Kdy přistupujete ke generické substituci?

Nástroj pro uplatnění odbornosti

Generická substituce (GS) je dobrý nástroj uplatnění odbornosti farmaceuta při výdeji léčiv v lékárně. Pomáhá pacientovi ušetřit peníze na doplatcích a při nižší ceně generik spoří i prostředky zdravotním pojišťovnám. Také umožňuje lékárníkovi reagovat na nedostupnost některých léků a až nadměrně širokou paletu dostupných generik. Při současném množství generických léků na trhu lékárna nemůže mít na skladě všechno, co lékaři předepíší.

Lékaři se GS někdy zbytečně obávají a přeceňují význam pomocných látek pro různé zdravotní komplikace pacientů. Vždyť např. alergickou reakci nemůže předpokládat ani lékař. GS se, myslím, používá zcela běžně v nemocnicích. Je potřeba po vzájemné dohodě lékařů a lékárníků stanovit obecně závazná pravidla pro tento postup a ta pak dodržovat.

GS se v určité podobě používala i v minulosti a podle mé zkušenosti nepřinášela žádné obtíže.V naší lékárně k ní přistupujeme pouze občas při splnění zákonných podmínek. Bez problému u antibiotik (peniciliny, clarithromycin, doxycyclin), léků na kašel (ambroxol, bromhexin), běžných analgetik a antipyretik (paracetamol, ibuprofen, tramadol, diclofenac, nimesulid), občas u ACE inhibitorů, léků na cholesterol atd.

Samozřejmě vždy respektujeme lékovou formu, různé formy uvolňování účinné látky a samozřejmě přání pacienta. Při složitějších záměnách konzultujeme věc s lékařem. Velmi opatrní jsme u antidiabetik, psychofarmak, antiepileptik, warfarinu atd.

Mgr. Jiří Zimák

lékárna U kostelíčka, Pardubice

Zbytečná negativní medializace

Možnost generické substituce rozhodně vítám. Záměny léčivých přípravků v naší nemocnici na žádanky (tj. pro hospitalizované pacienty) probíhají již řadu let a prakticky jsme nezaznamenali potíže. Vždyť je to i jeden z principů praktického fungování pozitivního listu léčiv a realizace lékové politiky v nemocnicích. Situace se po 1. lednu 2008 nijak zásadně nezměnila. Nová kompetence lékárníků není převratná, ke škodě věci se účelově negativně medializovala. Vždyť možnost záměny (náhrady) existovala již dříve, lékárníci ji, v souladu s předpisy, prováděli. Změna je fakticky pouze v tom, že dříve byla záměna možná pouze tehdy, když lékárník předepsaný léčivý přípravek neměl, nyní může záměnu provést i tehdy, když léčivý přípravek má, ale pacient jej požádá o výdej přípravku „výhodnějšího“. Frekvence záměn v naší lékárně není zatím příliš vyšší a v žádném případě není naším cílem tuto frekvenci násilně zvyšovat. I pacienti si musejí na nové možnosti zvyknout. Přináší to s sebou náročnější vzájemnou komunikaci, potřebu individuálního přístupu a samozřejmě i nutnost spolupráce s lékaři. Nová je jedna věc – narostly požadavky lékařů „nezaměňovat“. Po konzultaci ale zjišťujeme, že odborné důvody k zákazu záměny ve většině případů neexistují. „Strašení“ pacientů ze strany lékařů před záměnami nepřispívá k týmové péči o pacienta a zpochybňuje lékárníkovu odbornost.

Mgr. Jiří Kotlář

Nemocniční lékárna, Fakultní nemocnice Hradec Králové

Jsem rád, že mohu vyjít vstříc

Mohu říci, že zkušenosti s generickou substitucí jsou i u nás poměrně bohaté. Přímá GS je sice zakotvena v zákoně poprvé, ale již podle staršího právního předpisu bylo možno za splnění určitých podmínek substituci provést. Žádné zásadní problémy se nevyskytovaly a stejné zkušenosti mají i ve většině zemí EU, kde je GS, a někde i generická preskripce, zcela běžnou záležitostí. GS je zcela běžně v rámci úsporných opatření prováděna i v ústavních zařízeních.

Proto považuji některé reakce politiků i zdravotníků proti ní za neadekvátní, zvláště v případě, kdy lékař může záměnu, pokud by mohla pacienta ohrozit, na receptu zakázat.

Zkušenosti s GS mám veskrze pozitivní a jsem velmi rád, že mohu pacientovi vyjít vstříc, pokud je to z odborného hlediska vhodné. Předpokladem pro GS je samozřejmě souhlas pacienta, jeho správné informování a dodržení všech legislativních a odborných podmínek.

Opatrnosti je rozhodně potřeba u léků s úzkým terapeutickým indexem a v případech, kdy i velmi malá změna v uvolňování z lékové formy může způsobit pacientovi zdravotní obtíže. To však jako specialista v oblasti farmakologie a technologie léčiv musím, stejně jako jakýkoli jiný lékárník, dokázat posoudit, vysvětlit v konkrétním případě pacientovi vhodnost či nevhodnost záměny a za případně provedenou substituci převzít odpovědnost. Na danou otázku tedy odpovím jinak než kvantifikací a výčtem konkrétních léků. Ke GS přistupuji tam, kde je to vhodné pro pacienta, jak z hlediska zdravotního, tak z hlediska finančního. Dle svých dosavadních zkušeností soudím, že pacient je po vysvětlení GS v naprosté většině případů nakloněn a je jím vítána.

Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

lékárna Slatinice

Není mým cílem jít proti lékařům

Generickou substituci jsem uvítala a také ji využívám. Tuto možnost vnímám jako příležitost ušetřit klientům peníze a zároveň optimalizovat své skladové zásoby. U určité skupiny pacientů, zejména seniorů, zvyšuje rozumná GS také bezpečnost léčby a jejich důvěru v ni. Sníží se riziko souběžného užívání různých léků se stejnou účinnou látkou, protože nemocný užívá stále „svoje stejné tabletky“.

 Nejčastěji využívám generickou substituci v těchto případech:

·        Optimalizace velikosti balení (místo tří po 30 tabletách jedno po 90) nebo dávkování s ohledem na možnosti konkrétního člověka (např. dělení tablet u seniorů apod.).

·        Snížení finanční spoluúčasti pacienta, často spojeno s předchozím.

·        Kontinuita léčby (výdej léku, na který je klient zvyklý).

·        Žádost pacienta o záměnu (z rozličných důvodů, např. v poslední době jsou některá originální léčiva levnější než generika).

·        Lék nemám na skladě (například z důvodu jiných preskripčních návyků lékaře z jiného okresu…).

Nejčastěji substituované účinné látky: metformin, glimepirid, simvastatin, atorvastatin, fenofibrát, omeprazol, famotidin, fluoxetin, zolpidem, azithromycin, enalapril, amlodipin, losartan, ramipril, atenolol, carvedilol, diclofenac, tramadol, allopurinol, piracetam.

Závěrem chci zdůraznit nutnost „zdravého uvažování“ při náhradách. Jistě není mým cílem jít přímo proti zvyklostem lékařů v okolí, naopak se jim přizpůsobuji a snažím se vše rozumně skloubit. Prvořadým hlediskem však zůstává profit pro pacienta (ať už je jakýkoli – peněžní, zjednodušení užívání léků nebo posílení důvěry v léčbu).

Mgr. Leona Štěpková

Lékárna Medea, Hostomice

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2008, strana A2

Zdroj: