Kdo zaplatí následnou péči?
Moderní medicína dokáže zachránit život, ale co pak? Jedno je jisté – šance pacientů na plnohodnotný návrat do života prudce snižuje způsob, jakým pojišťovny přistupují k úhradám za léčení na tzv. následných lůžkách. Rozdíl mezi průměrnými náklady a úhradami ve výši 300 až 500 Kč na 1 lůžkoden se oblastí následné péče táhne jako hrubá systémová chyba už dlouhých devět let – od doby, kdy byla některá zařízení převedena z resortu sociálních věcí pod zdravotnictví. Úředníky, kteří úhrady připravovali, nenapadlo, že náklady ve zdravotnictví se liší od nákladů sociální sféry. Situaci výrazně zhoršuje i to, že během několika let se pronikavě změnilo spektrum diagnóz, které se na lůžkách následné péče léčí, a léčebných postupů, které je nutno lege artis dodržovat. Nemalou měrou k tomu přispěl i pokrok medicíny – mnohé z těch, kdo dříve umírali, dnes zdravotníci na ARO a JIP zachrání, aniž by systém řešil, co s nimi dál.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 26/2006, strana 1
Zdroj: