Přeskočit na obsah

Kiss: Regionální model péče může inspirovat celou republiku

TK_Cesta_pacienta (14)
Foto BOD

Popis cesty onkologického pacienta je v současné onkologii velmi aktuálním tématem. V Jihomoravském kraji vznikla brožura s konkrétními algoritmy a kontakty pro pacienty i lékaře. Jak reálné je rozšířit tento model do dalších regionů? A mohlo by pomoci rozvolnění kritérií pro delegovanou léčbu? I o tom s námi na letošních Brněnských onkologických dnech hovořil předseda České onkologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D.

  • Je podle vás reálné, aby tato iniciativa byla určitým modelem pro organizaci péče i v jiných regionech?

Myslím, že je naprosto reálné tento model rozšířit na jednotlivé regiony. Z pohledu odborné společnosti to dokonce vnímám jako jednu z možných náplní práce vedoucích komplexních onkologických center. Otázkou však zůstává, jaké budou mít možnosti uplatnit to v každodenní praxi, protože systém není monotematický – ovlivňuje ho řada zřizovatelů, individuální přístupy zdravotních pojišťoven a další faktory.

Přesto je to cesta k racionalizaci léčby, především v oblasti diagnostiky, aby se pacienti co nejrychleji dostali k nejefektivnější léčbě. Současně tento model popisuje cestu pacienta v Jihomoravském kraji nejen do komplexních onkologických center, ale i zpět k ošetřujícímu okresnímu onkologovi nebo do ambulance praktického lékaře. Cílem tedy není soustředit všechny pacienty do komplexních center, ale zajistit, aby ti, kteří tam potřebují léčbu, ji obdrželi co nejdříve, a aby se zároveň nebáli vrátit na regionální pracoviště, kde může jejich péče pokračovat.

VIDEO: Odpověď doc. MUDr.  Igora Kisse, Ph.D., si můžete pustit také zde:

Větší zapojení regionálních onkologických pracovišť

Úspěchy a snahy o zajištění komplexní onkologické péče se budou lišit region od regionu. Hodně to bude záviset na možnostech využití okresních onkologických ambulancí, protože například v Jihomoravském kraji vidíme, že nám okresní onkologové odcházejí do důchodu, což představuje problém, protože péče v těchto regionech končí.

Aby péče neskončila, musejí řadu těchto aktivit suplovat komplexní onkologická centra. Avšak ne všichni pacienti musejí být soustředěni do komplexních onkologických center, například pouze za účelem diagnostiky. Triáž, tedy rozhodování, pro koho je léčba v komplexním onkologickém centru zásadní a pro koho nikoli, může probíhat již na úrovni regionálních onkologických pracovišť.

Rozvolnění kritérií pro delegovanou léčbu

Dalším rozměrem, který by mohl situaci zlepšit, je princip delegované léčby. Často je složité vysvětlit kolegům z mé kliniky, kteří jezdí ambulovat například do Vyškova, proč okresní ambulance ve Vyškově nesplňuje kritéria a delegovanou léčbu poskytovat nemůže, byť lékař o pár desítek kilometrů dál potřebná kritéria splňuje. Jenže to není dáno jen osobou daného lékaře, ale i zázemím pracoviště. Domnívám se, že by stálo za úvahu mírně rozvolnit kritéria pro delegovanou léčbu a rozšířit spektrum dostupných přípravků.

Rozhovor a článek vznikl pro web OnkoTV v rámci kongresového zpravodajství z 48. ročníku Brněnských onkologických dní

Doporučené

Jak lékaři vnímají resilienci

19. 11. 2024

Součástí  Brněnských onkologických dnů jsou již tradičně i psychologické bloky. Letos se jeden z nich zaměřil na problematiku resilience v obtížné…