změnu není připraven a povinnost používat eRecept přinese problémy zdravotníkům i pacientům.

Klaus podepsal. E‑preskripce od roku 2015 povinně

Pokud v budoucnu zákonodárci nezmění názor, budou muset od roku 2015 lékaři i lékárníci elektronické recepty používat povinně. Prezident Klaus stvrdil minulý týden platnost novely zákona o léčivech, která tuto povinnost zavádí, svým podpisem. Vyslyšeny nebyly ani výhrady senátorů, ani hlasy kritiků tohoto znění zákona z řad profesních organizací.

Lékárníci elektronickou preskripci sice neodmítají z principu, nesouhlasí ale se silovou a nepřipravenou snahou o její zavedení. „Izolovaná e‑preskripce totiž nepovede k výhodám (úspory v řádu miliard, zkvalitnění péče, nulové náklady, řešení padělků léčiv atd.), o nichž hovoří MUDr. Boris Šťastný, předseda parlamentního zdravotního výboru. Každý, kdo si řádně prostudoval novelizovaný zákon o léčivech, pochopí, že Centrálnímu úložišti elektronických receptů je a bude umožněno pouhé předání informace o receptu od lékaře lékárníkovi a zpětné informování lékaře o tom, zda byl recept vydán či nikoli. Proč zákon nepřipouští slibovanou odbornou ‚nadstavbu‘ v podobě lékových profilů pacienta, kontroly interakcí, duplicit? Co je tedy vlastně účelem elektronické preskripce ‚po česku‘? Odůvodnit prostředky vynaložené SÚKL na vybudování centrálního úložiště? Nebo zajistit pro státní správu a zdravotní pojišťovny data o preskripci? Zákon navíc připouští možnost i po 1. lednu 2015 předepsat recept v listinné podobě, pokud nebude možné z objektivních důvodů vystavit recept elektronický… Představivost také v tomto bodě může být bezbřehá,“ píše v komentáři pro MT prezident lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba. Podle něj nestačí dát tuto povinnost do zákona, elektronická preskripce by měla být součástí projektu sdílení zdravotnických dat, který chystá ministerstvo zdravotnictví.

Naopak profesní komora lékařů v elektronické preskripci nevidí žádný přínos pro pacienty, projekt prý jen „tuneluje“ peníze zdravotnictví. Podle prezidenta ČLK MUDr. Milana Kubka elektronická preskripce pacientům způsobí obrovské problémy a přidá práci lékařům, kterým také stoupnou náklady. MUDr. Zorjan Jojko, předseda Svazu ambulantních specialistů (SAS), upřesňuje, že pacientům hrozí jak delší zdržení v ordinaci lékaře, tak prodloužené čekací doby v čekárně, protože komunikace PC s Centrálním úložištěm elektronických receptů (CÚeR) zabere nějaký čas, tím větší, pokud něco v systému elektronické preskripce přestane fungovat. Také upozorňuje na horší orientaci v obsahu receptu. „Z čárového kódu těžko pacienti překontrolují, zda jim lékárník dává přesně to, co dostat mají, a ve správné dávce. A protože jistě i nadále bude fungovat generická substituce, lze se možná obávat i negativních zdravotních důsledků, které tato nepřehlednost vyvolá,“ říká MUDr. Jojko.

Budou citlivá data v bezpečí?

Mnozí kritici e‑preskripce se také obávají ohrožení pacientských dat, jež se ukládají v CÚeR, které od roku 2009 spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten je podle Lucie Šustkové z tiskového oddělení kapacitně i technicky připraven vše zajistit. Ochrana pacientských dat byla konzultována s Úřadem pro ochranu osobních údajů. „Funkčnost elektronického receptu se dlouhodobě ukazuje v praxi. V současné chvíli je předepsáno již více než 400 000 eReceptů,“ uvedla Šustková. Jak ukázaly hackerské útoky na servery bank, telefonních operátorů, zpravodajských serverů a dalších v minulém týdnu, obavy ze zneužití citlivých dat pacientů či z jejich nedostupnosti kvůli výpadku nebo napadení systému jsou na místě. Na základě těchto útoků Rada SAS minulý týden přijala usnesení, v němž vyzývá poslance Parlamentu ČR, aby v zájmu ochrany zdraví občanů ČR přehodnotili záměr zavést povinné eRecepty.

Kritici zpochybňují důvody pro zavedení e‑preskripce

Mezi kritiky povinného používání receptu patří také exposlanec Ludvík Hovorka, podle něhož jsou hlavním důvodem zavedení povinného elektronického receptu obchody z lukrativních neoprávněně vypsaných veřejných zakázek a zájem na obchodování s citlivými údaji o pacientech. Lékaři mají možnost vystavení eReceptu již více než tři roky díky zřízení CúeR na základě zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, a dále pak vyhlášky 54/2008 Sb. Přitom první skutečný recept byl lékařem vystaven a lékárnou přijat až v polovině dubna 2011, tedy až 2,5 roku po termínu stanoveném zákonem o léčivech z roku 2007! Od konce roku 2011 se pak eRecept stal z hlediska úhrady rovnocenným s klasickou papírovou podobou receptu a od té doby SÚKL podle PharmDr. Martina Beneše, bývalého ředitele tohoto ústavu, zaznamenal zvýšený zájem o e‑preskripci jak na straně velkých zdravotnických zařízení a ambulantních specialistů i praktiků, tak pojišťoven.

Čím odůvodnit vysoké náklady

Prezident ČLK však oponuje, že 400 000 dosud předepsaných receptů je žalostně málo ve srovnání s více než 70milionovou investicí do vybudování a správy CÚeR. Navíc, podle záměru MZ ČR na zavedení elektronického zdravotnictví by se nemělo jednat o konečnou sumu. Objem předpokládaných investic podle vítězného návrhu může dosahovat až 350 milionů korun na samotnou úpravu stávajícího systému e‑preskripce a k tomu se uvažuje o dalších 80 milionech na roční provoz systému. „Přitom reálnost imaginárních přínosů, které by měly odůvodnit tak vysoké investice, je pochybná,“ tvrdí v článku „Povinný elektronický recept a sběr citlivých údajů – vrtěti psem“ na webu www.tribune. cz exposlanec Hovorka. Podle něj stál systém e‑preskripce a jeho podpory dosud, včetně zakázky na „podporu SW centrálního úložiště“, 220 milionů korun. Redakce MT proto požádala o upřesnění výdajů tiskový odbor ústavu. „Státní ústav pro kontrolu léčiv využil pro vybudování Centrálního úložiště elektronických receptů výhradně mimorozpočtové zdroje ústavu. Náklady na vybudování CÚeR činily zhruba 76 milionů korun. Náklady na vybudování systémů sběru dat dle pokynu LEK‑13 byly obdobné, tedy zhruba 75 milionů. Na stránkách http:// www.sukl.cz/lekarny/finance‑a‑centralni‑uloziste jsou pravidelně aktualizovány veškeré náklady jak na Centrální úložiště elektronických receptů, tak na sběr dat dle pokynu LEK‑13,“ uvedla Veronika Petláková z tiskového odboru SÚKL.

Alternativou čipové karty?

Kritici shromažďování citlivých údajů z lékové anamnézy v CÚeR poukazují na to, že bezpečnější by bylo, kdyby pacient nosil např. informace o užívaných lécích i další zdravotní záznamy uloženy na čipové kartě. „Ty by mohly obsahovat všechna data potřebná pro poskytnutí zdravotní péče a přitom by zachovaly právo pacienta na soukromí, resp. na rozhodnutí, komu svá citlivá data svěří a komu ne,“ dodává MUDr. Jojko. Otázkou je, zda by plošné zavedení čipových karet nebylo příliš finančně náročné. Podle Veroniky Petlákové zahraniční praxe (např. z Francie) ukazuje, že by takové řešení bylo extrémně drahé, jen velmi málo efektivní a jeho zavedení by rozhodně nebylo rychlé. „Je nutné brát v úvahu, že by čipovou kartou v ceně i několika set korun za kus muselo být vybaveno 10 milionů občanů ČR. Musel by vzniknout systém umožňující komunikaci. Každé zdravotnické zařízení, každá ambulance a lékárna by musely být vybaveny jednoúčelovou čtečkou karet v ceně několika tisíc korun. Zároveň se nabízí otázka ztráty této karty a na ní uložené dokumentace. eRecept nic takového nevyžaduje, řešení užívá běžné technologie dostupné v lékárnách (běžné PC, běžná čtečka čárových kódů),“ dodává Veronika Petláková.

Lépe řešit koncepci eHealth vcelku

Otazníků zůstává po schválení povinné e‑preskripce celá řada. „Představenstvo ČLnK proto trvá na přípravě uceleného projektu eHealth včetně vzájemného sdílení zdravotnických dat od lékařů i lékárníků. Jedině tak nám moderní IT technologie mohou napomoci plošně zkvalitnit poskytovanou zdravotní péči a zvýšit její bezpečnost. A uvítali bychom, kdyby do diskuse se svým náhledem na funkční, finančně přijatelný a udržitelný systém konečně přispěly i zdravotní pojišťovny. Česká lékárnická komora je připravena spolupracovat na koncepčním řešení a můžeme myslím nabídnout i pomoc v jednotlivostech, například registr členů České lékárnické komory výhledově využít pro identifikaci lékárníka oprávněného k přístupu do systému e‑preskripce,“ uzavírá PharmDr. Lubomír Chudoba.

Zdroj: Medical Tribune